4 hodiny Yokomo GT Endurance

Igor Vlahovič


Dne 29.12.2012 se konal další závod seriálu Mibosport Cup. Kromě klasického denního závodu byl na pořadu i vytrvalostní závod modelů Yokomo GT, který startoval v pozdních večerních hodinách po skončení hlavního závodu.

Závod byl avizován v délce 8. hodin. Ale s ohledem na časový prostor a pozdější ukončení hlavního závodu se konal briefing za účasti všech týmů. Zde se dohodlo zkrácení doby závodu na 4 hodiny. A to s ohledem na vývoj počasí a také se brala v úvahu dlouhá cesta domů některých týmů. Vždyť jeden byl až z Maďarska.

Ihned po vyhlášení výsledků závodu Mibosport se uklidila offroad část prostoru dráhy, kde si jednotlivé týmy začaly budovat svá depa. Profil dráhy onroad zůstal beze změny, pouze se opravilo vyznačení tratě.

Začala se také připravovat časomíra, za kterou již od rána seděl Vojta Novický, který byl již ve večerních hodinách skoro bez hlasu.  Musel zapsat všechny týmy včetně názvů a personálních AMB čipů. S tímto jsem mu pomáhal i já, protože jsem obešel všechny ředitele týmů a zapisoval jména členů, s jakým vozem jedou atp.

Nakonec se do závodu přihlásilo 7 týmů. Přihlášených jich bylo elektronicky 9. A kdo se tedy postavil na start tohoto netradičního závodu ? V seznamu máte i vůz, se kterým tým jel.

Masters.cz – Igor Vlahovič, Patrik Maňoušek, Miloš Klaus / Subaru Legacy B4

Bayer Racing – Dušan Bayer, Aleš Bayer, Jiří rybák, Roman Bílek / Corolla Axio GT

Mibosport Team – Michal Bok, Jiří Toman, Vojta Novický, Jiří Hrubeš / Lexus SC430 GT

Yokomo Team – Dominik mašek, Vojta Flek, Radek Flek / Honda HSV-010

KL-Shop – Martin Zvára st., Martin Zvára ml, Míra Jurenka / Corolla Axio GT

RC Prof – Barnabas Toth, Gabor Forrai / Petronas Toms SC430 GT

Noname – Matěj Šulc, Dominik Šulc, Vladimír Šulc, Marcel Dostál / Petronas Toms SC430 GT

Jakmile byla postavena depa, začalo se s přípravou modelů. A byl dán prostor pro volný trénink.

Start závody byl naplánován na 23:30. Ale maďarský tým měl opravu modelu a nakonec se start pozdržel zhruba o 20 minut.

Nejela se kvalifikace, pouze se týmy dohodly, jak se postaví na startovní rošt. TQ dostal Masters, protože pilot zvítězil v denním závodě Mibosport. Bylo to zřejmě za odměnu. Ono postavení na startu ve vytrvalostním závodě nemá na nic vliv. Nejede se sprint na 5 minut.

Pravidla závodu byla dohodnuta následovně:

–          závod se musel absolvovat s jedním podvozkem, na kterém se mohly provádět jakékoliv opravy

–          opravy se prováděly vždy v depu

–          každých 30 minut byla nařízena zastávka v boxech s výměnou akumulátoru

–          výměna pilotů byla dle taktiky týmů

–          pokud vám akumulátor nevydržel v délce 30 minut, tým zajel pro novou baterii. Ale jakmile byl dán povel pro povinnou zastávku, opět bylo potřeba provést výměnu

–          tým si nasazoval model sám. Týmy si však pomáhaly navzájem

–          při výměně baterie se musela sejmout vždy karoserie

–          šasi muselo být bez úprav včetně držáku akumulátorů

–          motorizace modelu , nastavení převodu a regulátoru bylo shodné s pravidly Mibosport Cup kategorie Yokomo GT. Tedy motor LRP X12 17.5T, regulátor v ZERO BOOSTu a pastorek 17 zubů

–          pneu bylo předepsáno taktéž

Takto se pro všechny týmy připravily stejné podmínky. Před 24. hodinou se závod odstartoval.  A začal tuhý boj o prvenství.

Před startem se týmy fotily s hosteskami a pak proběhlo i společné foto. Týmy prováděly poslední přípravy. Hrála hudba a vládla pohoda.

Nyní se na závod podíváme s pohledu týmu Masters. Jak závod prožíval, jak si vedl a zda dojel do cíle.

Ihned po startu se vytvořil dokonalý vláček modelů, které jely několik kol za sebou v těsném závěsu. Bylo to jako na skutečném závodě Japan Super GT série. Japonské GT speciály v těsném závěsu, co kus, to originál.

Pak se vedoucí tým Masters společně s týmy Mibosport, RC Prof a Noname lehce oddělily a začaly souboje. Masters nakonec podlehl tlaku a propadl se na třetí pozici.

Ale po první výměně se Masters dostal na druhou příčku. Právě za skvěle jedoucí maďarský tým. Masters měl v tu dobu náskok dvou okruhů na třetí Noname. Avšak mezi týmy byly poměrně malé rozestupy.

Člověk by řekl, že to bude pohoda kroužení. Opak byl pravdou. Jelo se hezky zostra a za volantem se střídali jak zkušení matadoři, tak i méně zkušení. A protože žádný tým nebyl sloužen vyloženě s profesionálů, váhy sil se převažovaly.

Po hodině se Masters držel na třetí pozici. KL Shop si polepšil na druhou pozici. RC Prof stále ve vedení a kluci ve dvou jeli opravu skvěle a bez chyb. Ovšem do hry začal vstupovat i Bayer Racing. Vynikající Aleš Bayer stahoval náskok vedoucích týmů.

V půlce závodu byl Masters stále třetí. Výměny akumulátorů byly rychlé. Měl i slušný náskok před Bayer Racing týmem. Yokomo tým byl v tu dobu na páté pozici.  Noname měl technický problém a propadl se na šestou příčku. Mibosport uzavíral startovní pole.

Po třetí hodině závodu měl RC Prof již slušný náskok a jen vytrvale kroužil. Na druhý KL Shop mohl stále Masters zaútočit. Kdyby nepřišly technické problémy našeho týmu Masters.

Nejprve se musela provést zastávka na čištění ložisek v předním kole. To byla zatím malá ztráta, avšak výhoda pro Bayer Racing, který něco málo stáhl. Hřebíčkem do rakve bylo uvolnění šroubků, které drží klec motoru. To si vyžádalo delší zastávku v depu. A na závěr pak uvolněný centrální tlumič. Toho využil Bayer Racing naplno včetně dalších týmů a společně odsunuly tým Masters na šestou pozici.

I když se podařilo model dát dohromady, ztráta se již při takto vyrovnaném poli nedala dohnat. Hodina je prostě málo.

Boj se strhl v závěru závodu mezi KL- Shop a Bayer Racing. V posledních kolech se rozhodovalo. Vše rozhodla výměna akumulátorů.

Po čtyřech hodinách, kdy jediný tým Mibosport závod nedokončil, bylo pořadí a výsledek následující:

  1. RC Prof              936 kol
  2. KL –Shop            897 kol
  3. Bayer Racing      896 kol
  4. Noname             880 kol
  5. Yokomo Team    874 kol
  6. Masters              846 kol
  7. Mibosport           770 kol

Nejrychlejší kolo závodu držel Masters s časem 13.325.

Nejlepší průměr za celou délku závodu naopak zajel tým RC Prof s časem 15.39.

Po skončení závodu proběhlo ihned vyhlášení výsledků. Předaly se medaile a také putovní pohár.

Je až neskutečné, co si nechá podvozek Yokomo GT líbit a kolik vydrží. Je jako stvořený pro endurnce závody. Sprint je pro něj jen malá jednohubka. A při jasně stanovených pravidlech, kdy nají všichni stejné podmínky, je to pro mnoho lidí velkým lákadlem do budoucna.

Všem se akce velmi líbila a již nyní se plánuje další podobná akce. Počítá se však s delší dobou jízdy a nepojede se již přes noc. Protože v noci je to velmi náročné. Hlavně pro ty, kteří již celý den aktivně závodili.

Každopádně všichni přítomní podali 100% výkony a to včetně juniorů. Někteří odpočívali, někteří pospávali a probudili se až u vyhlášení. Ale byla to akce opravdu na úrovni. Se vším všudy, co k závodu typu endurance patří.

Na úplný závěr souhrn poznatků z týmu Masters:

– tým Masters zajel nejrychlejší kolo v závodě a to 13.325. Najel 846 okruhů

– držel se dlouhou dobu na 3 pozici a jeho hlavním soupeřem byl Bayer Racing Team

– výměny akumulátorů, pilotů byly rychlé a sehrané

– jako jediný tým používal zřejmě klasické LiPo HARD CASE akumulátory. Vystačil si se 4 akumulátory o kapacitě v průměru 5000 mAh

– první zdržení bylo díky čištění ložisek v předním kole (malá ztráta)

– pak vypadly šroubky z držení zadní klece (velká ztráta)

– dále se povolilo držení centrálního tlumiče (další zdržení)

– závod se odjel na jedné sadě pneu, která nebyla navíc nová

– karoserie vydržela, má jen několik drobných prasklinek

– tým se poučil s chyb a na další závod se mnohem lépe připraví

Oba piloti jeli napoprvé s Yokomo GT a neměli s tím žádný problém. Kroužili s minimem chyb a já jim musím jako ředitel týmu poděkovat. Osobně s nimi počítám na další závod Yokomo GT endurance.

Poděkování patří všem za účast, pohodovou atmosféru v závodě. A v neposlední řadě pořadateli závodu, firmě Mibosport, která za vší tou zábavou stála.

A úplná poklona na závěr těchto řádků patří Vojtovi Novickému, který vydržel komentovat až do samého konce tohoto závodu. A my všichni mu přejeme brzké navrácení hlasu. Ten u něj opravdu dostal 29.12.2012 zabrat.