Vzpomínky – 1985 – Mezinárodní a domácí soutěže

28. 6. 2008

Antonín Hráček

1985 – část první

V Mnichově Hradišti velmi dobře pracuje RC Automodelklub. Byl vyhodnocen mezi nejlepšími kluby nejen na okrese ale i v
kraji. K nejúspěšnějším členům patří Miroslav Drtina, který byl vyhodnocen ČÚV Svazarmu jako nejlepší sportovec roku 1984,
a ing.Aleš Jirásek, nominovaný do reprezentace ČSSR pro letošní rok.

Také v Banské Bystrici se závodí s RC auty. 16. a 17.března se jely závody v kategorii RC E o pohár ZVT a o Velkou cenu
stanice mladých techniků. O dobrý průběh závodů se nejvíce zasloužili Jaroslav Kršiak a hlavní rozhodčí Ján Miškovič.


V MODELÁŘI byly každý měsíc v okénku „Portrét měsíce“ zveřejňováni úspěšní modeláři z jednotlivých modelářských kategorií.
Do dubnového čísla si redaktor Tomáš Sládek vybral Laco Reháka z Trenčína. Laco začínal jako většina z nás s letadly – napřed
větroně, potom upoutané modely. Na vojně moc nemodelařil ale aspoň vedl leteckomodelářský kroužek. Po vojně se oženil a na
modely nebyl čas. Napadlo ho ale, že dráhová auta by mohl dělat i doma. A tím to začalo. Do roku 1973 získal šestkrát zlato
na M-ČSSR v SRC „dráhovkách“ a v roce 1974 mu byl za jeho úspěchy udělen titul mistra sportu. V témže roce ale s kategoriemi
SRC skončil a dál už se věnuje pouze kategoriím RC. Nebylo lehké dohnat několikaletý náskok pražské party, která tehdy hrála
prim, ale Lacovi se to podařilo. V současné době je členem reprezentačního družstva ČSSR a svými výkony patří mezi naše
nejúspěšnější závodníky.


Srovnávací soutěž automodelářů socialistických států se konala 2. až 7.června v Maďarsku v městě Eger. Na soutěž přijela
družstva z Polska, SSSR, Bulharska, NDR, Rumunska, ČSSR a domácí závodníci Maďarska. Všechny výpravy byly ubytovány v jednom
hotelu. Mimo RC se konala soutěž i v kategoriích U-modelů. Pravděpodobně z důvodu malých zkušeností pořadatelů došlo hned na
začátku k zbytečným haváriím a k poškození modelů. Soutěžícím totiž ponechali vysílače. Nejhorším zjištěním pro nás ale bylo,
že povrch tratě je z velmi ostrého asfaltu. V průběhu pěti minut se přední gumy obrousily až na disk.

Soutěž byla slavnostně otevřena v úterý dopoledne za přítomnosti zástupců různých organizací. Po obědě se jednotlivé delegace
účastnili několika besed a přátelských setkání. Vlastní závody začaly ve středu soutěží U-modelů a v RC autech kategorií E
slalom. Tato kategorie se na této úrovni jela naposledy, od příštího roku měla být nahrazena společným závodem elekter.


Nám se rozloučení se slalomem nevydařilo. Mirek Vostárek nezajel ani jednu čistou jízdu a podobně dopadli i Štefan Bohuš i
Jirka Sedláček.


Ve V1 startovalo 27 závodníků, z toho pět našich. Do finále se ale dostal pouze Laco Rehák a především kvůli problémům s
pneumatikami skončil na pátém místě. Desátý byl Bohuš, jedenáctý Hudý, patnáctý Sedláček a šestnáctý Hanzel. Podobně jsme
tentokrát dopadli i v kategorii V2. Nejlepší z našich byl opět Laco Rehák, ale stačilo to jenom na šesté místo.


V konečném hodnocení družstev jsme obsadili až páté místo, ale projevily se tu i výsledky ze soutěže U-modelů, které jsme nejeli.
Páté místo bylo nejhorší v historii naší účasti na těchto srovnávacích soutěžích.


Mistrovství Evropy v kategorii sport ( naše RC V2 ) se uskutečnilo 14. až 16.června na 270 m dlouhé autodráze Heemstede v
Holandsku za účasti 100 jezdců ze 14 států. V rozjížďkách na pět minut první čtyři jezdce od sebe dělili pouze
tisíciny vteřiny. Ve finále, které se jelo 45 minut, jezdilo 10 závodníků. Mistrem Evropy 1985 se stal J.Buhler ze Švýcarska
s podvozkem Serpent 4WD a motorem OPS, před J.Bahrem z NSR a třetím v pořadí R.Roem z Holandska. Ve finále jezdilo šest
podvozků Serpent 4WD, dva SG 4WD a dva PB Nova. Nejrychlejší v rozjížďkách – Rody Roem z Holandska – dosáhl průměrné
rychlosti 58,3 km/hod., mistr Evropy ve finále jel průměrnou rychlostí 54,- km/hod.


Majstrovstvá SSR RC automobilů se uskutečnilo ve dnech 22. a 23.června na asfaltovém hřišti v Košicích. Koná se jednou
za dva roky. Jely se kategorie V1, V2, ES a V2N, kterých se zúčastnili modeláři z Trenčína, Bratislavy, Nového Mesta n.V.,
Banském Bystrice, Prešova, Košic a z jiných míst SSR. Ředitelem soutěže byl Július Kolár, hlavním rozhodčím ing.Maxmilián
Rumanovský z Trenčína. Ve V1 zvítězil Pavel Hanzel před Štefanem Bohušem a Lacem Rehákem. Ve V2 byl nejlepší opět Pavel Hanzel.
Druhý byl tentokrát Juraj Hudý a třetí Laco Rehák. Společný závod elekter vyhrál Štefan Bohuš před Lacem Rehákem a Š.Zahradníkem
ze Spišské Nové Vsi. Národní kategorie V2N: 1.M.Debnár z Banské Bystrice, 2.V.Reisenauer, 3.J.Chasák – oba z Bratislavy.
Soutěž byla velmi dobře organizačně zvládnuta – bez jediného protestu – , přispělo k tomu i dobré počasí.


1.ročník GP Barum se uskutečnil 22.června. V Gottwaldově (nyní Zlín) se každoročně jezdí Barum Rallye – velmi populární
„barumka“. Tato soutěž přiláká vždy množství diváků. Závodní vozy parkují na parkovišti před obchodním domem PRIOR a v sobotu
ráno z něj vyjíždějí na trať. Až do pozdních odpoledních hodin je toto ohraničené parkoviště prázdné. V minulém roce (1984)
jsem dostal nápad, uspořádat v tomto prostoru závod RC aut. Ohraničená čistá plocha, množství diváků – to se prostě muselo využít.
Projednal jsem ho s ředitelem „barumky“ Milošem Regnerem a tomu se můj nápad zalíbil. Závod ale musel být uskutečněn ve vymezeném
čase v době od devíti do sedmnácti hodin.


To už byla práce pro celý klub VCC Gottwaldov. Jarda Horčička rozdělil úkoly, já zpracoval časový rozpis, Petr Hodis zhotovil
poklice (z vyřazených autobusů), ostatní zajišťovali stoly, postavení tribuny pro závodníky, mechanická počitadla, ceny a diplomy
pro vítěze a podobně.


A v sobotu 22.června „TO“ mohlo vypuknout. Už brzy ráno přijížděli první závodníci k budově Svazarmu, kde byla registrace.
Pět minut před devátou odsud vyjela kolona vozidel se závodníky, aby přesně v devět hodin vjela do ohraničeného prostoru před
PRIOREM. Tam už se mezi tím činili členové našeho klubu. Bylo nutno v krátkém čase postavit tribunu, vytýčit trať, donést stoly
do depa závodníků. Na funkci startéra jsem si pozval Karla Kruckého z Prahy. Tomu se velmi zamlouvalo přesné dodržování časového
harmonogramu.


Jela se kategorie V2 a tohoto prvního ročníku se zúčastnilo celkem 25 závodníků z 10-ti klubů. Zvítězil Mirek Drtina z Mnichova
Hradiště před Jardou Fojtů ze Slavičíma a Jiřím Sedláčkem ze Slušovic. Závodu přihlížely stovky určitě spokojených diváků.


Mistrovství světa RC automodelů v kategorii Sport (V2) se uskutečnilo ve dnech 26. až 31.července v Japonsku. Na upravené
parkoviště v Tokiu se sjelo 120 závodníků z celého světa. Mimo předních evropských firem Serpent, SG, PB a Mantua, vyslali své
reprezentanty i americké Associated a Delta a domácí Kyosho. Závodníci byli rozděleni do 15 skupin. Každý jezdec absolvoval
dva tréninky po 10 minutách, stejně dlouhé byly i dvě rozjížďky. Přímo do finále postoupili čtyři jezdci: Holanďan Rody Roem se
Serpentem a tři Američané s podvozky Associated. V semifinálových jízdách skončily naděje pro SG i pro Deltu, se kterou jezdil
Art Carbonell z USA. V e finále na 45 minut předvedl perfektní jízdu Rody Roem, který výkonem 147 okruhů zvítězil. O jeden okruh
zpět přijel do cíle Japonec Junichi Koma s podvozkem Kyosho a na třetím místě skončil druhý model Serpent 4 WD, který řídil
Pieter Bervoets z Holandska. Na čtvrtém až sedmém místě skončili jezdci amerického týmu Associated. Rok 1985 byl tedy
nejúspěšnější pro holandskou firmu Serpent, jejíž „čtyřkolka“ suverénně zvítězila v mistrovství Evropy a obsadila i přední
místa na dosud největším světovém šampionátu.


VIII.ročník GP Laugaricio. Protože se v roce 1984 z technických příčin závod nekonal, měli pořadatelé obavy, zda se vůbec
na soutěž někdo přihlásí, především proto, že běží už druhý ročník seriálu Elišky Junkové právě v kategorii V1, který si získal
všechny zájemce o RC automodelářství. Účast zahraničních závodníků byla nejistá, navíc se rozpadl organizační výbor z minulých
ročníků. Naštěstí se ale ukázalo, že předcházejících šest ročníků zabezpečilo této soutěži dostatečnou popularitu. Do závodu,
který se jel 23. až 25.srpna, bylo nakonec přijato rekordních 70 závodníků z osmi zemí. Soutěžící byli rozděleni do 12 skupin po
šesti. Tři rozjížďky po 5-ti minutách měly určit dva nejlepší, kteří postoupí přímo do finále. Dalších 24 jezdců bylo potom
rozděleno do tří semifinálových skupin, ze kterých první dva postoupili přímo do finále. Přímý postup do finále si vybojovali
Manfréd Dorn z NSR a Juraj Hudý, reprezentující ČSSR. Ze semifinálových jízd je doplnili z našich Bohuš ze Sedláčkem, Beresz z
Polska, Akamphuber z Rakouska, Faust z NSR a Hahn z NDR. Ve finále na 30minut si zpočátku vytvořil dostatečný náskok M.Dorn,
ale nešťastná havárie a zlomený závěs ho připravili o vítězství. Skončil nakonec pátý. Zvítězil Axel Faust z NSR, před
Akamphuberem z Rakouska a našim Bohušem. Čtvrtý byl Beresz z Polska, šestý Sedláček, sedmý Hudý a na osmém místě dojel Hahn
z NDR. Vynikající kulisu celému závodu vytvořili diváci, kterých se sešlo několik set. Z celého startovního pole bylo pět
podvozků s pohonem na všechna čtyři kola. Především jejich složitost a vysoká cena odrazují většinu závodníků od jejich
pořízení. Jednoduché řešení tohoto systému naznačil náš nejúspěšnější konstruktér Juraj Hudý z Trenčína. Jeho podvozek budil
zájem hlavně u zahraničních závodníků. Také v ovládacích RC soupravách dochází postupně k obměně – tzv. kniplové vysílače
vytláčí „kolečko“, tedy vysílač pistolového tvaru.


Přebor ČSR RC automobilů uspořádal 20. až 22.září Modelklub Napajedla v autokempinku Pahrbek. Ředitelem soutěže a hlavním
organizátorem přeboru byl ing.Vojtěch Vraj. Soutěžící byli asi nejméně spokojeni s povrchem dráhy, na který neustále padalo
listí z okolo stojících stromů. Během rozjížděk ale „zapracovaly“ spaliny z motorů, čímž se zlepšily adhezní schopnosti pneumatik.
Po oba dny přálo soutěži teplé a slunečné počasí. Jako první se jela kategorie RC ES. Pro nejednotnost pravidel v ní jezdily
společně modely 1:12 i 1:10. Ve finále nastoupil vítkovický Jiří Kunz ml. s modelem bez karoserie, která mu byla zcizena, než
se vrátil do depa ze zkoušky rušení. Po pěti minutách finále byly známy výsledky: 1.V.Strnad Kdyně, 2.J.Kunz ml.Vítkovice,
3.V.Vopat Tušimice. V národní kategorii V2N startovalo pouze pět závodníků, takže se jela hned finálová jízda na 20minut.
V této kategorii, určené pro mladé a začínající modeláře, startovali modeláři ve věku 17, 36, 40, 40 a 44 roků! Změna ve
stavebních pravidlech je tedy nutná! Výsledky: 1.J.Šosták Vítkovice, 2.A.Hráček Gottwaldov, 3.J.Kunz st. Vítkovice. Kategorie V2
se jela v sobotu odpoledne. Jako jediný použil „quatro“ Miloš Ondráček z Brna – tovární Columbii Mk IV. Dostal se až do finále,
kde obsadil 4.místo. Zvítězil Jiří Cibulka z Prahy, před dvojicí Aleš Jirásek a Jiří Tuček – oba z Mnichova Hradiště. V1 začala
v neděli ráno rozjížďkami. Povrch dráhy umožňoval kvalitnější výkony a „formule“ jezdily o jeden okruh víc než „placky“.
Výsledky: 1.Miroslav Drtina Mnichovo Hradiště, 2.Jiří Šosták Vítkovice, 3.Jiří Tuček Mnichovo Hradiště.