FšeStock vs Yokomo GT mým pohledem

Igor Vlahovič


V Otrokovicích jsem jel kategorii FšeStock, která se upravila dle pravidel Mibosportu v kategorii Yokomo GT. Hlavní je změna pořadí po každé finálové jízdě. Do této části je to skoro stejné kromě doby jízdy. Ale pak začínají rozdíly. A já to vidím takto po zkušenostech z obou závodů, které jsem absolvoval.

 

FšeStock

Výhodou této kategorie je fakt, že do ní můžete nastoupit v podstatě s čímkoliv. Co máte doma a dáte to dohromady, můžete vyrazit na závod. Ideální kategorie i pro začátečníky, kde se pak rozdělí skupiny na slabší a silnější.

V kvalifikacích musíte nejprve jet naplno a pak si snížit výkon modelu o cca 30%. Protože na další kvalifikaci je již stanoven čas na kolo, který nesmíte pokořit. Nejlepší je naladit rychlost modelu do finále, aby jste pak již měli méně starostí. Ale…

I když se vám to podaří, díky změně adheze asfaltu (stále se zlepšuje grip), vám model může zrychlit tak, že si toho ani nevšimnete a pak ten čas stejně pokoříte. A ihned se vám škrtá kolo (ve finále).

Na závodě se jel systém dle Yokomo GT, tedy kdo zvítězil v první finálové jízdě, postavil se na konec pole. A pak začala stíhací jízda a předjížděcí manévry slabších jezdců. Jste na jedné straně hnáni vpřed, aby jste se dostali dopředu, na druhou stranu se musíte krotit. A když se vám podaří dostat k těm vpředu, nesmíte se nechat strhnout myšlenkou, mohu jet naplno a nepokořím čas na kolo. Mně se to podařilo několikrát. A tak si musíte stále dávaz pozor.

Ale ono se to zpravidla povede stejný průšvih udělat i těm ostatním a tak pole se stále mění. Do poslední chvíle nevíte, jak to nakonec po součtu bude.

Tato kategorie je opravdu zajímavá, neobvyklá a musíte si k ní najít vztah. Ale je poměrně hodně obsazovaná a tak je vidět, že o ní zájem prostě je. A když pojedu na HIT, zase si ji pro tu zábavu vyberu. I když vím dopředu, že si budu hrát s procenty na plynu. A častokrát se modlit aby…

 

Yokomo GT

Zde se jel závod až do konce dle nových pravidel. Kvalifikace se jely na tři nejrychlejší zajetá kola (nemusela být po sobě jdoucí), finále pak na 10 minut se změnou postavení na startu jako v HITu. Tedy vítěz jde nakonec pole, poslední na začátek. A počítají se všechny jízdy.

Ve VšeStocku ubíráte plyn. Zde jedete naplno a jste motivováni zajetím nejrychlejšího kola. A to v kvalifikaci. Všichni víte, že máte stejnou techniku včetně pneu a že rozhoduje možná kvalita akumulátorů, ale hlavně styl jízdy.

Stali jste se vítězem kvalifikace ? Tak to ještě vůbec nic neznamená. Pomůže vám to v první finálové jízdě. Ale pak se vše mění.

Stoupnete si jako vítěz první jízdy na konec startovního pole a na vás čeká nelehký úkol v podobě pokoření svých soupeřů. Ale nemusíte se krotit na plynu, můžete jet naplno. Ale s rozumem a ne s podmínkou „pusť mě, jsem lepší jezdec“.

Závod ukázal, že to bude fungovat, všem se tento systém zalíbil a velmi dobří jezdci si vždy cestu vpřed našli. Máte na to 10 minut a většinou po dvou minutách se v tomto případě dva nejlepší velmi těsně snažili o vítězství. Kontakty tam bohužel byly, ale vždy nechtěné. Ono když jedete za někým nelepen metr a soupeř prudce přibrzdí, těžko s tím něco naděláte. Ale počkáte, až se srovná a bojujete dále.

V tomto systému musíte jet s rozvahou a pevnými nervy. Nemůžete si dovolit narážet zezadu do slabších soupeřů. Musíte ukázat, že jste profesionál. A to není vůbec lehké.

A možná je jen otázkou času, kdy i zbytek pole pochopí styl řízení a jízdy s modelem Yokomo GT a v setinkách nebudou dojíždět dva jezdci, ale třeba hned 5 takových.

Navíc údržba o podvozek je z mé zkušenosti opravdu minimální a jedině o co se starám je stav pneumatik a stav akumulátorů. Nic jsem na modelu v závodě neladil, kolega Ladislav Mlčák ano a stejně jsme jeli vyrovnanou partii. A to hovoří za vše.

 

Osobně si mi více líbí kategorie Yokomo GT v novém „hávu“, ale dokážu se pobavit i ve FšeStocku. Ale Yokomo GT má v některých aspektech navrch. Jedním z nich je to, že chcete ukázat, co ve vás je a že dokážete zajet s maximálním vypětím sil ten nejlepší výsledek.

 

Na doplnění ještě názor Romana Štalmacha:

Obě kategorie si za svůj hlavní cíl stanovily dosažení co nejvyrovnanějšího závodění s co nejmenšíma provozníma nákladama a starostma.

Kategorie Yokomo GT si zvolila  „závodní cestu“, kdy předepsáním jednotného materiálu a nastavením rozumné rychlosti modelů, se velmi vyrovná startovní pole a do popředí se dostává především umění pilota, nikoliv množství vinvestovaných peněz.

Kategorie FšeStock si musela zvolit úplně jinou cestu, protože druhým hlavním cílem této kategorie je, aby se závodů mohlo zúčastnit co největší množství jezdců a jezdkyň s tím, co mají doma k dispozici, nebo případně co jim je kdo ochoten na závod zapůjčit (někteří jezdci by totiž v jiné kategorii buď nemohli startovat vůbec, nebo by to pro ně nemělo naprosto žádný smysl). A jediná možnost, jak dát dohromady do jedné kategorie naprosto rozdílnou techniku, která se na závodu sejde a bez toho, že by jezdci byli nuceni kupovat nějaké jednotné předepsané komponenty, byla právě možnost využít výhody měření AMB a vše sjednotit minimálním časem na kolo. Pro pořadatele tím odpadá jakákoliv starost o kontrolu modelů a jakékoliv podvádění nepřichází v úvahu. AMB se totiž podvést nedá.