MČR – 18.2.2006 – kat. OPEN

19. 2. 2006

Igor Vlahovič

<div align=“center“>
<a href=“foto.php?img=zavody/mcr20060218/P2183857″ target=“Foto“ onclick=“openWindow640x480()“>
<img src=“nahled.php?FilePath=zavody/mcr20060218/P2183857.jpg&ImageSize=320″ width=“320″ height=“240″ border=“1″ alt=“Masters.cz“></a> 
 
</div> 
18. 2. 2006 jsem zažil po dlouhé době opět zajímavý a „drsný“ závod MČR. Tentokrát dění závodu probíhalo ve sportovní hale v Kostelci na Hané, cca 6 km od Prostějova. První věci byla velká účast na tomto posledním závodě MČR. Nevím to zcela přesně, ale více jak 80 lidí určitě. Jen v kategorii OPEN, o které bude další text, startovalo 28 jezdců. Další velká účast v kategorii MICRO 1:18. Modified byla s účastí na třetím místě a Standart až na posledním. Nic méně lidí bylo dostatek, takže se závod protáhl hodně dlouho. Ale nebyla to chyba pořadatelů, ale samotných účastníků, kteří si za prodlevy mohli úplně sami: pozdní přihláška, vzetí špatného čipu, trénování před vlastní jízdou (to se potom vyřešilo mechanickou zátarasou) atd. Ale jinak dráha byla připravená od RC klubu Prostějov výborně, zázemí také bylo v pohodě a snaha pana Strupka o plynulý průběh závodu nelze přehlédnout. Ale ukočírovat <!– separe –> takové množství lidí je opravdu umění.
Ale nyní tedy ke kategorii OPEN – kategorii s naporosto volnými pravidly. Motor, pneu, šasi, mazadla – volné. Dalo se očekávat, že se v této kategoii sejde skupina jezdců s odlišnými jízdními schopnostmi a také s různými typy motorů. Takže se dalo počítat i s problémy na trati samotné. Ale někdy to opravdu stálo za zamyšlení. Vytvořily se tedy tři skupiny rozjížděk dvakrát po devíti jezdcích a jednou po deseti. Jely se celkem 3 rozjížďky a tři finále, přitom C finále pouze dvakrát.
Nyní ke skupinám a co se tam odehrávalo: 
Jan Pastyřík, Přemysl Charvát, Matěj Bábovský jun., Pavel Sozstek jun., Jakub Vícha jun., Ondřej Vícha jun., Jakub Žídek, Jan Snášel a Jan Snášel jun. Zde nejlépe zajížděli kola Jan Pastyřík a Jan Snášel jun., průměrně 27 kol. Ostatní již pokulhávali za těmito dvěma jezdci.
David Hirt, Tomáš Horniser, Miroslav Vůjtek, Josef Kolařík, Josef Kolařík jun., Martin Bábovský, Martin Bábovský jun., Tomáš Brodský, Miroslav Dolanský. Tady to bylo v režii Tomáše Brodského, který najel ihned 29 kol a potom dosáhl i 30. kol a pojistil si TQ na finále. Stejně se ale nevyhnul kolizím a bohužel měl štěstí i na to, že dostal náraz zezadu a tím mu vypadl tlumič. A to už potom nemá cenu pokračovat. Martin Bábovský s 29. koly nejezdil vůbec špatně, tak jako Miroslav Dolanský. Martin Bábovský jun. najel jen 26 kol a s ním jsem se potkal v B finále. Ale jezdí disciplinovaně a ještě trochu tréninku a bude na tom rozhodně lépe.
Igor Vlahovič, Karel Kratochvíl, Jiří Kmoníček, Zdeněk Pekař sen., Jan Morávek jun., Petr Novotný, Milan Peška, Antonín Pospíchal, Martin Kurka, Milan Parák. Zde nikdo 30. kol nedosáhl, ale Karel Kratochvíl a Morávek Jan jun. ihned nastoupili s kotvami s 16ti závity (Karel Kratochvíl) a 12ti závity (Jan Morávek jun.) a bylo to znát. Já chtěl zkusit 11ku kotvu a udělal jsem velkou chybu, která mě stála A finále a hodně nervů. Svojí velmi dobrou jízdou, která ale byla atakována jinými soupeři a to dost nevybíraným způsobem, se do A finále dostali Petr Novotný a Milan Peška. Bohužel ani finále se neobešlo bez zbytečných kolizí a emocí. Co se týče mne, já to měl jednoduché – hned v první jízdě jsem byl atakován ven z dráhy a kvůli upadenému přijímači a vypadené poloose jsem odstoupil od jízdy. Potom to šlo pouze z kopce. V druhé jízdě jsem měl problém v tom, že jsem při přidání plynu nebyl schopen zatočit doprava. Snad jen pouze při úplném ubrání plynu. Snažil jsem se na to přijít. Ale objevil jsem posunutý držák ramene – myslel jsem si, je to tímto. Ale bohužel ani poslední pokus na zajetí alespoň 27 kol se nezdařil. Opět stejná závada. Takže s 26. koly B finále. Po výměně serva problém sice zmizel, ale bojoval jsem s rušením a s jezdci samotnými. Dráha nebyla nijak dlouhá, přesto však široká a stejně byl problém některé lidi bezpečně předjet. Občas se to prostě nedalo. Hodně na nervy byl opět Tonda Pospíchal, ale i Petr Novotný a jistě i jiní jezdci, kteří se potýkali s neomaleností některých jezdců.
Po rozjížďkách a malé přestávce, kde jsem zkoušel druhé servo a zjistil jsem, že mohu zatáčet se udělal sort na finále a to následovně: 

A finále: Tomáš Brodský (30 kol), Milan Peška (29 kol), Karel Kratochvíl (29 kol), Petr Novotný (29 kol), Jan Morávek jun. (29 kol), Miroslav Dolanský (28 kol), Martin Bábovský (28 kol), Tomáš Horniser (27 kol), Jan Snášel jun. (27 kol), Jan Pastyřík (27kol). 
I když z TQ startoval výborně jezdící Tom Brodský se svým Peugeotem 406, štěstí mu nepřálo a na stupně vítězů nedosáhl. Vždy měl kolizi s jiným jezdcem, nebo mu vypadl tlumič. Abych to upřesnil: ve dvou finálových jízdách měl stejný problém – náraz zezadu a tlumič opět vypadl. První jízda dopadla dobře pro Karla Kratochvíla (30 kol), Jan Morávek skončil druhý (29 kol) a třetí Petr Novotný (29 kol). 
Druhá jízda dopadla se štěstím pro Milana Pešku (29 kol), druhého Jana Morávka (29 kol) a třetího Jana Snášela juniora (28 kol). Tomáš Brodský – opět jede vítečně a potom opět tlumič… Karel Kratochvíl byl atakován Janem Morávkem. 
Třetí jízda opět vyšla Milanu Peškovi s 30. koly a vyhrál tuto kategorii. Tomáš Brodský konečně dojel celou jízdu a to na druhém místě (29 kol) a třetí Martin Bábovský (29 kol). Petr Novotný až čtvrtý a na stupně vítězů mohl zapomenout díky kolizím. Karlovi Kratochvílovi model přestal jet hned na začátku, kdy mu odešla kotva.
B finále: Igor Vlahovič (26 kol), Martin Bábovský jun. (26 kol), Josef Kolařík (26 kol), Jiří Kmoníček (26kol), Antonín Pospíchal (26kol), Milan Parák (25 kol), Josef Kolařík jun. (25kol), Jakub Vícha jun. (25 kol), David Hirt (24 kol), Jakub Žídek (24 kol)
Zde jsem vyhrál dvě jízdy já. Ale rušení v každé jízdě, v druhé takové, že jsem raději odstoupil. První byla tak tak a jet s 11ti závitovou kotvou byla ode mne blbost. Na rovině jsem byl sice rychlý, ale v zatáčkách to hodně střílelo a zbytečně jsem jezdil s chybami a trhaně. Až na poslední jízdu jsem si dal kotvu 17×2 a najednou jsem zjistil, že méně je někdy více. Jízda se sklidnila, průjezd zatáčkami se také sklidnil a pouze tuto jízdu jsem si opravdu vychutnal. Každopádně jsem měl v této skupině navíc i oproti dobře jezdícímu Martinu Bábovskému juniorovi, který který jezdil na druhém místě s 27. koly. Vyrovnaně jezdil i Tonda Pospíchal (26 kol), který ale hodně nadával. A měl důvod proč… Milan Parák si dal kotvu 14×2, ale k lepší pozici na umístění mu bohužel nepomohla. Já po změně kotvy a vyrovnání jízdních vlastností jsem sice najel kol 28, ale s dojezdem 5:02. Kdybych nebyl nucen neustále bojovat s jezdci o předjetí a potýkat se občas s rušením, kol 29 bych najel a v A finále bych zřejmě zasáhl do konečného pořadí. I když – když jsem viděl potom průběh A finále, asi by to nebylo tak jednoduché…
C finále: Jan Snášel (24 kol), Martin Kurka (23 kol), Zdeněk Pekař sen. (22 kol), Matěj Bábovský jun. (20 kol), Miroslav Vůjtek (20 kol), Přemysl Charvát (18 kol), Ondřej Vícha jun. (3 kola), Aleš Bayer (ten se zde ocitl po diskvalifikaci z kategorie Standart, protože jel časovatelný motor).
Zde vyhrál všechny tři jízdy Aleš Bayer s 28. koly. Jako druhý dobře jezdil Přemysl Charvát s koly 25. Potom už to bylo hodně rozhádané pole. A tato skupina měla i problémy s čipy, bylo hodně karambolů, někdy hodně ostrých.
Konečné pořadí na bedně tedy: Milan Peška, Morávek Jan jun. a Karel Kratochvíl.
Končilo se až kolem 21:00 hodiny, kdy se vyhlašovaly výsledky nejen tohoto závodu, ale i celkových výsledků MČR zima 2005/2006. A potom hurá domů po tak náročném dni.
P.S. Doma jsem servo rozdělal, pročistil kontakt cleanerem a servo se zdá býti plně funkční…