Určice Cup 2008. Další závod. Rozhodující akce pro jeho další pokračování nebo stornování… Ano je to tak. Buď a nebo. Termín se posunul ze soboty na neděli, ale i tak lidé potvrdili účast až na Martina Košťála, který udělal chybu, že nejel. Protože se jednalo o akci, kterou já osobně jsem ještě nikdy nezažil ? Chvílemi jsem totiž uvažoval, zda jsem na závodě nebo spíše na koupališti. A to nejenom já. A o co vlastně šlo přátelé ?
Tak asi takto… Sešlo se celkem krásných 8 jezdců. Z toho dva noví nadšenci: Martin a Marek Pokorní. Martin otec a syn Marek. Oba pořídili NANDU NRX 18, základní elektroniku a toto byl jejich první závod v životě. Ostatní už nejsou vůbec neznámí borci: Milan a Vít Parákovi z Břeclavi, Martin Skorupski, Tomáš Ovečka a Ajgorek, tedy já. Na této akci se nikdy nespěchalo a tak se sjížděli všichni postupně. Ale po 9. hodině jsme byli kompletní a mohlo se přistoupit k první testovací jízdě. Kde se otestovalo zařízení ve dvou provedení: první typ s připojením čipu IR přímo na přijímač a pak již napojení IR čipu na externí zdroj – baterii 3V. Někdo zapojil první a někdo zase zvolil hned druhou variantu. Ale stačily dvě jízdy a všichni si našli optimální řešení tak, že až na 3 chybná změření vše již naprosto OK. A tak se jen závodilo, závodilo a….. koupalo a to povinně. Po každé jízdě.
Vzhledem k počtu jezdců byly dohodnuty 4 rozjížďky a na finále teprve prý dojde. Byly vytvořeny dvě skupiny po 4 lidech a to strategickým způsobem.
První skupina tvořená oběma Pokornými, panem Hrnčířem a Martinem Skorupskim – „slabší skupina“, která ale byla velmi vyrovnaná. Martin ukázal, že na A finále má a i svérázným laděním svého motoru, ukázal, že příště už tam asi bude. Oba Pokorní jeli svůj první závod. Já před nimi smekám, protože před tím najezdili velmi málo hodin. Sice by to chtělo příště méně plynu v zatáčkách, ale jinak super úspěch. Matador Jan Hrnčíř jel opět svoji klidnou jízdu a bavil se skvěle. Martin jezdil opravdu hezky a nebýt zkratované baterie, kterou musel hodit do vody, aby se schladila… Jo jde mu to. Jen po cestě domů trochu omylem proselektoval videa a tak musíte vidět zkrácenou verzi záznamu jízd. Ale konec – to nejlepší – tam je. Odpusťme mu přátelé, protože jinak je to technický typ a díky němu se vyřešilo mnoho problémů a to nejen na tomto závodě. Jen pro vaši informaci: oba Pokorní jeli NANDY v základu a na servu Hitec HS82MG neměli servosaver. „Řezali“ s modely do mantinelů hlava nehlava a žádný problém. Teda pokud si zrovna nezapomněli utáhnou kola a ona jim v průběhu jízdy upadla. Nejlepší nájezd v této skupině: Martin Skorupski 29 kol za 6 minut.
Druhá skupina byla složena s jezdců Ajgor, Vít Parák, Milan Parák a Tomáš Ovečka – „silnější skupina“. Zde se tak moc nemuselo nasazovat a jízda byla pohledná a bez karambolů. Tito jezdci aspirovali všichni na finále A a taky svými výkony toto beze zbytku potvrdili. Oba Parákové opět ladili své modely a hledali optimální nastavení obutí. Pořád s tím musí bojovat a to i na motoru 180. Ale Vít byl nebezpečný soupeř. Tomáš Ovečka se nezdál. Jel jako o život a vyplatilo se mu to. Závod od závodu jede lépe. V podstatě všechny modely byly vyrovnány a bylo to jen o stopě a chybě každého jezdce. Nejlepší nájezd v rozjížďce Ajgor 31 kol za 6 minut jízdy.
Co se ale dělo po každé rundě jízd ? A to jak rozjížděk, tak i finálovek ? Pravidelná koupel a samozřejmě vynikající občerstvení v podání manželů Matějkových. Po této stránce nelze tomuto páru nic vyčíst. I ten parašutistický padák byl opět roztažen a když přihlédnu na ten bazén, dávám jim za výbornou. Někteří ani nenasazovali a šli hned do bazénu. Ale neškrtal se tentokráte nejlepší výsledek, protože bylo horko a to se musí pochopit, že ?
Finále B: svoji formu potvrdil Martin Skorupski. Všechny jízdy vyhrál a vyhrál tak finále B celkově. O druhou pozici chtěli bojovat oba Pokorní. Ale mladý Marek měl technické problémy a tak otec se nedal zahanbit a přijel si pro krásné druhé místo. Syn Marek skončil třetí a pan Hrnčíř sice čtvrtý, ale nadmíru spokojený.
Finále A: na dráze řádil Ajgor a Tomáš Ovečka. Ajgor s NANDA NRX a Tomáš s XRAY M18 PRO. Oba si šli tvrdě „po krku“ a do toho jim přikládali do ohně oba Paráci. Zapeklitá situace. Ajgor a Tomáš najeli v jedné jízdě i 32 kol. Těsně za sebou. Pravda v první jízdě Ajgor najel kol 33. Ale to bylo štěstí. Jinak Vít Parák trochu bojoval se strojem, ale stabilně potvrzoval, že na stupni vítězů skončí. Otec Milan občas klel, jelikož ho někdo sestřelil a nebo si to zavinil i sám občas. Igor vyhrál dvě jízdy a potvrdil tak těsné vítězství v tomto úžasném závodě s úžasnou atmosférou. Tomáš dokázal Igora (Ajgora) pokořit v poslední jízdě, kdy tito dva piloti jeli za sebou skoro půl časového limitu a tvořili tzv. vláček snů. Konečné pořadí tedy po jízdě A finále: Ajgor, Tomáš a Vít. Blahopřejeme.
Co kdo měl za techniku, na čem kdo jel ? To vás asi taky zajímá. Takže v kostce přátelé: Ajgor (NANDA NRX 18, bezdušové pneu, regulátor GMV12), Tomáš (XRAY M18 PRO, bezdušové pneu, regulátor XRAY 300R), Vít (2WD YRAY, mechová kola a regulátor neznámého původu), Milan (2WD YRAY, mechová kola, regulátor DSYS ), Martin Skorupski (XRAY M18 PRO, mechová kola vlastní výroby, regulátor Nosram Dominator Evolution), Martin Pokorný (NANDA NRX, bezdušové pneu, regulátor DSYS), Marek Pokorný ( NANDA NRX 18, bezdušové pneu, regulátor DSYS) Jan Hrnčíř (XRAY M18, mechová kola, regulátor DSYS). A bylo to opravdu vyrovnané. Motory 180 byly různých typů, ale když se napřevodují, tak jedou všechny skoro stejně. Ale mnozí ani nepřijeli vyhrávat, ale užít si nezapomenutelnou atmosféru. Protože se střídavě závodilo a koupalo a tak pořád dokola :-).
A pak přišlo závěrečné vyhlášení vítězů v podobě Milana Paráka. Originální vystoupení, kde na začátku trochu zmatkoval v pořadí, ale na videu je vše napsáno korektně. Vzal tu funkci narychlo, protože já se do toho neměl montovat a nemohl… ostatně to uvidíte na videu. Díky Milane za pomoc, panu Matějkovi za krásné věcné ceny a za vše, co pro nás udělal a ještě udělá.
Tento úspěch a dle slov jezdců vynikající atmosféra mne přesvědčily, že závod bude pokračovat a bude mít, jak se zdá, své trvalé příznivce – díky bohu. Takže se podívejte na foto, stáhněte video ZDE a sami se rozhodněte, zda jsem měl pravdu v předešlých řádcích. Naschle na dalších závodech přátelé. Foto nepotřebuje komentář…
