Celému závodu předcházely páteční večerní telefonáty Jirky Kmoníčka. Na minulé závody – asi v Olomouci – zapůjčil pořadatelům důležitou součástku k počítači a hoši mu ji zapomněli vrátit. Nakonec vše zachránila „hodná víla“ v podobě Igora Vlahoviče. Ten ji půjčil z brněnského klubu a závod tak mohl být bez problému zahájen.
Na dráhu jsem dorazil po osmé hodině a na ní už se pilně trénovalo. Deset formulí a pět C1 – „čtyřkolek“. Solidní účast na pohodové ježdění.
Systém závodu se začíná stabilizovat. Dvě kvalifikační jízdy na nejlépe zajeté jedno kolo a finále na určený počet kol, se dvěmi, nebo třemi přestávkami. Takže odjedeme deset kvalifikačních minut a dalších čtyřicet ve finálové jízdě. Závodníci v C1 pojedou klasický systém tří rozjížděk a tří finálových jízd na třikrát pět minut.
Začínáme první kvalifikací před půl desátou. Ale chyba. Počítač je nastaven na delší doby a některým se počítá nájezd dvou kol. Nevadí. Máme dost času, počasí je nádherné – teplo, slunečno – a závada je na další jízdu odstraněna. Svoji rozjížďku si odjedou v C1.
Druhé kvalifikace už jsou v pořádku. S nejlepším nájezdem si první místo na startu vyjezdil Karel Novosad před Jirkou Kunzem a Tondou Pospíchalem. Igor Vlahovič je neúnavný. Stačí psát report ze závodu, fotit a ještě jezdit a přitom zkoušet různá nastavení a obutí v modelu. Po kvalifikačních jízdách mu patřilo čtvrté místo na startovním roštu. Překvapením bylo až páté místo na startu domácího favorita Tomáše Frantala.
Dohodli jsme se, že pojedeme čtyři jízdy asi po deseti minutách na určený počet kol. Odhadli jsme to na čtyřikrát třicet kol. Jiří Kmoníček na počítači nastavuje deset minut a Tomáši Markovi předávám šachovnicový praporek. Po odjetí třicátého kola má závod ukončit. Tomáš se ale „zakecal“ – přítelkyně ? – a závod se ukončil až po deseti minutách jízdy. V této první čtvrtině závodu se do čela dostal suverénně jezdící Karel Novosad, s nájezdem 40-ti kol. O dvě kola méně měl Frantal na druhém místě. Třetí – se ztrátou tří okruhů – dojel Vlahovič, těsně přede mnou. Závodníci na pátém až osmém místě dojeli v těsném závěsu se ztrátou čtyř kol na vítězného Novosada.
V první jízdě C1 si pro vítězství dojel domácí Jirka Kmoníček, o půl kola před Davidem Hirdem a třetím Tomášem Frantalem. Do druhé čtvrtiny jsme na roštu nastupovali dle umístění z první jízdy. Protože těch prvních čtyřicet okruhů trvalo přesně deset minut, tak se počítač posunul a my dále pokračovali na další jízdy na čtyřicet okruhů.
Druhá jízda byla hned v prvním kole poznamenána nepříjemnými kolizemi mezi modely. „Neustál“ to psychicky Tonda Pospíchal a ze závodu předčasně odstoupil. Na nárazy doplatil i Pavel Valoušek, který odjel pouze dvě kola. S přehledem opět zvítězil Novosad, ovšem pouze o necelé jedno kolo před Frantalem. Dopředu se začal „tlačit“ Jarda Sattler. Dojel na třetím místě, dvě kola za Novosadem, ale těsně před Vlahovičem a Kunzem na čtvrtém a pátém místě.
Po první polovině finálové jízdy, se v čele „usadil“ Novosad s 80-ti koly, o dvě kola před Frantalem a o pět kol před Vlahovičem na třetím místě. Čtvrtý a pátý Sattler a Kunz – oba prozatím 74 okruhů.
Ve třetích jízdách se odpoutala od ostatních trojice Novosad, Frantal, Sattler a ostatním „ujela“ o několik okruhů. Do této jízdy už nenastoupil Pospíchal, ale znovu model „zprovoznil“ Valoušek.
Druhé jízdy v C1 vyhrál David Hird, o kolo před Tomášem Markem a Jirkou Kmoníčkem.
Do závěrečné čtvrté části finálových jízd z prvního místa odstartoval Novosad s nájezdech 120-ti kol. Frantal na druhém místě ztrácel dvě kola, třetí Sattler už ale sedm. Čtvrtý a pátý – Kunz a Vlahovič – se 110-ti koly už šanci na celkové vítězství měli prakticky
nulovou.
O tom, že ve formulích není tak důležitá síla motoru, přesvědčil Igor Vlahovič v poslední čtvrté jízdě. Podařilo se mu v průběhu závodu perfektně seřídit model, našel ideální „obutí“ a o jeho jezdeckých schopnostech se není třeba rozepisovat. A s motorem Johnson v této jízdě zvítězil o půl kola před dvojicí Novosad, Frantal. I závodníci na dalších místech dojeli v krátkých intervalech za vedoucí trojicí. Je ale nutné připomenout, že Novosad s Frantalem si mohli dovolit pouze hlídat čelo závodu a neudělat zásadní chybu.
Celkově s nájezdem 160-ti kol suverénně zvítězil Karel Novosad. Druhý v tomto závodě byl Tomáš Frantal (158), třetí Jarda Sattler (152).Sympatické ceny pro vítěze věnovala redakce masters. Dík.
V poslední, třetí finálové jízdě C1, zvítězil Kmoníček, o dvě kola před Frantalem a Markem. Hird odstoupil po 11-ti kolech a Valoušek jezdil mimo soutěž.
Poslední – desátý závod PEJ 2011 – se pojede v sobotu 1.10. na nově upravené dráze v Otrokovicích. Tam také provedu závěrečné vyhodnocení s předáním pohárů, diplomů a cen pro nejlepší.
Výsledky po závodě a i ty celkové najdete ZDE.
Fotogalerie je k dispozici u ONLINE reportu.
