Systémy přenosu řídícího signálu a obrazu prošly postupným vývojem. Pojďme se podívat na jednotlivé typy. Předem upozorňuji, že se má létat na VLOS – pilot má po celou dobu řízení dron na vizuální kontakt. Nicméně dříve byl prostor pro testování, navíc na kanálu YT najdete v historii velké množství videí od uživatelů. Kromě toho i dnes se dá otestovat spojení dron/vysílač, aniž byste letěli. Údaje o vzdálenostech doletu na jednotlivé systémy jsou uvedeny orientačně a v CE Modu vysílacího výkonu.
WiFi 2,4 GHz, 5,8 GHz
Když v roce 2013 spatřil světlo světa DJI Phantom F300, tak zde bylo řízení dronu na 2,4 GHz WiFi. Obecně 2,4 GHz má lepší dosah než pásmo 5,8 GHz. Zde se dolet pohyboval kolem 400m+. Záleželo na okolních podmínkách.
Když přišel na trh DJI Phantom 2 Vision(+), revoluce byla v přenosu obrazu. Aby bylo možná dostat obraz do vašeho telefonu, pak obraz běžel na 2,4 GHz přes klasickou WiFi a řídící signál byl na 5,8 GHz. Většinou byl kratší dosah na 5,8 než na 2,4. Respektive pásmo 5.8 GHz má větší útlum kvůli vzdušné vlhkosti . Dosah těchto systémů se pohyboval kolem 500m.
Tento přenos pak zůstal jako přenosový systém u levnějších dronů produkce DJI jako například DJI Phantom 3 Standard, DJI Phantom 3 SE, DJI Spark, DJI Mavic Air, DJI Mavic Mini. Modelem Mavic Mini se od použití 2,4 přenosu ustoupilo. Samozřejmě se postupně i systém přenosu WiFi vylepšoval a v otevřeném prostředí mohl například Mini doletět i přes 3km. Jednalo se ovšem o světlé výjimky.
DJI Lightbridge
Do jisté doby velmi drahý přenosový systém pro DJI drony řady S900, S1000. I jako sólo stanice se jednalo o velmi drahou záležitost. Takže použití tohoto bezdrátového přenosu v pásmu 2,4 GHz byla v podstatě revoluce. Do vínku ji dostala řada Phantom 3 Advanced a Professional. Dále pak byl použit v DJI Phantom 4. Verze Phantom 4 Pro už byly vybaveny přenosem OcuSync.
V každém případě obraz i řídící jeli na stejném pásmu a signály byly velmi stabilní i na velkou vzdálenost. Nebyl problém se dostat i na 8km. Zaletět však za horizont nebo pevnou překážku znamenalo ztrátu signálu.
DJI OcuSync 1.0
S příchodem DJI Mavic Pro se systém přenosu posunul o notný kus dopředu. Přenos probíhal na 2,4 GHz a u Mavic Pro byl ještě přenos WiFi bez RC ovladače. Co však dělalo tento systém unikátní, byla stabilita signálu i za horizontem. S tímto přenosem šlo pomalu kopírovat terén do určitého převýšení. Byl velmi stabilní jak na řídícím, tak na obrazovém signálu. Systém umožnil doletět přes 6km daleko za ideálních podmínek.
DJI OcuSync 2.0
Novější verze systému, ale po testech již nebyl tak přizpůsobivý terénu. OcuSync 1.0 na tom bylo pořád lépe. Novinkou byla automatická volba (samozřejmě i manuální volba) pásma přenosu. Buď 2,4 nebo 5,8. Hodně uživatelů to zná pod pojmem Dual Band. Ve většině případů postačil automatický výběr. Ale potvrdilo se, že na 2,4 GHz je lepší výsledek a to i v doletu. V automatice mohl přenos končit kolem 5km, ale například DJI Mini 2 v pásmu 2,4 GHz dokázal doletět na hranici elektronického limitu 11km. Bavíme se stále o CE Mode bez jakýchkoliv úprav antén. Potřeba je však stálé přímé viditelné spojení vysílač / dron. Příklady použití: DJI Mavic 2 Pro, Zoom, DJI Mavic Air 2, DJI Air 2S.
DJI OcuSync 3.0, 3.0+
Nejnovější Dual Band přenos na obou frekvencích 2,4, 2,8. Každopádně 3.0+ je opět velmi stabilní a to i v zarušených oblastech. Velmi dobrých výsledků je dosaženo i v pásmu 5,8 GHz, kde není problém dosáhnout minimálně 3km. Tento přenos dostaly do vínku DJI Mavic 3, DJI Avata, DJI FPV.
Vypadá to, že DJI definitivně upustilo od používání WiFi přenosu. A je to jen dobře, protože je tak jistota opravdu kvalitního a stabilního spojení.
