Příběh redaktora Ajgora, díl 2.

Igor Vlahovič


<p>
V předcházejícím díle jsem skončil v době kdy jsem pořídil svůj první bazarový stroj a to Tamyia
TA03R. Nyní ve stručnosti k éře s Tamiya TAO3R a F…
</p>
<p>
Získal jsem tenkrát model v kuličkových ložiskách, byl tam i regulátor s <!– separe –>baterií. Karoserie byla
prvně NONAME a v hrozném stavu, ale potom jsem hned zakoupil Subaru Imprezza. Vysílač s přijímačem
byla Futaba T2R, která disponovala pouze mechanickými trimy a reversem obou kanálů. Jinak nic víc.
Pořídil jsem první levnou nabíječku, tuším že to byl ten typ do zásuvky přes adaptér, kdy nabíjení
trvalo celou noc – a to byla baterie o kapacitě cca 900 mAh.
</p>
<p>
První jízdy byly kde jinde než u Globusu. Opatrně a s problémem, když jel model proti mně – kdo to
nepoznal, že ? Byl jsem na nervy z toho, když jsem s mým novým Subaru narazil do betonového obrubníčku.
Ale co naděláte v začátcích.
</p>
<p>
Model TA03R se vyznačoval plastovým provedením, náhonem všech čtyř kol přes jeden řemínek a motorem
umístěným vzadu. Baterie byly na středu podvozku. Daly se zde jemně nastavovat převodové poměry a časem
jsem dokonce přešel na jemný modul Tamiya. Model se pak stišil a daly se používat i pastorky tvrzené.
Ty hliníkové moc dlouho nevydržely a to i přesto, že jsem měl převody zakrytované.
</p>
<p>
Na dráze jsem se poprvé potkal s několika nadšenci a začal se s nimi pravidelně scházet a trénovat
své dovednosti. A začalo soutěžení v tuningu, rychlosti a kdo bude mít lepší karoserii. A to začalo
stát nemalé peníze. Navíc nikdo moc neznal situaci a na závodech jsme ještě nebyli a tak jsem osobně
koupil zbytečně mnoho baterií, nabíječů, motorů, pneumatik atd atd než jsem přišel na to, co funguje nejlépe
a dlouho vydrží. Dlouho jsem oddaloval použití pneu Take Off, které byly na tu dobu super, ale také
dosti drahé. Není možné zde vše podrobně rozebrat, ale jen za necelý rok a půl jsem nastříkal cca
20 karoserií přímo od Tamiya (cena za jednu 990 Kč plus barvy). No a k tomu ty „drobnosti“ a dostal
jsem se na částku, za kterou jsem mohl mít hezké dvě dovolené v zahraničí…
</p>
<p>
S tímto modelem jsem jezdil s kolegy i v areálu plaveckého stadionu v Lužánkách, kde si jeden podnikatel
pronajal prostory v přízemí a vytvořil tam malou RC dráhu. V zimě se to hodilo a my jsme měli možnost
alespoň někde jezdit. Zde jsem se poprvé dozvěděl o modelářství Reichard a začal tam občas nakupovat.
</p>
<p>
Jízdy v areálu vydržely pouze rok. Pak došlo k uzavření prostoru a jeho rekonstrukci s jiným podnikatelským
záměrem. Ale hurá na asfalt.
</p>
<p>
S modelem TA03R jsem jezdil necelý rok a potom se mi naskytla možnost koupit zcela nový podvozek
v omezené edici a to Tamiya TA03 F PRO – David Jun Limited Edition. Oproti plastu to byl podvozek
celý v karbonu, ALU díly řízení, domky přední i zadní. Jemné převody a možnost převodování. Motor
se nacházel vpředu a tak model byl ovládaný poněkud jiným způsobem. Ale byla to změna k lepšímu.
S tímto modelem jsem se odvážil na první závod Kyosho CUP a to v dubnu roku 2003. Na závod jsem se
připravoval důkladně, protože to byl můj první a na dráze u Globusu jsem měl dosti natrénováno a
závod se jel přímo tam. Karoserie na závod byla Peugeot 306 WRC s mohutným přítlačným křídlem.
Dvě sady baterií o kapacitě 2000 mAh. Pneu jsem již měl závodní, nízkoprofilové. Tenkráte jsem
dojel v kategorii Stock celkově třetí a nevěřil jsem vlastním očím. Závod se mi tak zalíbil, že
jsem si zjistil kalendář Kyosho Cupu 2003 a už se těšil na další závod tohoto seriálu. Oblíbenou karoserií byl Mercedes Benz. Viz foto… To be continued…
</p>