Předem tohoto reportu chci poděkovat všem svým příznivcům za to, že čtou moje články a když mi někdo občas napíše, že se mu ten a ten článek líbil, o to více mě dále baví cokoliv psát. No a teď o co půjde nyní ? Jste zvědaví ? Tak to je dobře. Už jsem napsal mnoho článků o závodech, psal jsem to pokaždé jiným způsobem, aby se jejich čtení neomrzelo. A nyní jsem stál před dilema – napsat klasický článek typu: byly rozjížďky, pak finále, přijeli tito vynikající jezdci, vyhlášení nakonec atd atd… Ne rozhodl jsem se, že tomu tak nyní nebude. Protože se nejednalo o ledajakou akci. Žádná tuctovka, žádná klasika. Ne. Ano byl jsem na závodě. Už kolikráte. Ale nyní to bylo úplně o něčem jiném. Ne o závodění (pro mne samotného), ale o mnoho více. Tak jo, už vás nebudu napínat…
5.1.2008 jsem měl být správně na závodě v Lužicích a obhajovat tam druhé místo v kategorii 1/18 STOCK. Ale bylo to úplně jinak. Za prvé jsem přijal pozvání RC klubu Zlín na jejich první oficiální závod na koberci za použití časomíry AMB. A to si já nemohu nechat ujít. Navíc na jejich zimním závodě jsem ještě nebyl. Ale nastal menší problém. Zde se nejezdí kategorie 1/18 Track, ale jen MT Track 1/18. Ale protože se sešla klubová rada a Petr Novotný vše zařídil, mohl jsem uskutečnit experiment – jet s modelem XRAY M18 Pro 1/18 společně s modely v měřítku 1/10. Bez nároku na odměnu a body, abych nenarušil celkové pořadí. Ale kde jinde by mi to bylo umožněno ? Díky kluci. Ostatně je to „riziko“ jet s modelem 1/18 ostrý závod s 1/10… Ale já jsem pro každý pokus. Kdo se bojí, nesmí do lesa. Takže to je za prvé.
Za druhé jsem tam jel konat obchodní transakci. A co šlo ? Klub RC Zlín se sešel a v náš prospěch rozhodl prodat své minulé měřící zařízení, které bude využito mnou při pořádání závodů na RC dráze v Určicích. Pro naše účely je to super volba. Ale nepořizoval jsem to já. To vše bylo možné díky sponzorovi – panu Jindřichu Matějkovi (potažmo i jeho otci), který tuto časomíru i s 25 čipy přijel se mnou pořídit. Jan Matyáš nám vše na 100% připravil, vysvětlil, ukázal a obchod byl uzavřen. A co z toho ? Pro klub výhoda finanční podpory, pro naši stranu získání plně hodnotného měřícího produktu. A díky klubu Zlín i získání jisté nezávislosti.
Tak důvody už znáte. A nyní vás budu informovat, jak první závod s AMB dopadl. Jednoduše na výbornou. Už bych nyní mohl skončit, ale to nejde. Je potřeba popsat ani ne tak průběh samotný (to už je klišé a pořád se opakuje), ale jak to všechno klaplo dohromady. To je podstata každého závodu. A z toho plyne spokojenost účastníků a jejich opětovný příjezd.
Takže přivítala mě hala ve Zlíně Želechovicích. Rozměry přesně neznám, ale hned jak jsem ji zvenku uviděl, vzpomněl jsem si, že jsem tam již byl. (myslím že rok 2004 – MČR). Takže hala rozměrná. Prostoru pro depa dostatek. Bufet, sociální zařízení samozřejmostí. Koberec stejný jako má pan Kořínek na Xray Challenge Morava v Brně. Takže záruka kvalitního povrchu. Rovný, bez hrbolů. Mimo smyčky a pár míst, které moje 1/18 vůbec nezaregistrovala. K tomu měřící zařízení AMB, kvalitní obsluha, ozvučení (bylo vždy perfektně rozumět hlasu automatu). Zapomněl jsem na něco ? Počkat… Přemýšlím… Ano už to mám – náhradní díly u pana Dolanského k dispozici. A to je asi opravdu vše.
Start cca 9:30. Rozprava, focení účastníků, oznámení prvního startu kategorie Sodofka. A už to jede. Bez prodlev, hezky v tempu. Ale beze stresu, nadávek, připomínek. Název kategorií se mi velice líbil. Sodofka, Fernet Stock… Co dodat. Open a MT Track 1/18 – to už je klasika. Sodofka znamená úplný začátečník, Fernet Stock zkušenější borec. Stavební pravidla nebudu popisovat. Vše najdete na RC Zlín . Ale kategorií dostatek, takže si každý vybere.Já byl zařazen do kategorie Fernetů… Takže soupeření s motory 19z, či střídavými motory 10,5z. Nooo to je výzva pro můj XRAY M18 Pro a moje ruce.
Opravdu vše jelo jako po drátkách. 2 rozjížďky pro rozřazení do skupin a pak 4 finále. Jel se osvědčený systém klubu, ale možná přejdou na klasiku. Ale mě se tento systém osobně líbí a jeho prapůvodcem je Roman Štalmach s kolegy. Všichni mají stejné šance být první až do konce závodu. Já samozřejmě ne, jel jsem na divokou kartu. Ale nemohl jsem se dočkat na první jízdu.
Nyní tedy k mému testu, když už máme nakoupeno. Jo ještě: v 11:00 odjíždí sponzor časomíry pan Matějka s otcem předčasně domů kvůli povinnostem. Já si zjistil spoj do Brna a díky mému kufru All in One jsem pak v klidu dojel vlakem. Stoleček a židlička jely dopředu. Tak a nyní k pokusu. Pořád vás napínám co ?
Rozjížďky byl dvě. První jsem jel motor 300 a LiPo. Převod 42/19. Bylo to dobré, ale pomalé. A dělal jsem chyby. Na druhou jízdu pak šel střídavý systém Mamba 6,5 a to bylo něco jiného. Ale trvalo mi, než jsem si zvykl na rychlost a tak jsem skončil ve finále C s mnoha chybami.
Finále C – start ze třetí pozice. Hezká pozice pro to, aby mě semleli všichni ostatní s 1/10. Jakou taktiku zvolit ?
První jízda byla, jak jsem předpokládal. Super start, ale pak hned zatáčky a už jsem byl v tom. A tak propad na poslední místo a honem za ostatními. Ale za 5 minut jízdy jsem se prokousal až na 4 místo. První Dolanský Tomáš. Druhý Sekula Petr a třetí Zádrapa Leoš.
Na druhou jsem chtěl raději uhnout, nechat všechny poodjet a pak začít stíhací jízdu. Ale Roman Štalmach řekl NE. Tak to nebude. Jeď natvrdo a nedej se. Měřítko neměřítko. A tak opět rychlý start a co se nestalo ? Ocitl jsem se na třetím a posléze na druhém místě. A jedu si to za Dolanským Tomášem hezky v závěsu. Oba s dostatečným náskokem. Pak mi Tom poodjel a já si kroužil a předjížděl soupeře. Zvolnil jsem tempo a to jsem neměl dělat. Dotáhl se na mne Sekula Petr a prý jsem mu posloužil jako tažný kůň. Pak si mě vychutnal a já se za něj pověsil. Teď to bylo naopak. Ale malá chyba nás oddělila. Dojel jsem třetí. Vše je na videu, které si můžete níže stáhnout. Natáčel to Tom Brodský – díky Tome, skvělá práce.
Další jízdy jsem už tak bravurně nestartoval. Vždy jsem se dostal do skrumáže a pak to doháněl. Ale třetí jízdu druhý a čtvrtou třetí. Naše trio – já, Petr a Tomáš to byla podívaná. 18 kol průměr. Tomáš i 19. Prostě zážitek. Jinak co se týče kolizí: kromě startu jich bylo velmi málo. Navíc ostatní jezdci na mě brali ohled a když už došlo ke kontaktu, omluvili se. Já zase jiným nebránil, protože jim šlo o body a tak jsem uhýbal. Mám v tom zkušenosti. Prostě jet v této skupině a to jmenovitě: Dolanský Tomáš, Sekula Petr, Smékal Jiří, Lebánek Ladislav, Oulehla Patrik, Zádrapa Leoš a Štalmach Roman – pánové bylo mi ctí s vámi závodit. Reakce ostatních byly vesměs obdivné a pořád ke mně chodili a vyzvídali podrobnosti ohledně mého modelu. Joooo, to nebyl jen tak obyčejný tuctový závod. A nejen pro mne myslím si.
Ti nejlepší ve finále A Fernet Stock dokázali najet i 21 kol. Tak jako jezdci v OPEN. Prostě Karel Kratochvíl se to naučil v 1/12 no a teď to aplikuje v 1/10 a 1/18. Za ním hned “ o trochu horší “ Tomáš Rajdus a za ním “ o malinko horší “ Szotek Luděk. To jsou tři nejlepší v kategorii Fernetů. Ale i B finále byl boj. Bylo se na co dívat.
Jinak MT byla taky hezká podívaná a umět skákat třeba i 3m do dálky na taxisovu skoku – hmmm. Nebojte, taky je to na videu. První Granát Ríša, druhý Peška Milan, třetí Oulehla Patrik. Kluci dobře vám to skákalo.
OPEN kategorie je klasika na každém závodě. Střídavé motory bez omezení a jede se naplno. Ale zde se jede čistě a bez stresu a nadávek. Jinde je to mnohem ostřejší. Kdo jezdí závody jinde, ví o čem mluvím. Novotný Petr nejenže dobře pomáhal řídit závod, ale stačil i ostatní v této kategorii pokořit. Za ním pak Bábovský Martin alias „SPIDERMAN“ nepleťte si to se „SPIDER VEPŘEM“ z filmu THE SIMPSONS :-). Martine promiň mi toto přirovnání, ale jak jsem to psal, tak mě to hned napadlo, protože ty máš na autě krásnou pavučinku…
Sodofka kategorie – nejpomalejší a přesto adrenalinová. Když jsem viděl děti ve věku 4,5 roku, jak už zvládají svoje modely včetně dívčího pilota – k tomu já nemám co dodat. Ano – je to na videu. Nebojte se. I Ondřej Macháček (konečně jsem ho mohl poznat osobně) jel tuto kategorii a navzdory svému postižení jel bravurně. Klobouk dolů Ondřeji. Ty děti na stupni vítězů (ani Ondřej) nebyli, ale oni tady jedou pro radost z tohoto koníčku a za pár let vám to všem ukáží. Ale i tato kategorie musí mít své vítěze. První Čuřík Martin, druhý Novotný Pavel (čípak je to asi syn ?.Ty stupně vítězů podědil po tátovi) a konečně trio uzavírá Kaška Zdeněk. Olaláááá. Gratulujeme.
Tak a blíží se finále mého dnešního článku. Vše je na videu, které si můžete zkusit stáhnout. Fotky pošlu na MASTERS a klubu Zlín. Video v plné kvalitě také. Ptáte se na můj názor, zda přijet na závody tohoto klubu ? Ano není důvod nepřijet. Jestli chcete strávit příjemný den beze stresu, máte příležitost. Kdyby se tu jela kategorie 1/18 track, byl bych zde pečený – vařený. Ale zde zatím není mnoho nadšenců této kategorie a navíc by se musel krátit počet jízd. A to je zase škoda. Jestli se vám tento článek líbil, budu jen rád. Tak na dalším závodě v Želechovicích na viděnou.
