MČR 3.12.2005 – vložený závod OPEN

3. 12. 2005

Igor Vlahovič

<div align=“center“>
<a href=“foto.php?img=zavody/mcr20051203/pc030890″ target=“Foto“ onclick=“openWindow640x480()“>
<img src=“nahled.php?FilePath=zavody/mcr20051203/pc030890.jpg&ImageSize=320″ width=“320″ height=“240″ border=“1″ alt=“Masters.cz“></a> 
MČR 3.12.2005 – otevřená kategorie OPEN 
</div> 
Úvodem:
3.12.2005 se jede v Okříškách u Třebíče <a href=“dispatcher1.php?id=11283574618″>druhý závod MČR na koberci</a>. Na závod je potřeba být členem nějakého RC klubu ČR a zaplacená licence. Já tímto nedisponuji, ale mohu se zúčastnit kategorie OPEN. Tato kategorie je bez licence a bez členství v klubu a jsou tam de facto volná pravidla. Není předepsán motor ani pneu, takže je možno účastnit se jak s motorem MIG 500 tak i s motorem a kotvou 9 závitů. Pneu je libovolné, ale vždy bez vzorku. Karoserie, šasi, baterie, mazadla atp. – vše jinak dle normálních pravidel.
Závod, který je jako vložený, je omezen počtem účastníků. A to počtem 20. jezdců, pokud se nemýlím. Zatím není kapacita zcela naplněna, ale již nyní je vidět, že se i v této kategorii sejdou zajímavý jezdci. Já osobně váhám, který motor na závod použiji. Ale po otestování nového motoru Peak Dynasty s kotvou 17×2 s pevným časováním (ten předešlý už dosluhuje), asi pojedu s tento. Motor jede velmi dobře a svědčí mu ratio 6:97, ale i 7:62. Na třebíčský koberec zkusím 7:62 a teprve až potom pojedu 6:97. Pravda, mohu použít i motor Tamyia Super Modified 11T (kotva 11 závitů), časovatelný. Ale zdá se mi to zbytečné. Pokud bude trať ve stylu posledního závodu <a href=“dispatcher_cl-grp.php?id_skupiny=11″>GP Třebíč</a>, rychlost nebude to nejdůležitější.
Úplně nejlepší by bylo, aby se účastníci kategorie dohodli na nějakém kompromisu. Ale to dost dobře nepůjde, protože všichni nebudou disponovat obdobným motorem. Takže se dají očekávat velké rozdíly mezi jezdci. Ale uvidíme. Závod také v podstatě beru jako trénink na další závod Hanáckého poháru v Prostějově. Uvidím, jak mám naladěno na nový a celkem ostrý motor.
A nyní k průběhu závodu dne 3. 12. 2005:
V kategorii OPEN se nakonec sešlo 13 jezdců: Igor Vlahovič, Jiří Toman, Tomáš Brodský, Karel Mikuš, Miloš Saturka, Martin Calta, David Dohnal, Martin Kurka, Jan Morávek, Ivoš Řídký, Václav Sauer, Tomáš Horniser, Radovan Brix a Jan Honek. Jak potom průběh závodu ukázal, sešli se jezdci s různými jezdeckými schopnostmi a také byly rozdíly v motorech. Jely se 19ky, potom 17ky s pevným časováním, ale také 14ky a i 12ky. Ale je to OPEN kategorie, kde je možné použít jakýkoliv motor. Já s kolegou Vaškem jsme se rozhodli pro kotvy 17×2 s pevným časováním. Já jel Peak, kolega Corally. Jirka Toman jel 14ku Moravu, Karel Mikuš zkoušel naladit model na 12ku kotvu (byl problém ho udržet se 17kou za sebou 🙂 ). Ale i tak to bylo zajímavé. Jako vložená kategorie jsme jeli tentokráte tři rozjížďky a samozřejmě tři finále. Na rozjížďky jsme byli rozděleni do dvou skupin a to takto: 1. skupina: Kurka, Morávek, Řídký, Sauer, Horniser, Brix, Honek. 2. skupina: Vlahovič, Brodský, Mikuš, Toman, Saturka, Calta, Dohnal. A nyní k rozjížďkám samotným:
1. skupina: 
1. jízda – vyhrál ji Morávek Jan s 16. koly, druhý Horniser Tomáš (15 kol) a třetí Řídký Ivoš (14kol). Vašek si nevzal čip… Co dodat.
2. jízda – potom co si Vašek vzal čip a bylo mu co měřit, najel 18 kol. Druhý Morávek Jan (17 kol) a třetí Horniser Tomáš (16 kol). Problémy s autem měl Brix Radovan, který skončil ve čtvrtém kole.
3. jízda – poslední rozjížďku opět vyhrál Vašek s 18. koly a časem 5:09.531. To mu postačilo bohužel pouze na třetí místo ve finále. Ale jezdil čistě a plynule. To je jeho deviza. Druhý opět Morávek Jan (17 kol) a třetí Horniser Tomáš (16 kol). Závěrem řečeno – jezdci v rozjížďkách v této skupině jezdili naprosto stejně bez nějakého výrazného zlepšování. Mimo Vaška, který nakonec ty setinky nasbíral.
2. skupina:
1. jízda – hned v první jízdě jsem najel 18 kol s časem 5:12.824. A to na převod 6:92. Motor opravdu jel dobře. Potřebuje lehký převod, aby se mohl vytočit do maximálních otáček. Druhý dojel Tomáš Brodský (17 kol) a třetí Jirka Toman (17 kol). 
2. jízda – zde jsem skončil ve čtvrtém kole pro poruchu středové volnoběžky. Tuto jízdu v pohodě vyhrál Jirka Toman s 18 koly a časem 5:09.478. Zajistil si tím prozatím 1. místo na finále. Druhý opět Brodský Tomáš (17 kol) a třetí Karel Mikuš (17 kol). 
3. jízda – byla poslední možnost zajet něco lepšího než Jirlka Toman. A povedlo se mi to jen díky volné dráze. Čas 5:01.087 a 18 kol – to mi zajistilo TQ na finále. Druhý dojel Jirka Toman (18 kol) a třetí Tomáš Brodský (17 kol). Zde se jezdci také příliš nezlepšovali a podávali rovnocenné výkony. Karel Mikuš mě prozatím zklamal tím, že i když jel 12ku kotvu, nebyl sto najet 18 kol. Ale ono je dost pracné nalézt optimální naladění…
Takže na finále to vypadalo takto: A finále – Vlahovič, Toman, Sauer, Brodský, Morávek, Mikuš, Dohnal, Horniser, Calta, Brix. B finále – Řídký, Kurka, Saturka. 
FINÁLE A:
Až do této doby vše probíhalo dle pravidel a v poklidu. Ale potom jsem udělal naprosto amatérskou chybu, která nabourala na určitou dobu průběh celého závodu. Nebudu se o tom nijak podrobně rozepisovat, protože se není čím chlubit ale asi takto: 
Po odjetí prvního finále OPEN B skupiny jsme se měli řadit na start. Objel jsem si jedno kolo pro zahřátí pneumatik a potom jsem chtěl objet ještě jedno kolo. Na rovině jsem proto jel naplno a absolutně jsem přehlédl již na startu stojícího Jirku Tomana. I když jsem odstavil pře zatáčkou v plné rychlosti jsem do něj vlítnul zezadu a bohužel na levé zadní kolo. Ozvala se rána a až teprve potom jsem si to uvědomil, co jsem udělal za blbost. Trénuje se v jiný čas. Sám jsem z toho vyvázl bez škod, ale Jirka měl v háji rameno a tlumič. Finále se muselo odložit a mně nebylo zrovna do smíchu. Hned jsem se šel Jirkovi omluvit a pomohl mu dávat auto rychle dohromady. Koupil jsem mu nové rameno, tlumič naštěstí měl. Vše nakonec dal dohromady a já měl jen strach, aby kvůli mně neskončil. Snad už se na mě dnes nezlobí, i když v ten okamžik by mě nejraději zabil… A proto pozor: je to odstrašující případ pro všechny ostatní !!! 
Takže nastaly změny v pořadí jízd. Ale vše nakonec dobře dopadlo…
1. jízda – vyhrál ji zaslouženě Jirka Toman se 17. koly. Druhý jsem dojel já a třetí Morávek Jan. Vašek byl až čtvrtý. Karel Mikuš s 12kou zatím až 6. 
2. jízda – druhou jízdu kraloval Vašek Sauer se 17. koly. Druhý Karel Mikuš (hodně zrychlil). Měl být první, ale dostal 5 sec. penalizaci za zkrácení tratě. Takže nakonec druhý a já třetí. Jirka Toman bohužel až pátý. 
3. jízda – tuto jsem vyhrál já, protože jsem neměl kolize s ostatními jezdci. Druhý dojel Vašek a třetí Mikuš Karel. Za zmínku stojí souboj s Vaškem cca ve třech kolech před koncem časového limitu. Dotáhl mě a šlapal mi na paty. Ale neriskoval a čekal na moji chybu, která ne a ne přijít. Nakonec najel na pokličku a ztratil se mi. Ale nádhera. Jirka bohužel opět bojoval s jinými jezdci. Musím podotknout, že po startu se někteří bezhlavě hrnuli dopředu a způsobovali kolize jezdcům na prvních pozicích. Jsou jezdci, kteří pouští krásně, někdy až příliš moc 🙂 (Martin Calta), ale jsou i tací, kteří s vámi závodí i když jsou o kolo a více. A ne a ne uhnout. Na tom ve finále skončilo mnoho jezdců. Ale všichni se jednou určitě naučí jezdeckým dovednostem. 
Takže pořadí na stupních vítězů: Igor Vlahovič, Václav Sauer, Karel Mikuš. Škoda dobře rozjetého finále Jirkou Tomanem. Ale dost možná byl i rozhozen z té mojí hlouposti. Pak člověk může být méně koncentrovaný. My s Vaškem jsme měli stejný počet bodů a o mém prvním místě rozhodlo postavení na startu.
FINÁLE B:
Zde kraloval a vyhrál Ivo Řídký. Miloš Saturka bojoval se svým modelem po celý závod. Martin Calta se musí vyjezdit a bude časem taky soupeřem, jak má být. Ale nic nejde rychle. 
Další volný závod se pojede v lednu v Prostějově v tenisové hale. I zde hodlám s Vaškem jet. Uvidíme, jaká účast bude tam.