Osobní ohlédnutí za sezónou Porsche Cup 2009

Igor Vlahovič


<p>
Když jsem byl osloven panem Dušanem Bayerem, abych zkusil model v měřítku
1/5 na jejich nově zrekonstruované dráze ve Slavkově u Brna, byla to velká <!– separe –>výzva. Nakonec
však nešlo pouze o test modelu a jeho vyzkoušení, ale byl jsem osloven ve věci účasti v seriálu
kategorie Porsche Cup. A to už jsem musel důkladně zvážit.
</p>
<p>
Při rozhodování jsem bral v úvahu účast v seriálu Xray Challenge Morava, který byl druhým stěžejním
seriálem. A nemohl jsem opomenout Určický pohár modelů micro. A tak jsem se dohodl, že nebudu muset
absolvovat všechny závody Porsche. Ale protože závody Xray, Určice a Porsche se nekřížily (Porsche se
většinou jelo v neděli), odjel jsem nakonec všechny termíny kromě jednoho, který se mohl
škrtnout. Tedy hned od začátku jsem jel o celkové pořadí.
</p>
<p>
Auto jsem měl na začátku sezóny zcela nové. Byl jsem zvědav na výdrž modelu přes sezónu, spotřebu
paliva, opotřebení pneumatik a osobní úspěchy s modelem LARGE SCALE 1/5.
</p>
<p>
První závod proběhl na mokru a za deště. Hned tvrdá zkušenost po pár hodinách jízdy s modelem
FG Porsche. Ale díky zkušenostem z jiných měřítek elektro (1/10 a 1/18) jsem první závod dokázal vyhrát.
Tedy zážitek a zkušenost opravdu neskutečné. Jelikož je model poháněn pouze zadní nápravou, jízda
s ním je zcela jiná než s modelem 4WD. Je to o citu na plynu a řízení. A jak jsem v průběhu závodní
sezóny zjitil – o čistotě a bezchybnosti jízdy.
</p>
<p>
Ihned od začátku jsem bojoval o pozice na stupni vítězů s Dušanem Bayerem, Tomášem Dospíšilem, Pavlem
Havlíkem, René Pšurným. Pozdeji pak do kategorie přišel Jirka Tlustý, Jan Macejík, Adrian Uhrík, Martin
Zvára, Ivo Day a další. Takže na začátku sezóny to bylo cca 5 aut, na konci již cca 12 aut na startu.
Kategorie si postupně získala nové příznivce a to díky vyrovnanosti podmínek a základnímu sestavení
celého modelu bez možnosti tuningu. Kromě povolených úprav, které ale neměly vliv na výkon modelu.
To jsou dle mého názoru hlavní důvody vzestupu Porsche. Ještě jeden faktor, který měl asi také vliv
na příchod nových tváří – nebyla nutná licence RC ACR – jednalo se o volnou kategorii, kde však
mohly startovat pouze modely Porsche. A to celkově dodalo kategorii náboj a reálnou simulaci závodů
skutečných vozů Porsche.
</p>
<p>
Musíte to sami řídit, aby jste pochopili, jak se auto chová a poznali rozdíl oproti ostatním
měřítkům a jinému typu pohonu. A když už si model „ochočíte“, začnete si užívat 30. minutové
finále bez možnosti tankování. Nejprve v 5ti pilotech a na konci sezóny pak ve více jak 10ti. A
to už je zážitek na dlouhou dobu.
</p>
<p>
Nejde popsat osobní pocit, kdy vám buší srdce na startu finále. Jste na TQ pozici po kvalifikaci
a za vámi dalších 10 jezdců velmi podobných kvalit. Máte obavy, aby vám model nezhasl na startu a proto ho
pořád tůrujete a modlíte se. Pak zazní signál a všichni vyrazí na trať. První zatáčky jsou natěsno
a hrozí kolize. Pokud to ustojíte, nic nekončí a začíná půlhodinová finálová jízda, kde se trestá
jakákoliv chyba. Vyhrává ten, kdo jede stabilně bez chyby, kolo za kolem a udrží nervy na uzdě. Do
hry však vstupuje i model samotný. Vydrží palivo ? Nepovolí se šroubek, kolo ? Co se stane po
možné kolizi ? Moc se vám toho honí v hlavě.
</p>
<p>
Ve finále periferně pozorujete soupeře. Kde se nacházejí a posloucháte ředitele závodu a jeho
komentář. A měníte taktiku. A uvažujete: „10 minut do konce finále, 5 sekund máte ztrátu. To
by mohlo vyjít, co když bude mít výlet mimo trať“. A je toho mnohem více. Pak vypadnete mimo trať
vy a je vyřešeno. Naopak propad po startu na konec startovního pole a dokázat se propracovat
na třetí místo – to je nepopsatelný zážitek. A to vše s autem, které váží přes 11 kilo a jeho
jízdní vlastnosti se blíží reálu. Model cítíte v rukou a postupně si říkáte, že by to mohlo jet
i rychleji, kdyby to lépe brzdilo.
</p>
<p>
Při nájezdu do dlouhé zatáčky na konci cílové rovinky musíte vždy přesně odstavit plyn a pak se
plně soustředit na práci s volantem. Uberete pozdeji a na řadu přichází brzda, která není 100%
pomocí. A když už to přeženete doopravdy, víte že se blíží neodvratitelné – výlet mimo dráhu a
ztráta pozice. U micro 1/18 jste venku a ani si toho nevšimnete…
</p>
<p>
Být na stupni vítěžů je pak odměna za bezchybnou jízdu ve finále a také dobrý výkon
v kvalifikacích. Modely jsou vyrovnané, záleží na seřízení motoru ohledně akcelerace. Ale hlavní
úlohu hrají řidičské zkušenosti. Někteří piloti se zlepšili v průběhu sezóny a příští rok bude
velmi napínavý.
</p>
<p>
Po posledním závodě jsem konzultoval stav mého modelu s Dušanem Bayerem. Po cca 8. závodech
byl dle jeho slov model v dobrém stavu a to včetně karoserie. Pravda je, že jsem měl minimum
kolizí jak se soupeři, tak i s pevnou překážkou. Tím pádem jsem neměnil jediný díl, kromě výměny
pár šroubků a drobností. Jednou jsem ohnul zadní rameno, které jsem narovnal a pokračoval dále.
Pneumatiky jsem dojížděl použité po ostatních. Nedal jsem na žádný závod kromě prvního nové obutí. Dokázal
jsem zajet slušný výsledek i na použitých kolech. Stačilo mi, aby tam byl vzorek. Celkem jsem
spotřeboval cca 5 sad kol. Je však fakt, že jsem jezdil a trénoval jen v den závodu a ne moc
často. Prostě přijel v neděli na závod, ráno potrénoval jednu nádrž, pak 3 kvalifikace a pak
finále na 30 minut. Potom model stál v klidu do dalšího závodu. Při častějším používání
by to bylo jiné. Ale dle mého názoru není nutné mít na každý závod nové obutí. Možná bych
zajel lépe, kdybych to takto praktikoval. Ale chtěl jsem otestovat model ve smyslu co nejnižších
nákladů. Palivo nebylo také přílš nákladnou položkou, když jezdíte jednou za měsíc a v den závodu.
</p>
<p>
Již dříve jsem se zmínil o nákladech na tuto sezónu. Bylo to průměrné a snažil jsem se zahrnout
vše. Někteří se mnou nemuseli souhlasit – že to bylo celkem málo. Ale při mé bezkolizní frekvenci jízd
jsem snad na nic důležitého nezapoměl. Dle mého názoru se dají udržet náklady v rozumné výši. Ale
taky nemusí. Záleží na přístupu k věci.
</p>
<p>
Takže osobně jsem si celou sezónu užil na 100% a to od začátku do konce. Ostatní mi ochotně poradili
s nastavením, ale pak jsem se snažil o nastavení modelu sám dle vlastních znalostí. A když jsem
po posledním závodě konzultoval výběr obutí na nápravách, mnozí se mojí kombinaci divili. Již
předběžně jsem se rozhodl na účasti v další sezóně Porsche Cup. Přijdou další příznivci a závody
tak naberou další dávku adrenalinu. Už nevím, co bych ještě napsal. Myslím, že jsem snad popsal
to hlavní a podařilo se mi vám nastínit atmosféru této kategorie.
</p>
<p>
Níže jsem pro vás vybral pár záběrů z této kategorie a to z průbehu celé sezóny 2009.
</p>