<p>
9.11.2007 ve 22:00 začala stavba trati na další závod <b>Xray Challenge Morava 2007/2008</b>. Oproti minule probíhalo vše v rychlejším tempu a tak kolem 23:15 bylo vše hotovo a mohlo se potrénovat. Je to výhodou, protože druhý den je na dráze mnoho jezdců a s modelem <b>1/18</b> není mezi rychlíky s 1/10 moc bezpečno. Dráhu pomáhali stavět Pavel Magda s vybranými členy RC Blansko, Tonda Pospíchal a Radek Skopal. Samozřejmě i Bára Kořínková, dcera pořadatele stále chtěla pomáhat a tak o zábavu nebylo nouze. Proto i mně čas stavby tratě rychle uběhl. Nečekal jsem, že bude mít první závod takový ohlas a dle přihlášek na netu se dal očekávat velký příval <!– separe –> nadšenců. Ale také obava, zda elektrická síť snese nápor zatížení. Ta se také hned po ránu naplnila, kdy postupně vypadávaly dva zásuvkové okruhy. První problém byl použití kompresoru či rychlovarné konvice. To bylo účastníkům vysvětleno a zakázáno používat. Ale i poškozená prodlužovací šňůra nebyla ničím zvláštním. Nakonec se vše podařilo za přispění pana Skopala dát vše do pořádku a pak už problémy nevznikly.
</p>
<p>
Trénink byl tentokráte pod vedením Martina Kořínka celkem bez komplikací a tak ke sporům na tribuně nedocházelo. Dle mého názoru trénink trval zbytečně dlouho. Ale i tak konec závodu byl kolem 18:30. A to při počtu 3. rozjížděk, 3. finálových jízd a cca 12 skupin jezdců. Navíc je to v režii pořadatele. Ten také hned po rozpravě vyhlásil vítěze kategorií minulého závodu. To vše se dočtete na stránkách RCX aut. V kategorii 1/18, které se nyní budu věnovat, vyhrál Juraj Hudy před Igorem Vlahovičem a Milanem Parákem. Odměnou za čistý boj byly výborné uherské salámy a diplomy v novém provedení. A teď již k průběhu druhého závodu kategorie Micro 1/18.
</p>
<p>
Nakonec se sešlo 23 závodníků. Počet podobný minulému závodu. Ale na listině a svou účast potvrdili Radovan Bryx a Bank Míra z Team Airpeed, Polačík Josef, Dohnal David, Kunák Zdeněk st. a mnoho nových tváří. Již prvně jmenovaní závodníci (např. Radovan Bryx, Dohnal David ) ve mně vzbuzovali respekt, protože už jsem je mohl vidět v akci a takový Radovan, kdyby onehdá v Blansku neměl technické problémy, by byl na stupni vítězů. Navíc i Vít Parák tentokráte vynechal kategorii ISTC a přihlásil se do naší kategorie. A tak jsem se v mysli posunoval pomalu dozadu ve finále A. Navíc éra střídavých systémů se rozšiřuje a tak moje obavy z konkurence byly oprávněné. Na druhou stranu – být na bedně vítězů, bude tentokráte hodně adrenalinová záležitost.
</p>
<p>
Rozjížďky ve třech skupinách. Zde se rozhodovalo o tom, kdo svým výsledkem potvrdí účast ve finále A a kdo se bude muset spokojit s finále B. Nebudu se zde rozepisovat, jak si kdo vedl. Je to vždy boj a žádná jízda se nesmí podcenit.
</p>
<p>
Juraj Hudy tak svojí profesorskou jízdou dokázal najet 21 kol (XRAY M18 Pro, motor střídavý 6800, 6 článků) a získal TQ na finále A. Za něj se zařadil Víťa Parák s 20. koly (podvozek 2WD vlastní konstrukce, motor 300 a 6 článků) a já jako třetí s 20. koly (XRAY M18 Pro, LIPO, střídavý motor 6800). Ale v poslední jízdě zabojovali oba jezdci Teamu Airspeed a s 20. koly se zařadili ihned za mne. Bank Míra jako 4.(XRAY M18, motor Trinity Modified 17, 6 článků), potom se mezi ně vklínil slovenský matador Josef Polačík (XRAY M18 Pro, motor střídavý, 6 článků) a hned potom Radovan Bryx (XRAY M18 Pro, LIPO, motor střídavý 6800). Do finále A se dostal třeba i David Dohnal (XRAY M18, motor 300 a 6 článků). Nechal tak za sebou další jezdce se střídavými motory. Prostě to umí. I Vláďa Toman nezklamal a i on s motorem 300 a 6ti články zakončoval finále A.
</p>
<p>
Na prvním místě B finále se postavil Pavlovec Tomáš (Scalpel, 4 články a motor Mamba 6800), druhý Parák Milan ( 2WD vlastní konstrukce, motor střídavý 8000, 4 články) a třetí post vybojoval Skopal Radek (XRAY M18 Pro, motor 8000 a LIPO). Za nimi ostatní jezdci startovního pole.
</p>
<p>
<b>Finále B</b><br>
První vyhrál Tomáš Pavlovec 18 kol. Radek Skopal si přijel pro druhé místo (17 kol) a třetí se radoval Parák Milan (17 kol).
</p>
<p>
Druhé finále měl Tomáš Pavlovec problémy s modelem a tak první dojel Parák Milan (19 kol), druhý Pavlovec Jiří (18 kol), který měl problémy uřídit svůj model a třetí jeho syn Tomáš.
</p>
<p>
Třetí finále rozhodovalo, kdo se bude radovat z vítězství. A tím se stal Milan. Ostatní jezdci si musí počkat na další závod, aby mu to, pokud se sejdou opět v B finále, oplatili.
</p>
<p>
<b>A finále</b><br>
Juraj Hudy byl s nasazením střídavého systému neporazitelný. Navíc pořád ladil a ladil (ani nevím co) a hned první finále najel 22 kol. Já měl sice vynikající start a hned zkusil tlačit na Víťu, ale jeho technická a přesná jízda mi nedovolila ho přejet. A ani rovinka, kde jsem ho stahoval po metrech, mi nepomohla. Proč ho budu předjíždět, když za další dvě zatáčky mě předjede. Navíc jsem ho nešťastnou náhodou na rovince naboural, protože jsem pozdě zareagoval na hlášení. A tak jsem mu karoserii doslova rozpůlil. Ale on pokračoval dále. Dojel mne, předjel a zvítězil přede mnou. Takže Víťa druhý (20 kol) a já třetí (20 kol). Za mnou Radovan Bryx (19 kol). David Dohnal za sebou v této jízdě nechal Kunáka Zdeňka st. se střídavým systémem i Josefa Polačíka se střídavým systémem. Dobrý výkon na to, s čím jel. Toman Vláďa zakončil tuto jízdu se 16. koly.
</p>
<p>Druhá jízda byla jako přes kopírák. Juraj opět lehce 22 kol a neměl soupeře. Já se snažil držet se Víti, ale nedařilo se mi držet ideální stopu. On svojí jízdou, kterou bych označil také za profesorskou najel 21 kol. Já těsně za ním s 20 koly a dojezdem 5:00.335. Čtvrtý Míra Bank (19 kol). Tentokráte Davida Dohnala předjely oba střídavý jezdci Kunák i Polačík. Zřejmě technické problémy. Toman Vláďa najel o dvě kola více (18 kol).
</p>Třetí jízda skončila ve stejném pořadí na prvních třech místech. A tak počítač po minutě vždy zahlásil: „pořadí jezdců je následující 1, 2, 3 atd…“ Já si schválně stáhl výkon motoru na vysílači na 90% (125% max) a sladil rychlost jízdy s Víťou. Snad se ho pomalejší jízdou budu lépe držet. Juraj si to hezky odkroužil, tentokráte z chybami (21 kol). Ale i když jsem jel stejně rychle jako Víťa, pomalu se mi vzdaloval. A já věděl: tady jsem projel chybně, tady zase atd. Prostě jsem díky němu zjistil, kde mám rezervy. Dobrý vodící jezdec. Nakonec tedy Víťa 20 kol a já taktéž 20 kol. Ale ty 4 vteřiny nás přece jen oddělovaly. Čtvrtý Míra Bank. Dohnal David opět nechává za sebou Polačíka Josefa i Kunáka Zdeňka – důkaz toho, že vše není o rychlosti na dráze pro modely 1/10… Kdo umí ten umí. Takže pořadí na prvních třech místech Hudy Juraj, Parák Vít a Vlahovič Igor.
<p>Vyhlášení proběhne na dalším závodě. Takže foto vítězů je z minulého závodu. Co se mne týče, s výkonem jsem byl spokojen. Klaním se před jezdeckým uměním Víti Paráka. A to si ho pamatuji, jak na Kyosho Cupu v roce 2003 jsem jej porážel a on stále nevěděl proč :). Nyní mi to oplácí a to čestným způsobem.</p>
<p>Rád se s vámi milí čtenáři podělím o moje nastavení vozu, se kterým jsem si dojel pro krásné třetí místo v tomto závodě. Podvozek XRAY M18 Pro jede bezchybně. Tlumiče položené vpředu i vzadu, Povolené horní plato cca o půl otáčky. Baterie LiPO FlightPower 1500 mAh, motor Mamba 6800 s regulátorem stejné značky. Použité mechy: zadní originál Hudy soft. Přední však v rozjížďkách mechy dodané firmou ALS Racing na širokých ráfcích. Býval bych je jel i na finále. Ale dráha změnila adhezi a převracel jsem se. A tak jsem na finále dal klasiku Hard směs Hudy. Ale i pak po namazání jsem se dokázal převrátit. Mechová směs od ALS Racing fungovala výborně a mně se líbilo, že mi je dodala na širokých ráfcích. Takže i stabilita vozu byla výborná. A ptáte se na opotřebení ? Po pátečním 1/2 hodinovém tréninku a třech rozjížďkách minimální opotřebení. Troufám si říci, že je použiji ještě na celém dalším závodě. Při hmotnosti vozu 414 g je vše úplně jinak. Samozřejmě jsem jel pastorek od ALS Racing 14 zubů na kolo 42. Tyto pastorky jsou spolehlivé a navíc dobře vypadají. Řekl bych, že je budu mít „na věčné časy“. Mám od ní všechny od 13ti do 22 zubů… A mám po starostech. Kompozitové se prostě po čase uvolnily a občas jsem ani nevěděl, zda je mám pořádně dotáhlé. </p>
<p>Jinak závod probíhal v pohodě, tedy co se naší kategorie týče). Proběhly i dohady ohledně bezpečnosti tratě a to i trochu nevybíravým způsobem. Kvůli rodinným povinnostem jsem se na konci závodu omluvil s Radkem Skopalem panu Martinu Kořínkovi a nepomohli mu tentokráte s úklidem trati. Ale byli takoví, kteří dostali jistá privilegia před závodem a po skončení závodu bez omluvy odjeli. A to by se asi nemělo… Závod se vyznačoval velkou účastí, což svědčí o jeho stoupající oblibě. A to je jen dobře. Tak na dalším závodě naviděnou přátelé.</p>
