Pokud se věnujete dálkovým letům s modelem letadla, může se stát, že selže elektronika. V tomto případě záleží na tom, co vás postihne. Pokud není model vybaven autopilotem s návratovou funkcí a vypadne vám například obraz, není možné se vrátit na místo startu. Tak stejně, pokud vypadne řídící signál na delší dobu, letadlo se zachová dle nastaveného FAIL SAFE. V obou případech nevíte, kde nakonec model skončí. Ideální nastavení pro tyto případy jsou plné výchylky, kde model ve výkrutu spadne na neobydlenou plochu (za předpokladu, že letíte pole, louky, lesy).
V FPV brýlích sice máte poslední známou polohu díky GPS souřadnicím. Ale ta není přesná, protože záleží, kam model přesně zamířil. Proto je lepší mít v modelu ještě externí GPS lokátor, který vám na zavolání nebo SMS zprávu pošle přesnou polohu a vy víte, kde se model nachází. Pokud se však lokátor z nějakého důvodu vypne, pak je situace velmi špatná, ale nikoliv neřešitelná. Pokud víte podle DVR záznamu z brýlí, kde jste se naposledy nacházeli, víte směr větru, tak dle výšky letu se dá odhadnout možné místo dopadu.
Pak přichází na řadu poslední možnost, jak model nalézt. Tou možností je zaměřit polohu modelu dle intenzity řídícího signálu. V případě FrSky Taranis to je RSSI v jednotkách dB. Pokud tedy máte přijímač vybavený telemetrickým přenosem dat a máte funkční info o RSSI, máte velkou možnost dohledání.
Jakmile se přiblížíte do oblasti, kde se dá předpokládat poloha modelu, zapnete vysílač a přepnete se do obrazovky, kde vidíte aktuální sílu řídícího signálu RSSI. Tato informace může být i formou hlášení hlasem. Pokud se dostanete do dosahu vysílač / přijímač, vysílač ohlásí spojení a uvidíte úroveň sílu signálu. V případě FrSky RSSI je 0 nejmenší a 100db nejvyšší hodnota. Na začátku je většinou úroveň signálu nízká. Záleží na vysílacím výkonu vysílače, protože s vyšším výkonem detekujete model na větší vzdálenost i přes stromy, keře. Pokud nejste za horizontem.
Potom musíte namířit vysílač jedním směrem a otáčet se kolem vlastní osy a zjistit, kterým směrem je signál nejsilnější. Tímto směrem pokračujete. Není to jednoduché, ale nález je hodně pravděpodobný, protože je potřeba sledovat terén včetně stromů a keřů, pokud to není vyloženě pole a louka. Pokud je to les apod., pak když jste na úrovni signálu kolem 75dB, pak přichází na řadu dohledání pomocí Range testu. Klasika RSSI: její úroveň může být při přiblížení k modelu už vysoká, ale model může být ještě dosti daleko.
Ale pokud se přepnete do Range testu, tak zde je ve volném prostoru dosah ca 150 – 200m. A navíc je to test kvality přijímače. Tzn. že pokud je model do cca 200m od vás a detekuje ho vysílač v rámci range testu, pak postupujete opět zaměřováním. Tady však hodně záleží na směru a poloze vysílačové antény. Pokud namíříte anténu pod jiným směrem než je model, klesne vám RSSI. Zde tedy je už jen přesně detekovat polohu.
Tohle všechno funguje za předpokladu, že po pádu modelu nebyl přijímač poškozen, nebylo přerušeno napájení modelu, přijímače a nedošlo k vybití akumulátoru.
