Mistrovství Evropy 2007 – Francie

9. 8. 2007

Václav Strupek

Naše cesta začala pochopitelně už ve středu, v sedm ráno jsem nabral Zdeňka Hamáka u Mc Donalds na Zličíně a už jsme se řítili na Rozvadov , kde jsme se setkali s dalšími reprezentanty ČR Erikem Muffem a Michalem Bokem. Přes celé Německo – zatím bez rychlostního omezení se to zdá jednoduchý, ale okolo Heilbronu máme smůlu a hodinku popojíždíme krokem. Oba mladí v klidu spinkají, pochrupávají a já starý chlap musím řídit. Že jsme ve Francii jsem skoro ani nepoznal. Teprve, když se objevila cedule s limitem na dálnici 130 km, tak mě bylo jasné , že končí legrace. Díky navigaci, která pípáním ohlašuje radary nám to moc nevadí – je to bez bodů a nakonec i bez pokuty – zatím. Cesta je to opravdu dlouhá 1200 km, ale stejně jedeme pochopitelně nejdřív na dráhu. Čekáme na naše <!– separe –> slovenské kamarády a potom hurá do menšího, ale příjemném hotýlku v blízkosti dráhy. Pochopitelně nemůže chybět legrace , všichni si utahují z Radka Boka, který se nějak nemůže trefit na kruhovém objezdu do správné odbočky a kruhák vždy několikráte projede. Třeba v Třebíči zatím žádné kruhové objezdy nejsou a Radek trénuje. No schytává to docela pěkně.
Ráno však začíná být už všechno vážné, zabydlujeme se v depu a těšíme se na první kola na neuvěřitelně pěkné, technické dráze. Pochopitelně ani tady nemůže chybět déšť, ale je to spíše přeháňka a od té chvíle už nevíme co to je závod na vodě. Konečně závod, kde si kupujeme speciální „mokré“ gumy zbytečně. Takže kluci trénují ve skupinách a hned je jasné, že jsme žádné terno v nasazení do skupin neudělali. První a druhá skupina , kde je Michal, Zdeněk a ve druhé Erik , jsou opravdu lahůdkou. Ani Vašek v 7.skupině nemá na růžích ustláno, jezdí časy okolo 18 vteřin a nejlepší čas ruského jezdce Golikova je 22 vteřin. Navíc zrovna jeho předjet je hrdinský výkon.
K závodu se prezentovalo neuvěřitelných 146 jezdců ze všech koutů Evropy. Nejsilněji zastoupeny byly pochopitelně jezdecké velmoci jako Anglie, Německo, Švédsko a pochopitelně domácí Francie. Účast je zatím nejvyšší co si osobně pamatuji. Pokud se týká jezdců, nechybí nikdo ze špičky – nejvíce pozornosti přitahují stávající Mistr Evropy angličan Andy Moore, bratři Rheinardové z Německa a dva nejlepší jezdci z týmu X-Ray Teemu Leino z Finska a Jilles Groskamp z Holandska. Celý čtvrtek probíhá volný trénink ve skupinách, celkem se každý jezdec dostane na dráhu čtyřikrát. Jdeme všichni společně na večeři a Radek Bok opět projíždí několik kruhových objezdů dvakrát a jeho komentář po příjezdu na hotel se nedá napsat. Čekáme, kdy nám to nějakým způsobem vrátí. Takže se těšíme na pátek, kdy se jedou dopoledne dva měřené tréninky a odpoledne dvě kvalifikace z celkových pěti.
Pátek 3.8. poprvé se na ME jede podle nového pravidla, pro zařazení jezdce do finálových skupin se berou dva nejlepší najeté výsledky, které se sčítají. Zprvu se nám to nezdá špatné, ale později zjišťujeme záludnost tohoto nového pravidla. Po skončení měřených tréninků se snažím dostat naše jezdce do lepších skupin, ale nakonec se mění umístění ve skupinách pouze u 8 jezdců – těch horších – kteří jsou nasazeni do spodních skupin. Z našich jezdců zajíždí nejlépe Zdeněk, který najede 17 kol s dojezdem 11,03 a je na 69 místě. Následuje Vašek a Michal , také se 17 koly a s dojezdem okolo 17 vteřin. Jediný Erik zatím najel 16 kol. Celkem přesně začíná slavnostní zahájení ME a všichni pod svými vlajkami nastupují na rozpálený asfalt. A to byl ten velký problém, všichni nanášejí na dráhu mnoho prachu a nečistot , a když začínají rozjížďky, odnáší to první tři až čtyři skupiny, kde jezdci spíše předvádí drift , než jízdu, která by přinesla dobrý výsledek. Navíc je dráha okolo 15 hodiny opravdu rozpálená. Bohužel „čištěním dráhy“ jsou pověření právě jezdci 1 + 2 skupiny, kde máme Michala, Zdeňka a Erika. Správné bylo k jízdě nenastoupit, tak jak to udělalo mnoho jezdců od 11.skupiny výše. Někteří dokonce proti pravidlům nastupují k jízdě na neoznačených pneumatikách a na konci 4.minuty seberou auto, nedají ho na technickou kontrolu a nechají se z jízdy diskvalifikovat. Po prvním kole je okamžitě svoláno jednání vedoucích týmů a hlavní rozhodčí závodu a předseda sekce ET při EFRA dávají velice ostré napomenutí s tím, že jestliže někdo z jezdců provede tento přestupek znovu, bude diskvalifikován z celého závodu. Je tady dlouhá diskuze, proč nebylo dodrženo pravidlo a opravdu jezdci, kteří nedali auto po jízdě na kontrolu nejsou diskvalifikováni. Opět místo trestu přichází jenom ty,ty,ty. Jezdci ušetřili jednu jízdu a mají nové gumy na druhé kolo. Tato výhoda se ukázala jako rozhodující.
Z našich jezdců se jízda opravdu povedla Vaškovi a zajíždí jako jediný 17 kol s dojezdem 08,87 vteřiny a je po 1.kole na 11.místě – cca 35 jezdců však nejelo. Ve druhém kole, které začíná krátce po 17 hod. je dráha již čistá a hlavně přeci jenom chladnější. První jde na řadu Michal se Zdeňkem. Michal zajíždí také 17 kol s dojezdem 13,75 vteřiny, Zdeňkovi to nejede a končí po třetí minutě. Erik se snaží, ale dosahuje pouze 16 kol s dojezdem 00,55 vteřiny. Vašek zajíždí v sedmé skupině opět nejlépe a je ho 17 kol s dojezdem 07,27 a protože mnoho jezdců má pouze jeden výsledek je v celkovém pořadí po dvou kolech na 13 místě. Asi to tak bohužel nezůstane. Takže to balíme a pro tentokrát mažeme na večeři do Pizzerie. Jídlo ještě jde, ale to pivo. Už se těšíme na hotel a tady nás čeká plzeňský Prazdroj.
Sobota 4.8. – už od rána je pěkné teplíčko, v poledne je 39 stupňů a dráha má 70 stupňů. Začíná se ale v 9,00 hod. a tentokrát s ideálníma podmínkami a na časech je to vidět hned od první skupiny. Michal opět zajíždí 17 kol, ale dojezd díky slabším baterkám pouze 12,43. Zdeněk končí sice na druhém místě, ale pouze s 16 koly. Je jasné, že žádné překvapení se konat nebude. Výborně zajíždí Erik a dosahuje také 17 kol s dojezdem 12,64. Vašek v sedmé skupině jede velice dobrou jízdu a opět je z našich nejlepší, zajíždí 17 kol s dojezdem 02,68. Spokojen ale není, kdyby neudělal v posledních dvou kolech dvě zbytečné chyby, měl 18 kol. A to bylo potom už o něčem jiném. Ale i tak, ze 146 jezdců je v tomto kole na 53 místě se ztrátou na nejlepšího jezdce Stevena Weisse cca 15 vteřin, při průměrném čase na kolo těch nejlepších jezdců, který je okolo 17,30 je s nimi v jednom kole. Po třetím kole je již reálná tabulka pořadí jezdců , protože i ti nejlepší již mají dva započítatelné výsledky. Podle názorů těch nejlepších se dále již pořadí měnit nebude, protože se zvyšujícím se horkem a teplotou dráhy budou časy nyní již horší. V čele kvalifikace se usadil mladičký a poměrně neznámí německý jezdec Steven Weiss, jezdící ve stáji X-Ray a Jura září štěstím. Zdá se, že titul TQ už nemůže tomuto mladíkovi nikdo vzít. Navíc má X-Ray v A finále i další tři jezdce, Jillese Groskampa na 3.místě, Teemo Leina na 7. místě a francouzského jezdce Aureliena Threhouta na 10.místě. Zkaženou náladu má Martin Hudý, který moc chtěl do A.finále a opět mu o kousek uniká. Přesně řečeno ztrácí na 10.místo 2,83 vteřiny. Nejhorší je to ale v silném středu startovního pole, tady rozhodují o umístění setiny vteřiny. Pojďme však do předposledního kola, pro některé jezdce zvučných jmen – bratry Myrbergy ze Švédska, Juho Levenena z Finska, nebo Toniho Rheinarda je to poslední zvonění.
Jako vždy začíná kvalifikaci první skupina a v ní jsou dva naši jezdci. Dojíždějí na prvních dvou místech a zajíždějí svoje nejlepší výsledky v kvalifikaci. Oba mají 17 kol s dojezdem Michal 08,17 a Zdeněk 09,52 vteřiny. Erik ve druhé skupině má také 17 kol , ale s dojezdem 15,92 vteřiny. Vaškovi dráha sedí a opět má 17 kol s dojezdem 04,78 vteřiny, celkově by skončil v tomto kole rozjížděk na 34.místě, což by mu při pravidlu součet umístění přineslo podstatně lepší celkový výsledek. Kdyby…… Konečně zajíždí i Andrea Myrberg a dostává se do finále B a Juho Levanen, který je zatím na posledním místě ve finále C. Jinak se ale nic podstatného neděje, lepší časy se prostě již nezajíždějí. A protože je i nadále neskutečné vedro, skoro všichni považují poslední kolo kvalifikace za zbytečné. Také se nic nemění, pouze čtyři jezdci dokáží v tom úmorném vedru zajet 18 kol. Naši již řeší jak nastavit auta, Vašek mění uprostřed jízdy karoserii, něco se prý musí vyzkoušet. Je dobojováno a opět se potvrdilo, že naši jezdci jsou schopni se umístit maximálně v tom silném středu. Být výše je otázka pochopitelně i štěstí , ale hlavně vyježděností jezdců v náročných a prestižních závodech, tam kde se setkává více dobrých jezdců. Také otázku úrovně drah je nutné brát v potaz. Naše v podstatě jednoduché dráhy s časem na kolo okolo 11-12 vteřin, nedají jezdci možnost vyrovnaných , plynulejších jízd. Na našich jezdcích byla právě ta vyježděnost na závodech s velkou konkurencí znát. Jediný Vašek, který absolvuje mistrovství Rakouska se dokázal vyrovnat s dráhou i psychickým tlakem. Na Michalovi bylo vidět, že absolvuje teprve druhý závod „elektor“ na asfaltu, Zdeněk byl zaskočen dráhou a nutností nastavení podvozku při měnících se podmínkách. Erik je zkušený jezdec, úspěšný reprezentant ČR i v kategorii ET Off-road, ale s novým podvozkem od Hot Bodies jel vlastně první závod a hned ME. Takže jak jsme dopadli ukazuje následná tabulka, kde jsou i nejlepší jezdci finále A. Máme také možnost porovnat nejlepší výkony našich i zahraničních jezdců.
<pre>
1. Steven Weiss Německo X-Ray 36 10:12,53
zatím největší překvapení, jede výborně
2. Donald Volker Německo HB 36 10:14,06
mistr Německa, skvělý jezdec bez nervů
3. Jilles Groskamp Holandsko X-Ray 36 10:14,97
pořád velký favorit pro finále
4. Viktor Wilck Švédsko Tamiya 36 10:15,31
další mladíček ve finále A, výborný
5. Marc Rheinard Německo Tamiya 36 10:15,42
minimální odstup a finále umí, favorit
6. Andy Moore Anglie HB 36 10:16,87
takovéto počasí angličanům nevyhovuje
7. Teemu Leino Anglie X-Ray 36 10:17,82
vyhrál Warm-up, ale je nějak „studený“
8. Hubert Honigl Rakousko Tamila 36 10:18,60
určitě se s ním do A finále nepočítalo
9. Jasmin Loic Francie Tamyia 36 10:19,12
domácí jezdec, na dráze prý i spal 
10. Aurelien Threhout Francie X-Ray 36 10:20,79
také domácí, je otázka jak by zajel jinde
</pre>

Pro porovnání naši a další známí jezdci

<pre>
13. Martin Hudý Slovensko X-Ray 36 10:23,61
jel výborně, stěžoval si na auto
30. Juho Levanen Finsko Asso 35 10:16,83
ME z Vídně, letošní vítěz LRP Masters
43. Simo Ahoniemi Finsko Corally 34 10:00,58
jednička týmu Corally …….
53. Michael Kramer Rakousko HB 34 10:06,92
jeden z předních rakouských jezdců
56. Vašek Strupek Česko X-Ray 34 10:07,46
oproti roku 2006 lepší o 15 míst
59. Juraj Hudý Slovensko X-Ray 34 10:08,46
dědek jezdil výborně, taky mohl být výš
69. Ivan Laptěv Rusko Schumacher 34 10:12,87
nejlepší z ruského týmu
87. Michal Bok Česko X-Ray 34 10:20,61
určitě nebyl spokojený, ale jezdí málo
88. Zdeněk Hamák Česko X-Ray 34 10:22,74
sám řekl, že takový závod jel poprvé
99. Erik Muff Česko HB 34 10:28,57
ulevilo se mu, když byl ve 100 jezdců
</pre>

Kvalifikace je za námi, jedeme ještě trénink na finále, ale je vidět, že toho mají všichni plné zuby, málokdo odjíždí celých pět minut. Balíme, jdeme se osvěžit na „drivers party“ a znovu na hotel. Nejvíce se slovně pošťuchují Vašek s Jurou a vyhrožují si, jak si to zítra spolu vyřídí. Jedou již druhou Evropu ve stejné skupině a Vašek z toho začíná mít trauma. Na hotelu si dáváme tři partičky kulečníku a Radek s Michalem nás porážejí 2:1. To je ale den….
Ještě pár poznámek ke kvalifikaci:

<ul>
<li>od 43. do 107. místa jsou jezdci v jednom kole.</li>
<li>nejlepší jezdec s Assem – Kaerup až ve finále C</li>
<li>nejlepší kolo měl Viktor Wilck … 16,49</li>
<li>nejlepší dosažený výsledek v kvalifikaci Steven Weiss 18 kol 5:06,67</li>
<li>nejlepší výsledek v kvalifikaci českého jezdce Vašek Strupek 17 kol 5:02,68</li>
<li>v odpoledních hodinách měli všichni časy na kolo horší cca o 1 vteřinu</li>
</ul>

Neděle 5.8. – finálové jízdy 
Tentokrát si můžeme trochu přispat, protože finálové jízdy začínají až v 10 hod. a my konečně nemusíme zahajovat. Takže k výsledkům jednotlivých finálových skupin, pár postřehů, pár drbů a trochu zajímavých srovnání.

Finálové výsledky 
Finále O – vítězí Vladimír Golikov z Ruska a je to velice „tvrdý jezdec“. Za jednu jízdu dostal 3x Stop and go. Nejlepší výsledek 16 kol 5:05,46


Finále N – Tony Rheinard , tovární jezdec fy.Kyosho končí na 140 místě, když k finálovým jízdám ani nenastoupí. Jeho japonský mechanik a jinak výborný jezdec Adachi je dost znechucený. Rusko má již druhý pohár – Denis Ezdakov zajíždí 16 kol s dojezdem 00,77.


Finále M – každou finálovou jízdu vyhrává někdo jiný a nakonec si pro pohár jde Michael
Ravn z Dánska a nejlepší výkon je 17 kol 5:11,57


Finále L – pohár pro častého účastníka závodů MČR, jezdce RCC Ostrava, polského mistra Pawla Želazo. Jeho nejlepší výkon by se dal srovnávat s dobrými výsledky i ve vyšších finálových skupinách – 17 kol 5:08,88.


Finále K – také tady vyhrává každou jízdu jiný jezdec, nakonec se směje finský jezdec Matias Kuusinnen s výkonem 18 kol 5:20,26. Zlepšení přišlo příliš pozdě.


Finále J – Erik Muff – ČR, startuje až z 9.pozice a ta není to nejlepší v boji o přední pozice. Navíc Erik hned od začátku jede jak o život a dostává i Stop and go. Nejlepší výsledek dosahuje v prvním kole , když je dráha ještě relativně studená a zajíždí 17 kol s dojezdem 13,87. Jinak celkově končí na 97.místě, finále vyhrává poprvé domácí jezdec Fabien Valantin s výkonem 17 kol 5:05,10.


Finále I – hned první dvě finálové jízdy vyhrává výborný finský jezdec Teemu Rytso, ale výborně mu sekunduje náš Zdeněk Hamák. Konečně se zdá, že mu auto funguje a nakonec končí na 2.místě a celkově 82. místo. Poslední finálovou jízdu dokáže vyhrát . Jeho nejlepší výsledek je 17 kol 5:03,28, pochopitelně v první jízdě. Michal Bok startuje z osmé pozice a to není zrovna ideální. Schytává hodně ran a nedojíždí v první i třetí jízdě. Nejlépe se mu vede ve druhé jízdě, kde dociluje 17 kol s dojezdem 11,97 vteřiny. Celkově končí na 87.místě.


Finále H – hned v první jízdě dociluje Joel Myrberg ze Švédska nejlepšího výkonu 18 kol s dojezdem 07,76. Potom ale následují dvě vítězství angličana Williamsa Russela a je rozhodnuto.


Finále G – už tady se objevují známá jména včetně rakouského Maria Sowky. Vítězem se ale stává další francouzský jezdec Lucas Urbain, který také v prvním kole dociluje 18 kol s dojezdem 15,00 vteřiny.


Finále F – souboj o první místo mezi Jurou a Vaškem se letos nekoná. Domácí jezdec Jerome Carpentier je nad jejich síly, ale i nad síly ostatních jezdců. Dokáže jako jeden z mála vyhrát všechny tři finálové jízdy a získává již třetí pohár pro Francii. V prvním kole zajíždí 18 kol s dojezdem 11,26 vteřiny. Juraj zajíždí výborně v prvním kole a také on dosahuje 18 kol s dojezdem 15,29 vteřiny. Potom je to už horší a celkově skončí na 56.místě. Vaškovi se daří ve druhém kole, kde dojíždí čtvrtý, ale jak v prvním, tak ve třetím dostává „stop ang go“ za zkrácení dráhy. Poprvé je vystrčen jezdcem kterého podjíždí v oblouku, podruhé se chce vyhnou hromadnému karambolu třech jezdců a objede je mimo dráhu. To už nevydržel a auto odstavil po 3.minutě, když jel na čtvrtém místě. Nejlepší čas 17 kol s dojezdem 09,23 vteřiny. Skončil na celkově 57.místě a Jura ho dokázal již podruhé za sebou na ME v přímém souboji porazit. Je jako červené víno, které tak miluje – čím starší, tím lepší. Nutno ale podotknout, že v rámci ladění podvozku na ME najel na dráze v Trenčíně 4600 kol. Troufám si tvrdit, že naši někteří jezdci to nenajedou za celý rok.


Finále E – tady jsou dva favorité, angličan Ben Grosgrove a známý jezdec stáje Corally Simo Ahoniemi. Tomu se ale nedaří, končí na celkově 48.místě. Angličan dokázal, že dovede a zajíždí i výborný výsledek 18 kol 5:13,78.


Finále D – další finále , které vyhrává domácí jezdec Jeremy Delalondre. Nejlepší výkon ale dosahuje celkově druhý jezdec, známí Ital Frederico Sala. Jeho 18 kol s dojezdem 09,49 je v té chvíli nejlepší výsledek. Největším smolařem tohoto finále je angličan Colin Price, který vždy končí po tvrdých soubojích mezi druhou a třetí minutou.


Finále C – i tady je vidět, že znalost domácí dráhy je obrovská výhoda. Graig Drecher z Anglie, Sakke Ahoniemi i mladičký fin Christer Anderson jsou profi jezdci a přeci museli přenechat pohár dalšímu francouzskému jezdci Alexandre Laureátovi. Vyhrává druhou a třetí jízdu, dociluje druhý nejlepší výkon 18 kol s dojezdem 17,06. Nejlepší výkon v této skupině dokáže zajet v první jízdě Sakke 18 kol 09,73.


Finále B – v prvém kole sice vyhrává francouzský jezdec Cyril N Fiate, jezdící v týmu X-Ray, ale angličan Chris Grainger se na to už asi nemohl dívat a další dvě jízdy vyhrává on. Je to velký úspěch pro podvozek Yokomo. Do souboje o první místo se chtěl zapojit i Martin Hudý, ale první dvě jízdy mu nevycházejí a tak si vylepší celkové umístění až v poslední jízě, když skončí druhý a také on dokáže najet 18 kol. Celkově to ale stačí na 17.místo. Minulý rok jezdil v C.finále , nyní v B.finále, takže příští rok by to mělo snad už vyjít. Za zmínku stojí i diskvalifikace rakouského jezdce Thomase Pumplera, který si vyměnil podvozek a nenechal si ho označit. K dalším jízdám potom již nenastoupil. S celkovým umístěním 18.místo nebyl určitě spokojený ani dánský jezdec Steen Traversem, jezdící v týmu Kyosho.

Finále A – hned v první finálové jízdě předvedl fenomén kvalifikace Steven Weiss skvělý výkon a nejlepším výkonem na hranici 19 kol /18 kol s dojezdem 00,07/ dokázal zvítězit před Markem Rheinardem. Každý už ho viděl jako vítěze, jenom Jura se držel a říkal, že se může stát cokoliv. Přeci jenom je to velice mladý jezdec a bude pod obrovským psychickým tlakem. Nikdo v takovém to důležitém závodě nebyl v této pozici. Již ve druhém kole se ukázalo, že je na tom něco je. Steven jezdil přeci jenom opatrněji a byl neustále pod velkým tlakem soupeřů a také, pro mě dosti nepochopitelné, pod tlakem stájového kolegy Jillese Groskampa. Několika menších kolizí dokázal využít v závěsu jezdící Ronald Volker a s náskokem necelých dvou vteřin zvítězil. Takže rozhodovala třetí finálová jízda. Tady už byla nervozita Stevena velice viditelná, udělal několik drobných chyb a potom jednu velkou, kterou dokázal Ronald Volker a další v závěsu jedoucí jezdci využít a získat pro sebe poprvé titul Mistr Evropy. Získal pro značku Hot Bodies již druhý titul ME za sebou. Celý stupeň vítězů potom obsadili němečtí jezdci a v této kategorii určitě nemají v současné době konkurenci. Na druhém místě skončil nešťastný Steven Weiss a třetí byl velmi dobře jezdící Marc Rheinard. Jilles Groskamp skončil jako v minulém roce na 4.místě. Pátý skončil rakouský jezdec Hubert Honigl a teprve na šestém místě jeden z velkých favoritů Teemu Leino. Celou tabulku finále A uvádím na konci tohoto článku. Kompletní výsledky potom najdete na mnoha internetových stránkách a pokud budete mít opravdu zájem, mám pochopitelně všechny výsledkové listiny k nahlédnutí.

Je konec dalšího závodu Mistrovství Evropy, pro mě již pátého. Opět se ukázalo, že jezdci silného středu nedokáží konkurovat profi jezdcům v první dvacítce. Dostat se do okruhu profi jezdců nechce jenom dobré výsledky doma, ale předvést se i na prestižních mezinárodních závodech. K tomu však naši jezdci nemají zatím podmínky. Je to určitě velice ekonomicky a hlavně časově náročné. Takže závěrečné povídání, blahopřejeme vítězům a usedáme do perfektně vytopeného auta a čeká nás 1200 km do Prahy. Vyjíždíme okolo šesté hodiny, střídáme se s Vaškem za volantem, nedodržujeme dopravní předpisy, ale v půl třetí ráno předáváme Zdeňka Hamáka tátovi Zdeňkovi k závěrečným 100 km do Hradce Králové. Určitě by se dalo napsat hodně dalšího k tomuto velice vyrovnanému závodu ME. Mnoho postřehů z průběhu závodů a novinky se pokusím dostat i do závodů, které pořádá RCAČR. Určitě se však těším, že se s Vámi setkám na dalších závodech MČR.

<pre>
1. Roland Völker Německo HotBodies Cyclone / LRP
2. Steven Weiss Německo Xray T2’007 / Orion
3. Marc Rheinard Německo Tamiya TRF-415 MRE / Checkpoint
4. Jilles Groskamp Holandsko Xray T2’007 / Trinity
5. Huber Hönigl Rakousko Tamiya TRF-415 MRE / Orion
6. Teemu Leino Finsko Xray T2’007 / Orion
7. Viktor Wilck Švédsko Tamiya TRF-415 MRE / Orion
8. Andy Moore Anglie HotBodies Cyclone / Orion
9. Aurélien Threhout Francie Xray T2’007 / Orion
10. Loïc Jasmin Francie Tamiya TRF-415 MRE / GM
</pre>
<div align=“right“>Václav Strupek předseda sekce ET při RCACR</div>