<p>
Když jsem pořídil podvozek Tamiya TRF 414 WCR, byl jsem jako v jiném světě. Jízdní vlastnosti byly
naprosto rozdílné oproti Tamiya TA03F PRO. Na závodě Hobby Cup v roce 2003 jsem ještě jel starý podvozek.
Ale hned po závodě jsem ozkoušel na trati nový stroj a nestačil <!– separe –>jsem se divit. Auto sedělo jako v
kolejích a to jsem ještě nezačal podvozek ladit. A přede mnou byla další závodní sezóna. Nyní trochu
podrobněji o tomto závodním speciálu, který se stal na delší dobu mým závodním náčiním.
</p>
<p>
První věcí bylo, že jsem obdržel podvozek v omezené edici. Pořizovací cena byla dosti vysoká (cca 14000 Kč).
Pracovní název tohoto podvozku mezi uživateli byl „podložka“. A to z důvodu, že když se podvozek stavěl,
obsahoval značné množství podložek. Podvozek měl náhon všech čtyř kol přes řemínek. Na přední nápravě byla
volnoběžka a uprostřed potom středová. Olejové a nastavitelné tlumiče. Kuličkový ALU diferenciál na
zadní nápravě. Celé šasi v karbonu a hliníku, který byl v provedení modrého eloxu. Na držáku motoru
jsem měl vyraženo výrobní číslo 1700 – tedy majitel 1700. vyrobeného kusu. Stabilizátory náprav byly
součástí podvozku. Nebyl potřeba žádný tuning. Tedy kuličkový diferenciál v plastu jsem nahradil ALU
typem.
</p>
<p>
S tímto speciálem jsem začal jezdit závody Kyosho Cupu v roce 2004. První úspěch se dostavil tedy
už v roce 2003 na konci sezóny Kyosho Cupu 2003, kde jsem vyhrál první místo na dráze u Globusu.
Pravdou bylo, že jsem dráhu znal velmi dobře a tak jsem tam kraloval. Byl jsem zvědav na další dráhy.
</p>
<p>
V roce 2004 se začínalo opět na trati u Globusu a pak hned v Blansku. Dále potom v Radešíně na Vysočině.
kde byla dráha s převýšením a občas byla schována za stromy. Někteří končili se svými modely v rybníku.
Ještě se závody Kyosho Cupu jely ve Slavkově u Brna a v Brně Bosobohy. V roce 2003 se konaly závody i ve Frýdku Místku.
Ale v roce 2004 již nikoliv.
</p>
<p>
Začátek sezóny 2004 byl ve znamení TRF 414 WCR. Brno, Blansko, potom Radešín na Vysočině – zde jsem vždy
slavil vítězství s tímto speciálem. V Brně u Globusu jsem měl na začátku sezóny takovou formu, že jsem
mohl projíždět boxovou uličkou a ještě stačit vyhrát závod. První stop se dostavilo až na dráze ve
Slavkově u Brna. Zde byla trať dlouhá a méně technická a tak zde měly navrch speciály od Kyosho – KX ONE.
Měly převody do rychla a tak ani těžké převody na Taymia TRF nebyly schopny konkurovat. Honza Žáček
se svým podvozkem KX ONE byl neporazitelný. Vít Parák se začal také v tu dobu zlepšovat. Sezónu
2004 jsem jezdil na závody společně s Martiem Berkou, který měl stejný podvozek. Tento speciál měl i
krátkou dobu kamarád a jezdec No.1 Vašek Sauer. Jezdili jsme spolu u Globusu naprosto vyrovnané souboje.
Někdy to bylo tak zajímavé, že přihlížející lidé nemohli ani hovořit. Pamatuji se, že když jsem objednával
model TRF pro Vaška, přišel mu na poštu a já spletl jméno – Sauer za Vauer. A zásilka nebyla vydána, vrácena
zpět a opět poslána až z Prahy. To byla nekonečná muka pro mého kolegy, který byl na podvozek natěšen.
Ale nakonec ho sestavil a začal jezdit. Měli jsme i stejné karoserie, podobné vybavení. Krásné časy to
byly. I Vašek jezdil závody. Prostě team TRF…
</p>
<p>
Ke konci sezóny 2004 byl velmi malý bodový rozdíl mezi mnou a Honzou Žáčkem. Na jednom závodě jsem nebyl
a tak i když jsem měl dost prvních míst, nebylo o ničem rozhodnuto. Navíc v Radešíně na druhém závodě na
této dráze jsem sice vyhrál, ale po celý den nemohl model naladit. Rozhodoval závod u Globusu. Říkal
jsem si domácí okruh – to bude pohoda. Ale vše bylo jinak. Tři finálové jízdy a vlastně, proč si nepřipomenout
ten závod původním textem. Tehdy jsem o bod skončil celkově druhý za Honzou Žáčkem. Ale byl to boj.
Text je původní – alespoň můžete porovnat styl psaní dnes a v roce 2004. Tak tedy:
</p>
<p>
<b>KWC 2004 – Globus 11.9.2004</b>
</p>
<p>
11. 9. 2004 se jel poslední bodovaný závod KWC 2004. Tento závod byl nakonec jeden z nejhorších. Pro mě určitě, pro kolegu Berku pomalu také.
</p>
<p>
Co však vyšlo hned na začátku bylo počasí. Vydrželo celý den, ale rozhodujícím faktorem v tomto závodě bylo štěstí a technika. Závodu předcházela důsledná příprava
s Martinem Berkou. Vše se tvářilo v pořádku, časy kolem 16 SEC a převodem 112/42 s dojezdem cca 10 minut plného výkonu. Připraveni jsme byli dobře. Ale vývoj byl zcela jiný.
</p>
<p>
Na startu rozjížděk se sešlo 10 jezdců. Dvě skupiny po pěti. Přijeli po dlouhé době i další jezdci z RC klubu Frýdek Místek. A bylo jasné, že bude závod
drsný a nikdo nikomu nic nedá zadarmo. Nyní uvádím vývoj v jednotlivých jízdách a pořadí je průběžné z obou skupin…
</p>
<p>
První rozjížďka dopadla velmi dobře. Jeli jsme s Martinem za sebou. Po pár kolech se sice odloučil, protože jel na jistotu. Najeli jsme oba jako jediní ze všech
19 kol. S výše uvedenými převody.Třetí byl Žáček Jan s koly 18. Z druhé skupiny si vedl dobře Parák Vít. Ruber Lukáš byl až 5.
</p>
<p>
Druhá rozjížďka byla také docela v pohodě. Najel jsem jako jediný 19 kol. Druhý Žáček s 18. koly, třetí Berka Martin. Potom Ruber.
</p>
<p>
Třetí jízdu jsem zkusil pastorek 43. I Martin. Moc to nepomohlo. První dojel na pořadí Žáček, já až druhý, třetí Ruber, čtvrtý Berka. Měl rušení a menší problémy.
</p>
<p>
Zajímavá byla 4. jízda. Tam jsem dojel až druhý za Ruberem, protože mi to jelo velice dobře, ale předjíždět některé jezdce o kolo se prostě nedalo.
Musel jsem čekat na jejich chybu. A to mě stálo prvenství ve finále. V druhé skupině přitvrdil Parák Vít. Proto jsem skončil až celkem 4. Konečné pořadí
prvních míst: Žáček, Parák, Ruber, Vlahovič, Berka…
</p>
<p>
Rozjížďky byly celkem v pohodě. Ale finále… Po startu jsem měl rušení, které mě posunulo hodně dozadu startovního pole. Ale ani Martin Berka nevystartoval
dobře. Dostal jsem průjezd depem za neúmyslné zkrácení tratě díky kolizi. Potom těžké předjíždění Valíčka, náraz s ním ve 13. kole a auto se zastavilo.
Nevěděl jsem proč, až potom jsem zjistil, že se mi vypnul nárazem vypínač !!! To se ještě nestalo. Martin skončil pro závadu o kolo později… Vyhrál
Žáček s 20. koly, druhý Parák, třetí Ruber, Kohut …
</p>
<p>
Na druhé finále jsem dal 112/45, protože v té předešlé jízdě jsem si alespoň ověřil, jak jsem na tom s rychlostí. A vypadalo to nadějně. Po startu jsem se velmi
brzy dostal za Honzu Žáčka a jel za ním. A čekal na jeho chybu. Udělal jí asi v třetím kole a já ho podjel docela lehce. Potom se to ještě jednou vyměnilo a potom
jsem se po lehké kolizi dostal do vedení s dostatečným náskokem. Bohužel v šestém kole se auto po kolizi opět zastavilo. Myslel jsem – opět vypínač. Ale povolil
se pastorek i držák náhonného kola. A tak byla vyřešena moje situace v celkovém pořadí. První místo je minulostí.
</p>
<p>
Třetí finále bylo takové karambolové. Dojel jsem pro jistotu šestý. První opět Žáček s 20 koly, druhý Parák, třetí Ruber. Martin bohužel až 5. Já ještě stačil
zničit držák stabilizátoru, dále potom náhonné kolo 112 a zakončil jsem to zlomením antény.
</p>
<p>
Co říci závěrem ? Ruce byly v pohodě, zlobila technika a nepřálo štěstí. Ani jednomu jezdci z TRF 414. Jediné dva podvozky Tamiya v seriálu. Prvenství mi nezachránil
ani nový motor. Ten jsem měl koupit na finále ve Slavkově u Brna a možná bych dojel lépe. U Globusu v dešti jsem neriskoval a opět špatně bodoval. A tak to dopadlo tak,
že na poslední závod to bylo moc natěsno a štěstí nepřálo. Celkové pořadí bude vyhlášeno na závodě Le Mans v Radešíně 2. 10. 2004. Druhé místo je oproti minulé
sezóně vynikající. Třetí bude Parák, čtvrtý Ruber. Ale přesné informace budou na netu www.kyosho.cz.
</p>
<p>
Tato sezóna mě stála cca 30 000 Kč. Karoserie, baterie (4x), motor (3x), pneu, náhradní díly, startovné, čip, občerstvení :)… Vyvstává otázka, zda se budu věnovat
závodu KWC (nebo jinému) i příští sezónu. Rád bych, ale bez sponzora to bude velmi těžké. A pokud chcete být konkurenceschopní, musíte investovat. Uvidím. Jinak
to může dopadnout tak, že prodám TRF, koupím TT01 a budu jezdit s několika blízkými kamarády TT01 cup. Jen tak. A bude mě to stát mnohem míň peněz. Druhá věc je spolupráce s Martinem Berkou pro příští sezónu. Bude to těžké rozhodování.
</p>
<p>
Tak to byl autentický pohled do roku 2004. V dalším díle budu pokračovat vytrvalostním závodem KWC v Radešíně a co se dělo v zimní sezóně 2004/2005.
</p>
