Jak se říká: “ těžko na cvičišti, lehko na bojišti“. Tak toto jsem si říkal před další fází přípravy.
Před tímto testováním jsem se především věnoval geometrii vozu. Je s podivem, že od výrobce není na přední nápravě nastavena rozbíhavost aspon 1°. Protože toto má zásadní vliv na jízdní vlastnosti ve vysoké rychlosti. Když jsem jel s 0° rozbíhavosti, model byl nečitelný a šel obtížný řídit i v nízké rychlosti. Jakmile jsem se rozhodl pro sprint, auto nejelo rovně a bylo hodně nebezpečné s ním zrychlovat.
Proto jsem si v klidu sedl a zkontroloval geometrii celého modelu. Kromě přední nápravy, kde jsem nastavil 1,5° rozbíhavosti, jsem zkontroloval ostatní. Na zadní nápravě byla sbíhavost 2°, a odklony kol na obou nápravách 1°. To jsem tedy nechal tak, jak bylo.
Tím jsem měl vše připraveno na další stage. Kromě toho jsem dal na tyto jízdy 2x akumulátory Bionic LiPo 6S 2400 mAh zapojené paralelně (celkem 4400 mAh 60C). Zde jsem dbal na vedení kabelů, aby nikde nebyly volně. Pak již nebyl problém započít testování.
V podstatě mi šlo o to poznat chování modelu při akceleraci z 0 na určitou rychlost. Navíc ultra lehký převod není nic, jak jsem zjistil, jednoduchého zvládnout. Celý test probíhal v několika fázích a to:
– prvně jsem zkoušel akcelerovat dávkovaně
– potom lineárně
– brzdit bezpečně na konci rovinky
– zjistit, co udělá model při plném rejdu s prudkém přidáním plynu
To vše probíhalo na poměrně hrubém asfaltovém povrchu. Ale říkal jsem si, že když to zvládnu a poznám zde, na hladkém povrchu okruhu a s těžším převodem to bude lehčí.
Kamera (Adam Černý) snímala moje starty z několika úhlů a já je pak sestříhal. Prvně nechal reálnou rychlost a posléze jsem záběr zpomalil. Abych viděl, jak se model choval v detailu. To mi také hodně napovědělo.
Při jízdě jsem stál na konci dojezdu, abych měl bezpečně model pod kontrolou. Starty probíhaly na znamení rukou.
A výsledek tohoto „blbnutí“ ?
– po nastavení přední rozbíhavosti se choval model mnohem klidněji a jel rovně
– prudké přidání plynu znamená prokluz kol a možné zabočení modelu (pokud máte cit, dá se to zvládnout)
– lineární zrychlování je na pohled klidnější a myslím si, že na čas to mít vliv nebude
– není legrace akcelerovat do plné rychlosti aniž by u toho člověk nepřemýšlel
– brždění vždy probíhalo stylem ABS, nikoliv plnou brzdou (šetřím tim kola, elektroniku a celý model)
– i brzdit z rychlosti 75 km/h na trati dlouhé necelých 100m bylo naučné
– teplota motoru byla v normálu i po skončení akce
Nyní již video, které vám to zřejmě přiblíží více:
