V tomto příspěvku se vítězný tým vytrvalostního závodu „Dix Heures le Austerlitz 2010“ s modely Tamiya TT-01 podělí o své zkušenosti, nastíní týmovou strategii počas závodu a ukáže vám, jak vypadá model po tomto závodě.
Nejprve se podívejme na členy týmu. Tým byl sestaven ze čtyř jezdců / mechaniků / nasazovačů zároveň. Následuje krátké představení:
Igor Vlahovič – šéf týmu. Připravil model, zajistil většinu potřebného. Po zkušenostech zvolil obutí, převodový poměr, karoserii. Je to zkušený pilot různých onroad kategorií
Radek Skopal – zkušený pilot modelů micro 1/18. S měřítkem 1/10 neměl doposud zkušenosti. Model TT-01 si pořídil před cca třemi týdny a odjel velmi krátkou dobu. Zajistil chladící pastu na procesory, pasivní chladič a náhradní motor Johnson. Na jízdu s TT-01 si zvykal a ke konci závodu jel bravurně
Marek Pilát – dodal náhradní podvozek, LiPo baterii 5300. Marek jezdí seriál Kyosho Cup s modelem na spalovací motor. Velmi dobrý pilot.
Oldřich Nekuža – rekreační jezdec. Nejezdí závody. K dispozici měl také náhradní díly, baterie do RC soupravy a další drobnosti. Obdivoval jsem jeho jízdní styl
Všichni počas závodu dělali vše. Jeden byl na tribuně a věnoval se plně řízení. Další člen byl dole a kontroloval model na trati. Třetí člen hlídal nabíjení baterií. Dosti často byl jeden přítomen u časomíry a kontroloval časy na kolo pro blížící se výměnu baterií.
Od začátku se dohodla pevná doba jízdy, aby se nepoškodily články LiPo baterií. Těch bylo celkově 5 (5000, 5000, 5300 a 2 x 4000 mAh). K dispozici byly 3 nabíječe, využité byly pouze 2. Jeden se půjčil klubu Globus. Jedna baterie potom týmu Elišky Junkové.
Střídání bylo nejprve stanoveno, potom to bylo uvolněné – jak se komu chtělo. Všichni podávali vyrovnané výkony a tak nebyl problém, kdo bude na tribuně.
Výměna baterií byla sehraná a netrvala dlouho. Karoserie se uvolnila pouze vpředu. Nadzvedla se a zatímco jeden držel šasi a karoserii, druhý měnil LiPo. Potom proběhla zběžná kontrola kol a motoru. Pak se pustil model na trať.
Každý člen si našel čas na občerstvení. Já měl čas na report, protože jsem se mohl spolehnout na ostatní.
Na začátku tým řešil rychlost modelu. Poslední pozice v cca 80 minutě nebyla pozitivní. Byla naplánována výměna motoru, regulátoru a převodu. Štěstí bylo, že jsme se dohodli dát ještě jednu čerstvě nabitou baterii a náhle se model probudil. Nevíme přesně čím to bylo, ale asi nezajetý motor, popřípadě vlhkostí zašlý komutátor. Každopádně potom již motor jel konstantně a bez větších výkyvů.
Velmi pomohl jak pasivní chladič, tak i aktivní větrák. Chladící pasta na procesory pomohla také udržovat teplotu motoru na minimu.
Ke konci závodu, kdy měl již tým náskok, se výměny baterií krátily. Pokud model zpomalil pod 39 sekund na kolo, došlo k výměně. I tak tým držel pozici a neztrácel. To vše díky klidné jízdě bez zbytečných kolizí. A všichni jeli kolo za kolem stejné časy.
Tým zvolil obutí pro tento závod SOREX 32. Byly zánovní, nikoliv nové. Po celou dobu se neměnila adheze. Matice kol se nepovolovaly a to i přesto, že byly použity široké unašeče kol. Takže matka držela na konci osky. Díky tomu byl model stabilní v zatáčkách.
Tamiya TT-01 měla pouze ALU kardan. Jinak byl model v základu a bez možnosti nastavení geometerie. Na podvozku bylo vše původní. Na dílech byly samozřejmě vůle. Ty neměly vliv na jízdní vlastnosti.
Převodový poměr byl od začátku zvolen 58/24. Dojezd na Lipo 5000 mAh určitě 40 minut i déle.
Tak toto byly základní informace o týmu a o dění v něm. Po závodě byl model zkontrolován. Karoserie, stav obutí, pastorku, motoru a dílů všeobecně. A jak jsme na tom po 10ti hodinách nonstop jízdy ?
Karoserie – neprasklá. Pouze lehce odřená na střeše a předku. Po vybroušení v pohodě a připravena na další závod
Obutí SOREX 32 – jako nové. Bez známek opotřebení. Stav skoro jako před startem
Pastorek – opotřebení oproti startu minimální. Použit byl ocelový Carson. ALU Tamyia by bylo v podstatně horším stavu
Motor – komutátor v pořádku a uhlíky jsou cca v půlce životnosti. Kluzná ložiska byla jednou promazána
Tlumiče – stejný stav. Stejné vůle
Plasty, vana, poloosy – je to model Igora Vlahoviče, který s ním již něco nakroužil. Dle jeho názoru žádný znatelný rozdíl. Není třeba nic měnit
Na závěr tohoto článku máte ve fotogalerii foto modelu a jeho částí po závodě. Pro ilustraci. Model najel cca 290 Km.
Dodatek pořadatele a šéfa týmu Masters:
Protože se závodní akce zřejmě zdařila a splnila očekávání účastníků, ředitel klubu ARC Slavkov nabídl prostory dráhy i na další podobné akce. Dokonce při rozhovoru padl návrh, že je možné na konci léta zkusit jízdu i s večerní částí, když jsme si ji nyní neužili… A tak dveře jsou otevřené. Pokud by byl zájem, je možné opět uspořádat ještě tento rok podobný závod. Ale co je jisté na 100% – v roce 2011 mám v úmyslu zopakovat vytrvalostní závod modelů Tamiya TT-01….
