Masters.cz :: RC modely aut :: RC auta, RC technika, Novinky, Tuning :: Fotogalerie, Vlastní poznatky
www.euautodily.cz

Cestou k titulu Mistra Německa Pro10 40+

Hlavní foto

Historie Mistrovství Německa superrychlých modelů Pro10 spadá do roku 1990, kdy se jel první ročník šampionátu. Vždy se jezdilo a stále jezdí formou jednoho letního mistrovského závodu. V minulosti čtyřikrát zvítězil známý propagátor pancarů Markus Möbers, ale nejvíce vítězství v historii dobyl Tim Altmann startující s podvozky vlastní konstrukce KaTi. V roce 2012 na Türkheimu jsem se poprvé těchto závodů v Německu zúčastnil i já a byl jsem doslova šokován neuvěřitelnou rychlostí těchto modelů umocněnou podstatně plynulejšími a rychlejšími tratěmi, než je našinec zvyklý u nás. Tenkrát startovalo přes 40 vozů a já se radoval z 34. místa absolutně. Velmi jsem si vážil výsledku o rok později v Hildesheimu, kdy jsem si odvezl pohárek za 13. místo a Ondra Kulhánek za 22. místo z téměř třicítky startujících. Velmi rychlý byl Kuba Šimurda v roce 2014 v Bambergu, kdy jezdil kola jako absolutní špička a vyhrál finále B. Já se musel spokojit se 17. místem. Jen o příčku lepší to bylo v Bad Breisigu léta Páně 2015. Po rozdělení modelů Pro 10 na modified a sport se počet startujících ustálil někdo těsně pod dvacítkou v obou kategoriích, ovšem pomalejší jezdci přestoupili do sportu a v modified zůstala špička jen obtížně překonatelná. Blízký závod Rötz u hranic mi nakonec vynesl krásné 12. místo v roce 2016. Loňský rok přinesl déšť do kvalifikací a pro mne to znamenalo historicky první účast v A finále. Přeci jen na dešti se totálně vymazává rozdíl mezi dráhami, na které jsem zvyklý u nás a těmi rychlými velkými v Německu. Navíc ani setup nehraje až tak velkou roli, stejně jako přeboostované nastavení elektroniky motorů s 4.5 závity. Nakonec z toho bylo rekordně úspěšné sedmé místo.

Na řadu přichází letošní ročník 29. „Internationale Deutsche Meisterschaft EGPRO10 Modified & EGPRO10“ v nizozemském Velpu mající však německou licenci a tudíž tamní mohou pořádat závod mezinárodního mistrovství Německa. Výjimečně se jede až třetí víkend v září namísto tradičního prvního. Počasí je chladné a na nedělní finálovky slibují déšť. To mi sice nahrává do karet, ale nejprve je třeba probojovat se do „áčka“. Ale pojďme po pořádku rekapitulovat samotnou cestu.

Cesta autem

Ve středu zhruba v 16 hodin vyrážíme z Ostravy směr Velp s vidinou spaní někde na čerpací stanici. Plná nádrž a stav tachometru na pomyslné nule. Pro zajímavost jsme tankovali ještě v Česku, pak v Německu někde před Holandskem, opět v Německu a naposledy v Praze, doma v Ostravě pak opět do plné nádrže. Utratili jsme 6000 korun za benzín cca 180 litrů a najeli 2580 kilometrů při spotřebě něco pod 7 litrů. Jaké další výdaje byly potřeba? Spaní v hotelu v Holandsku vyšlo na 1500 za noc, zbytek jsme spali u dráhy, kde včetně startovného (33 eur) bez jídla padlo na poplatcích za páteční trénink (10 Eur) a „kempingu“ asi 1600 CZK. Nachystáno bylo 7 předních nových sad GP Speed Tires HF38 a šest zadních tvrdosti 36. K tomu postarší dvě komplet sady na mokro Supersoft stejné firmy. Tedy obutí za prodejní cenu 5700 CZK. Pro jistotu jsem před závody pořídil záložní motor Hobbywing 4.5T a regulátor stejného výrobce 160A. První poděkování tak patří firmám GP SpeedTires a Robitronicu, které mi poskytly slevu na tento materiál. V taškách se mnou putovaly 4 někdejší tovární podvozky Corally 10SL včetně elektroniky, kterou podpořila i firma Mibosport (motor Hobbywing) a komponenty Corally nové produkce dodávající Astramodel. Za novou vysílačku pak vděčím Xray-Shop.sk. Jmenovaným včetně corally.cz děkuji za sponzorství a podporu svého závodění a tito mají svůj nesporný podíl na úspěchu.

Ale vraťme se na dlouhou cestu, kterou nám ve čtvrtek zpříjemnila návštěva hradu Altena a zanedlouho ještě příjemnější návštěva hradu Donnenburg kousek od cílového městečka Velp. Ostatně místní káva po náročné cestě na nádvoří byla snad nejkrásnějším zážitkem celé výpravy J

Tréninky

Překvapila mne absence sprchy na závodišti ve Velpu, kde jsme se přijeli ještě čtvrteční večer podívat. Proto jsme operativně vyhledali relativně levné a pěkné ubytování v hotelu a zrelaxovali. V pátek ráno přišly první dešťové přeháňky, tak jsme příliš nespěchali na závodiště a raději doplnili zásoby jídla a hlavně holandských sýrů. V poklidu kolem poledne jsem postavil depo, které je pochopitelně kryté s pevnými stoly ale vlastní židličkou. Časy na kolo během volného měřeného tréninku nebyly zrovna povzbudivé, ale naučit trať bylo o něco těžší, než se původně zdálo. Nepříjemné překvapení přišlo v podobě zničeného spuru a pak dalšího a dalšího… Neznámá příčina zlobila celý pátek a sobotu a postupně jsem zničil asi 5 spurů a v pátek se mi dokonce zlomila hřídel motoru a nenávratně jsem ztratil i pastorek. Následovala výměna komplet motoru a regulátoru za před závodem zakoupené komponenty, maximální odstranění jakékoliv nežádoucí vůle mezi uložením ložisek a ložisky, mezi ložisky a osou, mezi ložiskem a spurem.. Na tuto práci se osvědčuje teflonová páska, případně vteřinové lepidlo J Vyměnil jsem testovanou titanovou osu za originální grafitovou, ale přes všechna opatření v sobotu opět odešel spur. Pro jistotu, že za to nemůžou obrubníky, jsem přidělal i ochranu spuru na podvozku, ale bezvýsledně. Díky těmto problémům se suchým autem jsem se nemohl plně věnovat maximální rychlosti a soustředit se na zlepšování, ale naopak jsem pořád trnul, po kolika minutách odejde další spur, jejichž zásoba se začala postupně velmi ztenčovat. Vlastně jsem žádný z volných sobotních tréninků ani první suchou kvalifikaci nedokončil kvůli zničeným zubům.. Tím končil sobotní program, který přinesl tři tréninky a dvě kvalifikace, přičemž ta druhá byla již na mokru. V neděli následovaly tři další kvalifikace a tři finálové jízdy. Pršet mělo začít až odpoledne, ale nakonec déšť přišel už ráno a tak byla celá neděle na mokru, což mi hrálo do karet. Měl jsem tak velkou šanci dostat se do finále A a díky použití mokrého podvozku, se kterým jsem mimochodem objezdil celu zimní sezónu v Holešově a následně letní sezónu Le Mans série LMP1, znamenalo konec problémů se spurem, protože v těchto normálních lidských rychlostech se skoro nic na podvozku neděje. Přeci jen průměrnou rychlost na suchu překračující u těchto modelů 70km/h na 260 metrů dlouhé dráze nebylo možné na mokru dosáhnout J Nakonec jsem úspěšně atakoval celkově osmé místo (3+6+9+10+15 body za pořadí v Q) a měl šance otevřené pro finále. Déšť byl vytrvalý a rovnoměrný po celý den, teplota někdo okolo 10 stupňů celsia a občas dost silný vítr. Prostě Holandsko J

Finále

Před první jízdou jsem udělal ještě pár změn na autě. Hlavně jsem zrušil boost i turbo timing, který jsem v rámci závodů Le Mans série v LMP1 pochopitelně používal a nasadil jsem supersoft fialové boční pružiny Yokomo 1/12 a trošku změkčil centrální tlumič, aby auto lépe sedělo na výjezdu ze zatáček. Pro zajímavost na suchém podvozku jsem používal zapůjčený tvrdý tlumič Serpent z modelu 1/8 Nitro, protože dostupné tlumiče 1/10 pro elektro modely byly všechny příliš měkké. Kola Supersoft se ukázala jako nejlepší, i když jezdci zkoušeli speciální mokré vlnovky Kiss či vzorkem ozdobené pneumatiky Dunlop, které jsem měl v krabici také nachystané. Na rozdíl, od konkurence, která různými krabičkami chránila elektroniku, jsem používal osvědčené voděodolné komponenty Hobbywing V3.1 Waterproof, který se už bohužel nedá koupit, dále voděodolné servo Corally CS-4008 (z nabídky Astramodel) a pochopitelně voděodolný přijímač Sanwa RX-481WP. Pro jistotu jsem použil starší baterie LRP sponzorované firmou ExtremeRC a lehce vše zašpinil Nanotech sprejem Nanoprotech od Tora Teamu. Pošetřil jsem tak trojici téměř nových baterií Sunpadow 8400.

Během pár kol jsem se klidnou a bezchybnou jízdou dostal na třetí místo, nicméně oba první vozy jsem měl mimo periférní dohled, který byl zde obzvlášť důležitý, aby se člověk mohl včas vyhnout modelům v hodinách. Myslím, že právě chytrá opatrná a přitom svižná jízda byla cestou k úspěchu, kterým bylo třetí místo hned v prvním finále, kdy jsem měl ovšem druhé nejpomalejší nejrychlejší kolo ze všech deseti modelů! Takže opravdu sázka na konzistentní jízdu se vyplatila. Potěšen výsledkem jsem ještě trošku zapracoval na podvozku snížením přední části o jeden milimetr a motivací hnaný jsem se pustil do druhé jízdy, kdy jsem snad už ve třetím kole dorážel na druhé místo, které jsem si brzy vybojoval. Najednou jsem měl druhé nejrychlejší kolo celé jízdy a v cíli ztrácel pouhou vteřinu na vítězného Tima Altmanna, který právě získal svůj šestý titul Mistra Německa Pro10. Nicméně jsem ho v posledních kolech velmi výrazně stahoval, což mne opravdu těšilo. Umístění na stupních vítězů se zdálo být reálné, ale kalkulace nabízely různé možnosti a klidně jsem mohl být čtvrtý. Nakonec jsem chladnou hlavou uchopil možnost pokusit se získat titul Mistra Německa nad 40 let, který byl letos velmi dobře obsazený, vždyť 6 z A finále mělo přes 40 let J Největším soupeřem mi byl Belgičan Patrick Vannieuwenhuyse, jinak už můj starý známý z předchozích závodů Pro10, který měl na svém kontě po dvou jízdách druhé a čtvrté místo. Finálovky se nedařily létajícímu Holanďanovi Reinderovi Wilmsovi, který startoval z první pozice a byl pro Němce největší hrozbou. A byl to právě Holanďan, který se do třetí jízdy vrhl velmi dobře a porazil někdejšího šampiona Tobiase Weista, kterého to na vodě letos nešlo a dokonce i novopečeného mistra Altmanna, který dojel třetí. Já si hlídal za zády Belgičana a doufal, že mi body ostatních budou příznivé a podium vyjde i v absolutním pořadí. Takže jsem si připsal čtvrté místo.

Nakonec mi opravdu štěstí bylo nakloněno a s pěti body jsem získal titul vicemistra Německa Pro10 a pochopitelně také Mistra v kategorii +40. Pro mě neuvěřitelný výsledek a obrovská radost, která předčí všech pět domácích titulů mistra ČR či všechna další vítězství. Prostě něco neuvěřitelného, co se nikdy nebude bohužel již opakovat, ale také na to nikdy nezapomenu. Nakonec bylo pořadí zajímavé právě v národnostech, protože za prvním Němcem skončil Čech, Holanďan, Belgičan.. a pak zbytek Němců.

Zajímavé bylo i povídání v depu, kdy mi hodně pomáhal nakonec vicemistr pomalejší třídy Pro10 Sport Andy Dick se setupem suchého podvozku. Povídalo se také o tom, jak se ve světě kategorie Pro10 rozmáhá, údajně i EFRA uvažuje obnovit závod ME těchto modelů a po uvedení posledního komerčně dostupného podvozku Roche, kdy se celosvětově do jednoho týdne vyprodala celá várka výroby, se prý hovoří o tom, že podvozek Pro10 chystá Yokomo i Xray, tak se necháme překvapit. Je to kategorie opravdu krásná, jen ty modified jsou neskutečně rychlé a náročné na sebemenší detail.

Jako zajímavost dodám, že mi druhý den po závodě přišla nabídka od Factory Teamu Corally na roční kontrakt. Za Corally jsem jezdil už dříve několik sezón, ale to bylo ještě se starým modelem 10SL, který mi stále úspěšně slouží. Corally má novou dvanáctinu a formuli, jen škoda, že stále není i pancar 1/10 v prodeji. Dnes bych měl definitivně odpovědět, když už znám všechny detaily nabídky…

Pořadí A finále DM Pro10 Modified 2018 EVMC Velp (některé údaje se liší, protože stav odráží hlavně suchou verzi podvozků a každý jezdec při registraci nechává označit jeden suchý a jeden mokrý podvozek, jiný se použit nesmí).

 

Poř.

Jezdec

Body

Pořadí

Stát

Chassis

Motor

Regulátor

Servo

Pneumatiky

Baterie

Radio

Karosérie

1

Tim Altmann

2

1:12:1 [3:3]

DE

KaTi

Hobbywing

SMC

Sanwa

GP Speedtires

LRP

Sanwa

MIX Lola

2

Roman Krejčí

5

2:21:3 [3:4]

CZ

Corally 10SL

Hobbywing

Hobbywing

Corally

GP Speedtires

Sunpadow+LRP

Sanwa

MIX Lola

3

Reinder Wilms

6

3:11:5 [2:5]

NL

Corally+Red Devil

Hobbywing

Hobbywing

Sävox

GP Speedtires

Turnigy

Sanwa

HMS Porsche

4

Patrick Vannieuwenhuyse

6

1:22:4 [3:5]

BE

VIP VTE

Hobbywing

Hobbywing

Sävox

GP Speedtires

IP

Sanwa

MIX Lola

5

Kai Altmann

7

2:31:4 [3:6]

DE

KaTi

Hobbywing

SMC

Sanwa

GP Speedtires

LRP

Sanwa

MIX Lola

6

Tobias Weist

10

3:21:8 [2:10]

DE

VIP VTE

Hobbywing

Hobbywing

Sanwa

GP Speedtires

IP

Sanwa

MIX Lola

7

Timo Schad

13

1:63:7 [2:9]

DE

VIP VTE

Hobbywing

Hobbywing

Sävox

Contact

Orca

Sanwa

SLB Lola

8

Peter Plümacher

14

1:72:7 [3:9]

DE

Corally

Dualsky

Dualsky

Futaba

GP Speedtires

IP

Sanwa

MIX Lola

9

Christian Fischer

16

2:63:10 [1:10]

DE

VIP VTE

Dualsky

Dualsky

Sanwa

GP Speedtires

IP

Sanwa

MIX Lola

10

Joachim Behnken

16

3:82:8 [1:9]

DE

VIP VTE

Dash

SLB Lola

Graupner

GP Speedtires

IP

Sanwa

MIX Lola

 

Na závěr poděkování podporujícím firmám:

Corally.cz

Astramodel/CZ

Mibosport/CZ

GP SpeedTires/DE

Robitronic/AT

Xray-Shop.SK

MIX RC/DE in memoriam L

Obrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galerii
DJI drony a nejen to
Kontakt

E-mail a další potřebné informace jsou uvedeny v rubrice Editorial

Reklama
rc-auta.eu
YT kanál Igor Vlahovič
Krátké zprávy

14.11.2018 - Termíny Rebels Race Trutnov zaneseny do kalendáře závodů.
- Igor Vlahovič -


10.10.2018 - Do kalendáře závodů přidány termíny seriálu ZVK Vizovice
- Igor Vlahovič -


06.09.2018 - Do kalendáře závodů vloženy termíny seriálu Rebels Race Praha.
- Igor Vlahovič -


02.09.2018 - Do kalendáře závodů doplněny termíny seriálů
- Igor Vlahovič -


28.06.2018 - Na základě odstoupení dvou ze tří jezdců společně kategrie TC Stock + TC Modified je tímto tato skupina zrušena a NEPOJEDE se v rámci Slavkov Masters 2018! Přesto zůstává přes 50 přihlášených jezdců ve dvou skupinách formulí, 3 skupinách Le Mans série a jedné společné skupiny spalováků IC1/8+IC1/10
- Roman Krejčí -


zobrazit starší > >




©   M A S T E R S . C Z   |   developed by: leonix s.r.o.

Reichard modelsport