Dvoudenní závod RChobbyracing open ve Skřipově

Fanán Stodola


Od pondělka sledujeme předpovědi počasí, středa a čtvrtek ukazují na sobotu déšť. Náš mladý  jede už v pátek. Já s manželkou jedeme až v sobotu ráno. Hrozba pršení se do puntíku vyplnila. Déšť se táhnul od Liberce po celé severní hranici přes Ostravu až na Slovensko – minimálně by mělo pršet do 12-13 hodiny a předpokládal jsem, že konec deště spadne trochu k jihu a Skřipov už mine a půjde přes Vizovice. Mýlil jsem se. Pršet přestalo kolem půl páté.

No a my, co jsme se sjeli na závody, jsme se dobře bavili i přes ten déšť. Skřipovský organizátor totiž sehnal velký bílý stan 10 x 4 metry s okny. Ve stanu bylo nainstalováno i topení, takže dobrá prozíravost.Dokonce zde byla i videoprojekce pro ukrácení času hlavně pro ty mladé a ještě mladší. Pro ty starší i trocha nostalgie a vzpomínek na všechny předcházející ročníky. Pro děti i kreslené filmy. Tady skřipovští opět zabodovali.

Další pozitivní věcí bylo, že nikdo nereptal, nenadával na počasí. Měli jsme dost času si promluvit s kamarády, protože při jednodenním závodě tolik času není. Organizátor v týdnu navezl k trati jemný makadam. Diváci v jejich prostoru a i my jezdci jsme neťapali v blátě. Prostě super. Jakmile přestalo pršet, skřipovští kluci odkudsi dovezli staré koberce, roztáhli je po trati a zbytek vysypali pilinami, aby se trať vysoušela pro případné „sranda závody“, které toto dvoudenní klání vždy doprovází.

Jenže nikdo svůj model nechtěl zablátit, aby nemusel v noci auto čistit. Tak Víťa Kubánek obětoval svůj tréninkový model. Protože nebylo pro závody dvojic druhé auto, jel se závod tříčlenných družstev, každý jezdec odjel jedno kolo s průjezdem boxovou uličkou a to vše na čas. Další závod byl závod žen a závod mechaniků. Všichni zúčastnění i ti přihlížející si užili dostatek srandy. V soutěži žen a mechaniků nejel nikdo, kdo má svůj závodní model. Zde jeli naprostí amatéři, kteří jeli s modelem poprvé (p.Matysíková) nebo podruhé pan Borgula. Nutno podotknout, že model Vítě Kubánka jel spolehlivě, jen on sám model dotankovával a buggyna nebyla ani zablácená. Odměněni byli první až třetí závodníci a navíc ti nejvěrnější, co zde doteď zůstali, byli losováni o elektro buggy v RTR-ku Twister 2wd od LRP, tuto vyhrál Petr Olišar. Pak se podávala tradiční grilovaná uzená kýta.

Takže takto vypadala propršená sobota ve Skřipově.

A neděle? Vstávám ráno poměrně brzy. Je podmračené, ale podle všech možných předpovědí by pršet nemělo celý den. Uvařím si kafe, abych se „nastartoval“ a ostatní, kteří tu včera nebyli nebo jeli spát domů či do kempů, se sjíždějí a začíná ten „závodní mumraj“. Většina z nás je od včerejška zaregistrována, takže máme klid.

Při rozpravě nás prezident klubu Víťa Kubánek informoval, že zemřel jeden z prvních členů jejich klubu Michal Kutač z Val.Meziříčí, který prohrál svůj souboj se zákeřnou nemocí ve věku 20 let. Jeho památka byla uctěna minutou ticha. Tento závod byl věnován jeho památce.

Protože chci tímto článkem oslovit širokou veřejnost i na masters stránkách, uvedu malou statistiku. Přes internet se přihlásilo celkem 57 závodníků. Dnešní prezentace ukázala o trochu nižší stav:

Buggy 1:8IC 15 závodníků, buggy elektro 1:8 7 závodníků, monter truck 1:8 IC-E 8 závodníků, elektro 1:10 15 závodníků.

Kategorie 1:10 elektro dle modelů:

Schumacher 2x Satinský Patrik a Raška Martin

Durango       1x Mader Jakub

Asso             1x Jindra Michal

No name       1x Štěpán Petr – toto je prvních pět!

Další Caster SK10 2x Celárek Adam a Jan

a nejoblíbenější značka LTP 8x,   motory a regulátory ve většině případů Robitronic!!!

Celkový počet závodníků 46, což je na dvoudenní závod slušný počet.

Nemám čas sledovat závody (mám na starosti 3 auta), abych přiblížil dění na trati všech kategorií, většinou okrajově hodnotím našeho Fanyho v 1:8 bugy IC a věnuji se převážně buggynám elektro 1:10.

Náš Fany jel finále  a tam skončil jedenáctý! Událostí dnešního závodu byla účast první ženy v kat. 1:8 buggy IC ve startovním poli ve Skřipově! Kdo jiný by to mohl být jiný, než moje manželka. Agamu jsme měli i se zaběhnutým motorem PR. Agamu jsme koupili již vloni i s motorem. Všechno ostatní jsme měli z mého účinkování v truggynách. Či-li máme i náhr. motor GRP 3,5ccm. Byl jsem sice proti tomu, aby jela i velkou buggynu. Ne že by ji rozbila, ale že jí ji rozbijí ostatní. V osmičkových buggynách se na sem tam nějakou tu ránu nehledí. No a na první závod jela skvěle.V semifinále se jelo na 20 minut, ale ani jí nepřišlo,že jezdí tak dlouhou dobu. Skončila sice poslední, ale buggynu dovezla do cíle celou! A o to tady přece šlo. Navíc má dušu v péří, neboť v B finále ujezdila 3. místo a tím byla na bedně. Zajímavostí tohoto finále B, které se jelo na 5 minut, bylo to, že nebyli po trati nasazovači, ale buggyny jezdcům nasazovali jejich mechanici. Světe div se! Oni nebourali po celých pět minut. Jenom my jsme nemohli nastartovat přechlastaný motor, takže ztráta kol byla velká.

Buggyny 1:8 elektro jsem nesledoval. Mrkněte do výsl.listin i těch starších, abyste si udělali obrázek a měli porovnání. To samé udělejte prosím i v kategorii monster truck. Tady podotýkám, že Jakub Mader jel s nimi dle regulí se spalovací truggy a mezi nimi ujezdil druhé místo.

Ale pojďme na tu naši hlavní kategorii – 1:10 buggy E.

Někde výše jsem uvedl složení startovního pole dle značek. Je jasné, které podvozky zde kralují a které jedou druhé housle. Nedá se tu hovořit o druhých houslích, ale Castery a LRPéčka nejsou o nic horší než nadupané Duranga a Šumachery. Jde o to, že ten, kdo chce začít jezdit toto měřítko, tak šáhne po LRPéčku z finančního hlediska. Za Durango v KITu mám 4 LRPéčka v KITu. Ve Skřipově při závodech má RCHobbyracing krabici ND a tuningu, což je velká výhoda. Tak proto se ty LRPéčka tak rozmáhají. A i ND jsou poměrně levné. Duranga a Šumachery si kupují profíci, kteří už umí jezdit, vyznají se v tlačenici startovního pole. LRPéčka jezdí ve Skřipově začátečníci, kteří získávají závodnické ostruhy. Až si zvyknou plně závodit a překousnou první neúspěchy, tak těmto profíkům budou za chvíli taky šlapat na paty.

Rozjížďky A a B na 3 x 5 minut. Jedu ve skupině s manželkou. Věřím si, že pojedu finále A a ona B. Finálovky jedu v Ačku ze šesté pozice. Za mnou ještě 2 závodníci.  Béčko jede v sedmi. Což je taky dobře. Celkově jsem obsadil šesté místo. S mým umístěním ve start.poli vím, že mám ještě dost velké rezervy a ty nejsou v technice, ale „hlava a ruce“, které tady rozhodují. Toto vám řekne každý, kdo jezdí RC auta delší dobu.

Do konce sezóny zbývají ještě tři závody a já pevně věřím, že se mezi tu silnou pětku dostanu.

Pozitivní věc u LRPéčka: přední CVD kardany jsou měkké, zohýbají se! Já mám tyto již zesílené o 0,6 mm či-li je po ohýbání. Mají stejné obj.číslo jako ty staré a stejnou cenu jako ty dřívější. Či-li není to žádný tuning!

Co říci na závěr? I přes propršenou sobotu se závod vyvedl. Neslyšel jsem, že by někdo reptal či dokonce nadával. Ani David Konečný, který byl přihlášený do tří kategorií, a nedojel ani jednu! Mohu mu doporučit jako desítkovou buggynu s klidným svědomím LRPéčko a bude mít alespoň jeden zaručený úspěch!

Tak a za tři týdny opět ve Skřipově!

P.S. fotky jsou na stránkách pořadatele jkcarsteam.com