<p>
A máme tu další závod a s tím spojenou další reportáž z jeho průběhu. Tentokráte jsem s týmovým
kolegou navštívil Třebíč Cup. Jezdil jsem tam dříve často a bylo na čase si připomenout jejich
koberec, vynikající občerstvení a zela jistě organizaci závodu na vysoké úrovni.
</p>
<p>
Na tomto seriálu se jedou <!– separe –>kategorie OPEN, Stock, Micro a po novu také 1/12. Každá z kategorií má
i zde své příznivce. Nejvíce však opět Stock (jak jinak) a druhou nejvíce obsazenou je Micro. 1/12 si
svoje příznivce teprve hledá a OPEN je i zde na ústupu.
</p>
Jak jsem viděl předběžně startovní listinu (skoro žádná nová jména), jsem byl přesvědčen, že závod bude
hodně zajímavý po všech stránkách. Dráha jak je zde zvykem velká, rychlá a bezpečná. Pro modely
1/10 dost široká, pro modely Micro dálnice D1. Ale jedna věc je jiná – koberec zde má zcela jinou
adhezi než třeba v Brně.
</p>
<p>
Jezdci okamžitě po ránu začali ladit svoje stroje. Velmi zajímavé byly modely 1/12. Pokud bude možnost,
budu se snažit napsat report o nějakém podvozku v tomto měřítku a trochu ho i otestovat. Každá kategorie
měla svůj vyhrazený čas. A každý měl prostor zkusit si své nastavení auta. Pravda – Micro a dvanáctky měly
času méně.
</p>
<p>
V 9:30 (po krátké rozpravě) začal měřený trénink. Ten zahajoval Michal Bok, který spíše než závodil,
trénoval na Evropu. Kroužil sám a ladil svůj model 1/10. V ostatních kategoriích už to vypadalo
hodně adrenalinově. Podívejme se na průběh:
</p>
<p>
<b>Micro</b>
</p>
<p>
Tři skupiny na rozjížďky, délka jízdy 5 minut. I na tomto závodě se sešli TOP jezdci v podání Víti
Paráka, Michala Abrahámka, Igora Vlahoviče a za zmínku stojí návrat slovenského přítele Josefa Polačíka.
Ten stačil při ranním tréninku pokořit dva domečky naráz a tak měl o zábavu v depu postaráno.
</p>
<p>
Při první ostré jízdě ihned odpadl Víťa a Igor. A tak se z prvních úspěchů radovali Josef Polačík, Milan Parák
a Michal Abrahámek. 19 kol nájezd ? To je pro prvně dva jmenované výzva… Martin Skorupski se pořád
převracel a tak dal do modelu ještě jeden motor… Igor po změně převodu za slabší se konečně svezl,
jak je jeho zvykem. Sice na Víťu a Michala Abrahámka neměl (jedou na krev), ale pomalejší jízda mu
prostě svědčila. V dalších skupinách si to piloti rozdávali mezi sebou o sto 6 a chtěli postoupit co
nejvýše. Ale 10 míst pro A finále je určeno deseti vyvoleným.
<p>
<p>
<b>Finále -</b> o první místa v Ačku bojovali Vít a Michal. Oba najížděli 21 kol. Igor nejprve 20 kol, ale
hned v druhé jízdě 21 kol. Konečně dosáhl svého snu, být v jednom kole se špičkou. Stačilo změnit křivku
rozjezdu na regulátoru. V B finále kraloval Martin Skorupski, který najížděl 19 kol. Zátěž v podobě
druhého motoru 180 se vyplatila. Poslední jízda v A finále byla ve znamení souboje Igor vs Michal. Cca 5 kol jeli
v těsném závěsu, občas vedle sebe. Bez kolize… C finále vyhrál Petr Rovný před Ladislavem Tothem.
<p>
<b>Stock </b>
</p>
<p>
Tři skupiny na rozjížďky, v té nejsilnější pak jména jako Martin Kořínek, Radek Flek, Jirka Mára, Vojta
Novický, Roman Kořínek …. To bude souboj titánů. Jízda na 7 minut. Dost času na pokažení či vylepšení
nájezdu.
</p>
<p>
Od začátku jsme se mohli těšit na krásné souboje mezi Martinem Kořínkem a Radkem Flekem. Radek dokonce
najel lepší výsledek v rozjížďce nežli Martin Kořínek. Na finále to bude moc zajímavá podívaná. Ale i ostatní jezdci,
kteří aspirují na A finále…. no bude to fakt stát za to. Míša Saturková a Pavlína Kovárová – dvě
slečny v této kategorii ukázaly svoje kvality. Hlavně Pavlína jela čistou stopu a podle mého názoru
z ní bude časem vynikající jezdec. Ale chce to čas.
</p>
<p>
<b>Finále – </b>hned v prvním finále A se bylo na co koukat. Martin Kořínek a Jirka Mára – krásný souboj auto
na auto. Krásný manévr Jirky a ujmutí se vedení před Martinem. Pak Martin dojíždí Jirku a mají kolizi.
Čekají na sebe a jedou dál v těsném závěsu. Vyhrává Martin, ale jen díky jezdcům o kolo zpět, kteří
rozhodli tento super souboj. Druhá jízda byla ve znamení Jirky Máry. Ale Martin ho dotáhl a čekal na
chybu. Kdo neviděl, neuvěří… Nakonec v těsném souboji vyhrál rozhodující jízdu Martin a stal se
celkovým vítězem finále A. B finále vyhrál Víťa Hola před Jardou Kopeckým. A pozor !!! C fiále bylo
ve znamení Tondy Pospíchala, který ukázal záda právě velmi nadějné Pavlíně Kovárové. Krása pohledět.
</p>
<p>
<b>1/12</b>
</p>
<p>
Pavel Jansa, Ivo Gombík, Kubrt Lesní (alias Martin Zvára), Milan Parák, Roman Kořínek, Tomáš Kembitzký.
První průkopníci kategorie, která zažívá zřejmě oživení. Jízda na 8 minut prověřila kvalitu baterií a zvolený
motor a…také převod. Takové třetí místo Milana v první měřené jízdě… Vydržely mu baterie. Tomu říkám úspěch Milane.
</p>
<p>
<b>Finále -</b> to už bylo ve znamení Ivo Gombíka, který jel opravdu čistě a ladně. A najížděl se svým strojem 38 kol. Druhý v pořadí na bedínce
Roman Kořínek (Corally, 37 kol). Krásně soupeřil s Martinem Zvárou, který jel Asso. Za těmito vítězi se pak naštosovali Tom Kembitzký, Pavel Jansa
a pole zakončoval Milan Parák.
</p>
<p>
<b>Podtrženo a sečteno – </b>závod na velmi dobré úrovni. Až na malý výpadek počítače vše v pohodě. Na tribuně většinou klid a finálové jízdy A finále
Stock vždy po zásluze odměměny potleskem všech. Vyhlášení výsledků ihned po závodě a předání dobrot a pro top vítěze i nějaké ty bublinky. Bufet po celý
den. Není co vytknout tomuto seiálu.
</p>
<p>
Na úplný konec jen moje postřehy z jízdy s novým systémem NOVAK Mongoose: když jsem dal pastorek 19/42, tak model byl vskutku rychlý, ale pro mne hůře řiditelný.
Prostě mi ta vyšší rychlost na koberci nejde pod ruku. A tak jsem raději šel na převod 42/17, posléze nastavil ostrý rozjezd na regulátoru a ejhle… najel jsem 21 kol a přitom
motor zůstal studený a mechová kola jsou jako nová po závodě. Žádné převracení, minimální opotřebení, krásná ladná klouzavá jízda. Jsem spokojen. Už se těším
na další testy vážení…
</p>
