Vzpomínky – 1990 – pokračování 4

Antonín Hráček


<p>
<b>1990 &#8211; květen 1 </b>
</p>
<p>
Od tohoto roku se také začal jezdit PEJ v kategorii&#8220;B&#8220;. Těchto závodů se nesměli
zúčastnit závodníci z &#8222;A&#8220; &#8211; prvních 64 z <!– separe –>minulého roku.
První soutěž uspořádal 5.5. SOUe Třebíč. Na startu bylo 22 soutěžcích. Zvítězil
Peter Kic z Bratislavy, před M.Ritschelem z Ústí n.Labem a L.Továrkem z Brna.
</p>
<p>
Velmi důležitým krokem našeho svazu, bylo zařazení do STSČ. Byl jsem pozván na jednání Prezidia
<b>10.5.</b> do Prahy. Důkladně jsem se na toto jednání připravoval. Měl jsem připraven i amatérský
model podvozku 4WD od vynikajícího mechanika a konstruktéra Lumíra Bezstarostiho z Ústí n.O.
</p>
<p>
Přijetí do tohoto uskupení svazů bývalých členů Svazarmu bylo pro nás momentálně
nejdůležitější &#8211; především z finančního hlediska. Věděl jsem, že především modeláři určitě
budou proti a ostatní odbornosti o naší činnosti asi příliš vědět nebudou.
</p>
<p>
Do Prahy jsem dorazil autem okolo deváté hodiny. Zasedání Prezidia se konalo v budově bývalého
Svazarmu &#8211; nyní STSČ. Jednání předsedal už nově zvolený prezident STSČ ing.Ján Brosz. Věděl jsem,
že nám bude fandit a že od něj hlas dostaneme. Když jsme spolu byli v komisi na Ustavujícím sjezdu
STSČ ve Zlíně, tak jsem ho o našem koníčku stačil informovat &#8211; tenkrát jsem ještě pochopitelně
nevěděl, že bude zvolen prezidentem STSČ. Sedl jsem si v předsálí na lavičku. Nevěděl jsem,
kdy přijde na řadu jednání bod o našem přijetí a nezbývalo mě, než čekat. Konečně asi okolo
třetí odpoledne mě pozvali dovnitř.
</p>
<p>
V zasedací místnosti byly dvě řady stolů, za kterými seděli prezidenti jednotlivých svazů &#8211; radisté,
střelci, aeroklub, modeláři, Svaz potápěčů, Svaz vodáků, kynologové, ÚAMK, biatlonisté a další. Celkem
14 členů Prezidia STSČ. Většina z nich o RC autech neměla ani ponětí. Někteří si nás určitě spojovali
s modeláři a asi se v duchu divili mé drzosti, že chceme být samostatní. Asi jsem byl hodně nervózní
ale uklidnil mě Ján Brosz. V krátkosti představil naši odbornost a potom mě vybídl, abych se ujal
slova.
</p>
<p>
Svoji obhajovací řeč jsem měl pochopitelně napsanou:
</p>
<p>
&#8222;Vážení přátelé,
</p>
<p>
promiňte mi, že nemluvím bez papíru, ale nejsem dobrý řečník a na druhé straně
mi velmi záleží na tom, aby to, co Vám chci nyní říct, bylo řečeno &#8211; pokud možno
&#8211; plynule.
</p>
<p>
Myslím si že my &#8211; RC auta &#8211; mezi Vás patříme a že máme nárok na to, být také vyslechnuti.
</p>
<p>
Jsem postaven do zvláštní situace. Mám obhájit v nových podmínkách něco, co už se mi takřka
podařilo v minulém období a co vlastně mělo být v této nové době samozřejmostí. A totiž
osamostatnění naší činnosti a uznání jejich odlišností od všech ostatních druhů technických
sportů a činností.
</p>
Proč nechceme být ve svazu modelářů.
</p>
<p>
Především nemáme dojem, že se s naší odborností jednalo a jedná na stejné úrovni jako s
ostatními modelářskými odbornostmi. Ačkoliv jsme v posledních letech přádali nejatraktivnější
závody ( na PEJ stovky diváků ), nikdy na tyto soutěže nepřišel nikdo z ÚV modelářského svazu,
ačkoliv jsme několikrát různé představitele zvali. Bez potrestání zůstalo napadení naší
odbornosti člověkem &#8211; leteckým modelářem – , který z pozice předsedy krajské modelářské
rady málem celou odbornost posunul o několik let zpět.
</p>
<p>
Také po 17.listopadu se v myšlení vedoucích pracovníků na ÚV modelářů v podstatě nic nezměnilo.
S předstihem několika měsíců před ostatními &#8211; nejen modelářskými odbornostmi &#8211; jsme se už 6.ledna
ustavili a v základních bodech určili postup dalšího vývoje. Ze strany ÚV modelářů byly uznány
kritické připomínky na způsob svolávání modelářů na ustavující konferenci , která byla 20.ledna
v Praze. Z každého okresu jeden modelář &#8211; bez ohledu na odbornost &#8211; a také byla uznána správnost
našeho řešení &#8211; svolání celé odbornosti a zvolení delegátů na tuto celostátní modelářskou
konferenci ( činí tak teprve nyní, s více jak čtyřměsíčním zpožděním po nás ). Přesto však
na naši iniciativu nebyl brán zřetel a naši delegáti nebyli na konferenci přijati. Také z
dalšího postupu modelářského svazu vyplývá, že o nás nemají zájem, neberou ohledy na žádná
jednání RC-MCC a naše starosti a problémy je vůbec nezajímají. Přípravný výbor modelářského
svazu si opět dovolil &#8211; stejně jako se to dělo v minulosti &#8211; s naší odborností manipulovat a
o ní bez ní rozhodovat, aniž by měl vůbec snahu znát naše zájmy. Chce po nás, abychom se dělili
na Čechy a Slováky a automodelářské konference určil do termínu, ve kterém se pořádají klíčové
závody našeho svazu.
</p>
<p>
Dalšími argumenty, pro které nechceme být nadále ve společném svazku s modelářskými
odbornostmi, jsou otázky především ekonomického rázu. Na rozdíl od modelářů, kteří si
prakticky celý model zhotovují sami doma &#8211; my si ho musíme koupit nebo nechat udělat na
kovoobráběcích strojích. Finanční odlišnost pořizovacích nákladů je značná. Zatímco u
modelářů se tyto náklady pohybují až do částek několika stovek Kčs, u nás jsou to částky
v tisících a desetitisících Kčs. Prakticky každá modelářská odbornost se dá dělat rekreačně,
pouze pro radost z toho, že si zalétám, nebo se pokochám pohledem na detailně propracovaný
model. Nás nejvíce zajímá vlastní jízda s autem a k té navíc potřebujeme soupeře. Jezdit
si sám rekreačně s modelem za několik desítek tisíc Kčs by bylo minimálně nepřirozené.
Také závody mají odlišný charakter a především atmosféru. My jezdíme pro sebe ale taky pro
diváky. Ty potřebujeme a taky je máme. Oni vytvářejí potřebnou kulisu a my se jim za to odměňujeme
zajímavou a atraktivní podívanou.
</p>
<p>
Také po stránce administrativní jsme značně odlišní nejen od modelářského svazu. Ten, s různými
odbornostmi bude, nebo musí mít na okresech okresní rady a dělí se na Čechy a Slováky. My nemáme
ani národnostní dělení, ani nepotřebujeme okresní rady. Důležité informace si předáváme operativně
v rámci svazu a kalendář soutěží už několik let děláme s minimálně ročním předstihem před modelářským svazem.
</p>
<p>
Toto jsou především důvody a odlišnosti, kvůli kterým chceme být samostatní. Jsme malá odbornost ale
jsme a značně se svojí specifikací odlišujeme od ostatních zájmových činností. K tomu, že chceme být
samostatní, nás neopravňuje pouze odlišnost naší činnosti od klasických modelářů, ale především skutečnost,
že samostatní dokážeme být. To, že se chceme zařadit do STSČ, není známkou naší bezradnosti a nemohoucnosti.
Chceme být pouze zařazeni ve stejném skupenství veřejně prospěšných činností a stejně jako všichni ostatní
i my chceme lidi bavit a zároveň jim předvádět jednu z forem využití volného času. A pokud stát &#8211; vláda &#8211;
uzná naši činnost veřejně prospěšnou a bude ji chtít i finančně podpořit, potom také my máme nárok na
určitou část z této dotace, poněvadž se na této činnosti podílíme naprosto stejně jako jiní členové
ostatních svazů v tomto sdružení. To však samozřejmě není požadavek. Ve svém svazu máme schválený systém
samofinancování, který hodláme respektovat, protože svého &#8222;koníčka&#8220; chceme provozovat i nadále. Odvolávám
se na Návrh akčního programu čl.III. a na Stanovy Hlava I. čl.1, hlava II. čl.3b, ve kterých jsou řešeny i
otázky, týkající se i našeho svazu ( nebo klubu ).
</p>
<p>
Na podporu naší žádosti o zařazení do STSČ jsem s sebou přinesl toto RC auto, na kterém sami můžete posoudit
odlišnosti od klasické modelařiny, prováděné prakticky na koleně. Mimo motoru a RC soupravy jsou všechny ostatní
díly zhotoveny amatérsky. Auto má všechny náležitosti ve zmenšeném měřítku, jako velká soutěžní auta
nejmodernější konstrukce. Všechna čtyři kola jsou nezávisle zavěšena a odpružena účinnými tlumiči, přední
i zadní náprava má diferenciál, stejně tak je na přední i zadní nápravě třecí kotoučová brzda. Auto má
přes předlohu poháněny obě nápravy &#8211; systém &#8222;quatro&#8220;, přes třecí spojku je poháněna dvoustupňová převodovka.
Cena tohoto auta je 7 tisíc Kčs, motor stojí 350,- DM, ovládací souprava 300,- DM. Náklady na RC buggy
jsou stejné, na auta, poháněná El.motory poněkud nižší.
</p>
<p>
Tyto údaje Vám sděluji pouze proto, abych zdůraznil odlišnost naší odbornosti nejen od modelářů.
</p>
<p>
Děkuji za pozornost.&#8220;
</p>
<p>
Následovala poměrně bouřlivá diskuze k naší žádosti, o kterou se postaral především zástupce modelářského
svazu. Přes jeho námitky jsme ale nakonec byli úspěšní a poměrem hlasů 7 ku 5 ( dva se zdrželi
hlasování ) jsme byli do STSČ přijati.
</p>
<p>
Pro mě to znamenalo jednou měsíčně jízdu do Prahy na zasedání Prezidia STSČ. Pro svaz to bylo
finanční zajištění pro vstup do EFRA i na cesty na závody v zahraničí &#8211; na mistrovství Evropy a světa.
</p>