Když jsem poprvé letěl FPV (tedy jsem řídil model letadla pomocí nasazených FPV brýlí), nebylo to až tak jednoduché. Vnímání letu pohledem na letadlo, model auta je jiné, jak když „sedíte přímo“ v kokpitu stroje.
Můj úplně první FPV let proběhl na letadle Beta 1400, kde jsem měl umístěn analogový video vysílač Elgae LT200 o výkonu 200mW. Brýle jsem měl Eachine EV800 s jednou anténou. Na displeji žádná telemetrie kromě informace o síle video signálu a vybraném kanálu. Let proběhl tak, že jsem si vyletěl nahoru a teprve potom jsem si nasadil FPV brýle a vedle mě byl kolega Martin, který byl připraven letadlo převzít, kdybych to nedával. Jelikož je Beta velmi hodné letadlo a má snadu se samo stabilizovat, pak jsem i poprvé byl schopen plachtit bez motoru dolů a daleko od sebe i přistát. Pak stačilo pár baterek a člověk si uvědomil, že je i jednodušší takto model řídit, protože může lépe reagovat na změny chování modelu.
Posléze jsem zdokonaloval let a časem jsem začal zkoušet i základní akrobacii včetně letu na zádech. Ten první pokus letu na zádech dopadl destrukcí modelu po pádu po ztrátě orientace. Ale pak už jsem létal bez nehod. Především do dnešní doby musím u FPV létání sedět (nebo být minimálně opřen), protože jinak mi to nedělá dobře a motám se u toho – ztráta stability.
Když však sedím, pak si mohu dovolit cokoliv a mám jistotu. ne však, když jsem zkusil FPV řízení modelu, kdy jsem se sám pohyboval (v autě). tak zde ani sedící poloha nepomohla, protože nejste na pevné pozici a odstředivá síla udělá taky svoje.
Zkusil jsem FPV na různých letadlech, modelech RC aut. I auto je super pohled a netradiční zážitek, jen ve 2D rozměru.
Vždy jsem létal bez telemetrických údajů v obraze (bez tzv OSD On Screen Display) a důležité informace mi hlásil vysílač. Změna přišla až s nástupem FPV létání s koptérou.
Tu jsem velmi krátkou dobu létat s analogovým přenosem obrazu, ale již s OSD telemetrií. Ale velmi brzy jsem přešel na současný digitální přenos (DJI Air Unit + kamera FULL HD, DJI FPV Goggles). tady mám kompletní telemetrii v obraze a mohl jsem zrušit veškeré senzory potřebné pro přenos informací – a to i na letadle.
A nyní ke složitosti létání s koptérou. Je to jiné jak s letadlem. Pokud se jedná o větroň a vy vypnete motor, můžete pomalu plachtit a máte čas na učení a pochopení FPV letu a získávání odhadu pro pak bližší průlety kolem překážek apod. Ale koptéra se zvedne plynem nahoru a ihned od začátku ji musíte řídit. Až do přistání. Není to dron DJI, který drží polohu, výšku a vy máte spoustu času rozmýšlet, kam s ním poletíte. Navíc zde neexistuje automatický návrat při snížení kapacity baterie apod.
Máte však u koptéry k dispozici tři letové režimy a to:
Angle – kdy pustíte páčku náklonu a gyroskop vám vyrovná horizont. Navíc si nastavíte maximální úhel, do kterého vás systém pustí. Ale stále musíte pracovat s plynem a držert výšku ručně. A to není legrace. Především v pomalé rychlosti nebo visu samotném. Pozor ani pozice není držena
Horizont – zde se opět vyrovnává horizont, ale můžete při plné výchylce provést akrobatický prvek. Ale kdykoliv pustíte páčku náklonu, opět se koptéra srovná do vodorovného letu. Opět však držíte výšku a pozici ručně
Acro – tady vám systém nic nestabilizuje a vy máte stroj plně pod kontrolou a záleží na citlivosti řízení. Doporučuji zde v každém případě FPV simulátor pro získání základních návyků řízení
Samozřejmě je možné koptéru vybavit GPS senzorem a pak mít v brýlích informace o GPS pozici, směru letu domů, rychlosti. A přes BETAFLIGHT konfigurátor pak nastavit i FAILSAFE a GPS Rescue (záchranu). Ale pozor !!!
GPS záchrana nenahrazuje klasicjý návrat na místo vzletu, jak jsou zvyklí piloti DJI apod dronů. Zde se jedná o nouzové řešení, kdy když například vypadne obrazový přenos, tak vy můžete páčkou aktivovat návrat na místo vzletu a koptéra se bude snažit navrátit. Ale po příletu se nejedná o pokus hladkého přistání, jako spíše o řízený pád.
GPS záchrana nebo FAILSAFE při výpadku řídícího signálu (automatická aktivace) má sloužit jen k přiblížení koptéry k pilotovi a získání opětovné kontroly nad strojem (obnoví se obraz atd). Využívat GPS Rescue funkci k návratu a přistání rozhodně nedoporučuji. To snad jen v krajím případě. Testoval jsem návrat až do konce a koptéra „hledala“ místo přistání a pak se deaktivovaly motory a došlo v podstatě k pádu.
Nicméně se jedná o přidanou hodnotu a mnohdy vám to pomůže vyřešit vzniklou situaci a nemusí dojít k pádu ihned. Každopádně je reálné vybavit koptéru systémem, který vám bude držet výšku a provede návrat s přistáním. Ale to už je lepší využívat některý z vyladěných dronů od DJI.
Podle mého názoru je ideální při rozhodnutí vyzkoušet FPV řízení modelu
– zkusit simulátor a zde získat základní zkušenosti (realita je pak trochu jiná, ale ovládání je stejné)
– poprvé vzletět s koptérou na vizuál a pochopit, jak se stroj chová a umět s ním odstartovat a posadit ho na zem (pozor, nepřistává se s koptérou jako s Mavic či Phantom, těsně nad zemí se vypínají páčkou motory !)
– mít u sebe zkušeného pilota, který vám pomůže a poradí
– první vizuální lety provádět v angle režimu a pak také první FPV start a let
– na acro přejít po získání určité jistoty. Tedy už umím stroj plně ovládat, dokážu v horizont modu udělat akro prvek a neztratím orientaci apod.
– u letadla je zapotřebí prvně umět řídit model na opět vizuál, byť řízení z vlastního pohledu je jednodušší, protože lépe reagujete na situaci. A pak teprve opět za pomoci zkušeného člověka si nahoře nasadit FPV brýle a získávat zkušenosti
