Pokud by se chtěl někdo dozvědět jaké to bylo v začátcích závodů s modely aut řízenými rádiem – ale i o U-modelech nebo „dráhovkách“ SRC, jaké kategorie se jezdily, s jakými modely, tak má možnost si o některých závodech nebo událostech přečíst například ve starších ročnících Modeláře. Ale asi těžko bude hledat články, komentáře, fotky, videa, prostě to, co předcházelo vzniku organizace modelářů s modely aut, řízenými rádiem – RC automodelářů – v roce 1990. Do té doby jsme nebyli samostatní, byli jsme součástí modelářského svazu.
V prosinci 1989 jsme se s Jardou Červenkou prohlásili za přípravný výbor Československého RC autoklubu, rozeslali dopisy na kluby (nebyl internet, tak všechno ručně) a 6. ledna 1990 se zástupci klubů z celé republiky dohodli na vytvoření RC klubu.
Naše nová, samostatná organizace měla název RC MCC ČSFR (RC-Mini Car Club ČSFR). V první polovině 1990 byly vytvořeny všechny potřebné kroky pro to, aby organizace mohla fungovat. Byly napsány Stanovy a odeslány na Ministerstvo kvůli registraci klubu, byl založen účet u České spořitelny, soutěžní a technická Pravidla jsme měli hotová z dřívějších závodů PEJ (Pohár Elišky Junkové), finančně jsme byli zabezpečeni vstupem do STSČ (vznikl po zrušení tehdejšího Svazarmu).
Už v lednu 1990 jsem byl pozván na zasedání evropské organizace RC automodelářů EFRA do Bruselu. Tam jsme v listopadu do této organizace byli slavnostně přijati, jako první stát z bývalého socialistického bloku. Klub RC-MCC ČSFR byl předchůdcem současného spolku RCAČR (RC autoklub České republiky), který vznikl v roce 1993 po rozpadu Československa. RCAČR převzal od RC-MCC ČSFR veškerou agendu, včetně finančního zabezpečení a zastoupení v EFŘE.
Podílel jsem se a byl jsem účasten na většině těchto událostí a pokládal jsem za svou povinnost je zdokumentovat. V mých „Vzpomínkách…“ na DVD máte možnost se s těmito začátky seznámit. A to nejen ve formě článků, fotek a komentářů, ale i na videích, na kterých můžete poznat i atmosféru osmdesátých a devadesátých let minulého století (tisíciletí?), která v té době byla jak na soutěžích, tak i na různých akcích, včetně setkání s Eliškou Junkovou na „barumce“ v tehdejším Gottwaldově, nebo na večerním posezení po závodě v Praze 7. 10. 1989 (video).
Sám jsem si pro sebe tyto vzpomínky a historii zpracoval do knižní podoby a nechal vytisknout. Neobsahuje sice tolik fotek jako jich je na DVD, ale knížka je knížka – kdykoliv k dispozici ( až na ta videa ). Případné dotazy zodpovím.
Antonín Hráček – Zlín
antoninhracek@seznam.cz
