<p>
30.10.2010 se u skutečnil v rámci závodu Xray Challenge v Holešově test podvozku Tamiya TT-01 v kategorii Stock Standard. Já a kolega Petr Rovný jsme jeli podvozky <!– separe –>TT-01 a každý jsme měli jiný typ motorizace. Nebyl čas se v reportu příliš rozepisovat o podrobnostech. A tak se k tomu vrátím nyní.
</p>
<p>
Já jsem měl v modelu v základu. Co bylo navíce byl ALU kardan a olejové tlumiče. Do podvozku jsem nainstaloval střídavý regulátor Cirtix Club Stock Race a k němu střídavý motor Robitronic 21,5T. Převodový poměr jsem zvolil nejprve 55/26, ale pak jsem jej ihned změnil na nejtěžší tabulkový – tedy 55/28. Já neměl na motoru žádné chlazení a to ani pasivní. Baterie jsem použil LiPo 40C 5000 mAh.
</p>
<p>
Kolega Petr Rovný měl také model v základu s olejovými tlumiči. Narozdíl ode mne použil stejnosměrný motor Carson CE4 a regulaci Tamiya 104BK. Převodový poměr zvolil 55/26. Petr měl na motoru aktivní chlazení v podobě dvou menších větřáčků. Baterie Petr použil LiPo 40C 5000 mAh. Petr zkusil i převod 55/27, ale model již příliš nezrychlil a samozřejmě teplota motoru
šla nahoru.
</p>
<p>
Oba jsme měli předepsané pneu Corally STCC.
</p>
<p>
Snažili jsme se s Petrem vyladit rychlosti našich modelů na stejnou. Zajímavostí bylo, že já už byl na maximálním převodu, Petr měl ještě rezervy a byl nepatrně rychlejší. Pravděpodobně si sedly uhlíky v motoru a ten měl vyšší výkon. A při těžším převodu by jel model opět nepatrně rychleji. Já už měl hranici rychlosti pevně danou.
</p>
<p>
V čem byl podstatný rozdíl, byla teplota motorů. Petr měřil teplotu motoru po jízdě a ta nepřesáhla nikdy 50°. Ale pomohlo mu chlazení. V opačném případě by byla teplota po dojezdu vyšší. Já měl motor vždy kolem 45° pokaždé a jak bylo zmíněno – bez chlazení.
</p>
<p>
V mém případě by ke zrychlení pomohl lepší regulátor, ale to už bych nemohl jet kategorii Standard, ale klasický Stock. A to by znamenalo investice. A stejně bych si nepolepšil nijak výrazně.
</p>
<p>
Každopádně v této motorizaci a elektronice jsme nebyli konkurenceschopní a jen s vypětím sil se podařilo ve finále C za sebou nechat rychlejší soupeře, kteří prozatím nevyužili potenciál svých karbonových šasi. Já měl obrovské problémy, Petr díky vyšší rychlosti dokonce
vyhrál finálovou jízdu číslo 3.
</p>
<p>
Zvažovali jsme s Petrem ještě jeden experiment a to takový, že bychom použili oba střídavé motory 17,5T na regulaci SP Cirtix Club Stock Race a pokusili se kolegy ze Standardu více potrápit. Určitě zrychlíme a posuneme se do vyššího finále. Podvozek by to mohl na koberci zvládnout,
i když Petr měl prý občas náklon k převrácení. Já v nižší rychlosti zatím nikoliv. Možná k němu dojde na příštím závodě Xray v Holešově.
</p>
<p>
V každém případě, pokud by se dohodla skupina příznivci modelů Tamiya TT-01, mohla by se i zde sejít a ve skupině si zazávodit. Pokud by se všichni dohodli na stejném typu motoru. V podstatě by se mohla použít kritéria z Tamiya Cup. Ale s podvozkem Tamiya TT-01 máte velmi malou pravděpodobnost se stát vítězem kategorie Stock Standart. Šasi má opravdu určité hranice jízdních vlastností.
</p>
<p>
Z těchto zkušeností se mi osobně jeví na nadcházející Tamiya Cup v Hrotovicích pro motor Johnson 540-J převodový poměr 58/24(25) a motor nebude nutné chladit a vydrží. Na 55ku to bude určitě chtít větrák, protože teplota půjde hodně nahoru a na motoru se ruka neudrží.
</p>
<p>
Ale shodli jsme se s kolegou, že jsme si závod v každém případě užili na 100%. Pohodové svezení bez nervů, dohadů a spekulací. A věříme, že tomu tak bude i v seriálu Tamiya Cup.
</p>
