Brno, Březí, Lužice – 11.2.2007

Igor Vlahovič


<p>
11.2.2007 se jel předposlední závod <b>1/18 seriálu Brno, Březí, Lužice</b>. Tímto závodem jsem si mohl pojistit celkové první místo v kategorii 180 4WD. Radek Pavlíček mi opět skvěle nastavil model, obstaral nový motor a připravil pneu. I baterii jsem si pořídil novou. Ale jak jsem se přesvědčil podruhé, pole bylo nesmírně vyrovnané. Na závod jsem připravil novou karoserii Honda Accord S-Type od fy BPA. Tmavá karoserie byla dle slov manažera týmu nevýrazná. A tak jsem si pohrál více a udělal ji v bílé barvě v kombinaci s červenou metalízou. Jen reklama BPA chyběla, ale <!– separe –>to se brzy napraví. I Vláďa Toman již jel s touto karoserií. Ostatní jezdci, kteří si ji zakoupili ji nestačili nalakovat.
</p>

<p>
Účast 16. jezdců v kategorii 180 a 16. jezdců v kategorii OPEN 300 byl jeden z největších. Dráha byla poněkud menších rozměrů a i délka byla krátká. Kolo za cca 7 sec. A tak 8 modelů ve finále byl docela nářez.
</p>

<p>
<b>Kategorie 180:</b><br>

Rozjížďky byly ještě v klidu a jen se kroužilo. Už zde dal Martin Láska opět najevo, že mu to jede. Motor má ještě původní a jede mu opravdu dobře. A tak suveréně získal TQ na finále. Neskutečně dobře začíná jezdit Marek Schiller. Ale přece jen to chce jistě jistější stopu. Ale je mladý a v budoucnu z něj bude Pan jezdec. Drahoše to ze začátku zlobilo, ale ve finále to už byl zase on. I Karel Heinzmann jel velmi dobře. Ale i on dělal chyby. Tomáš Havlásek udělal novou karoserii a poprvé se dostal do A finále. Zde skončil i Vláďa Toman. Poprvé na závod přijel i Kristian Kopec. Ani jeho výkon nebyl špatný napoprvé.
</p>

<p>
Opět létali ve volném čase vrtulníčky a dokonce nás poctila návštěvou regionální televize. Pivečko bylo v ceně a na vítěze čekaly kvalitní vína a diplomy. Ale kdo se z nich bude radovat ? Adeptů bylo hned několik. Už v rozjížďkách to mohl být Martin, Drahoš, já i takový Marek. Ale jdeme na finále:
</p>

<p>
První finále vyhrál Martin Láska, druhý Drahoš Hejtmánek a potom já. Marek Schiller za mnou.
</p>

<p>
Druhé finále jsem vyhrál s přehledem já, druhý Marek 3iller a třetí Martin Láska. Do boje nezasáhl naplno Drahoš.
</p>

<p>
Rozhodovalo třetí finále mezi mnou a Martinem. Už na druhé finále jsem dal převod 42/19, protože na 42/18 mi to na rovině hrubě dávali. A baterie jsem taky nabíjel poněkud jinak. To poslední finále bylo hoooodně zajímavé a to až do konce. Vedl Martin a já čekal na jeho chybu. Zezadu na mě tlačili Marek s Drahošem. A do toho jezdci o kolo zpět… Jedna chyba a už to nedoženeš. Nakonec jsem se před Martina dostal. Ale po chybě jsem byl opět druhý. A začal ho dotahovat. minutu před koncem jsem jej skoro dotáhl, protože on začal mít problémy s rychlostí vozu. Ale i kdybych ho dojel, nebyl bych ho hned schopen bezpečně předjet. A tak jsem skončil 1 sec. za ním. Ale to byla jízda.
</p>

<p>
Zde to není o rychlosti, ale o přesnosti jízdy a hlavně o štěstí nemít kolizi. Ale tyto závody jsou opravdu kouzelné. Právě v tomto.
</p>

<p>
<b>Kategorie 300</b><br>

Zde byla opravdu hodně dobrých jezdců a jeden opět zavítal s kolegy z Rakouska. Kammellander Petr se šasi Robitronic Skalpel. Takže se závody staly mezinárodními. Schiller Pavel, Parák Víťa s 2WD, Milan Parák, Soukup Petr, Havlík Roman a další. Prostě elita jezdeckého pole.
</p>

<p>
Zatímco v rozjížďkách byl opět relativně klid, finále bylo opět drsné. A padala i sprostá slova 🙂 Ale boje mezi Pavlem, Petrem a Víťou byly super. Ale i zde byla pro ně trať malá a tak bylo hodně kolizí… Nic zadarmo. Nakonec pořadí Schiller, Kammellander a Parák. Ale místa opravdu zasloužená.
</p>

<p>
V B finále to vřelo také a to v obou kategoriích. B finále vyhrál v kategorii 180 Parák Milan a v kategorii 300 Čechovský Petr.
</p>

<p>
Sláva vítězům, čest poraženým…
</p>

<p>
Ne opravdu se bylo na co dívat a takové závody opravdu můžu. Potím se přitom ani nevíte kde 🙂
</p>