Sraz byl jako vždy na 9 hodinku. My vyjížděli ráno v 7 hodin, prtože jsme měli za úkol ještě nabrat kamarády. Příjezd byl přesný a sešlo se nás tu 9 exepdičních nadšenců. Auta zaparkovaná na poli po domluvě s panem majitel od penzionu, který se v místech nachází bylo perfektní a za to mu děkujeme.
No nic vyrazili jsme asi 300 metrů po asfaltové cestě a za obydlím cesta se změnila na lesní cestu. Asi po 150 metrech se terén rapidně přeměnil na lesní terén, krásnou malou cestičku. Kolem tekl malý potůček a všude okolo byli vyšlapané cestičky od lesní zvěře.
Zde proběhla první oprava jednoho vozu a za 15 minutek se pokračovalo dál.Velice rychle byla objevena červená turistická značka a my se vydali do leva směr zřícenina Lambert. Cestička byla asi metr široká, rozhled na celé údolí, k vidění byli skály naproti nám, a byla slyšet řeka pod námi.
Za nedlouho se vyskytla oprava vozu ze začátku a zde jsme museli vyrobit nový link na přední nápravě, ale podařilo se a pokračovalo se dál. Cestička se zmenšila a terén byl velice rozmanitý. Bylo to opravdu krásné.
Asi po 2 km jsme dorazili ke kamenitému hřebenu, zde by se dalo jezdit i celý den a tady proběhlo krásné focení. Zde se sjelo asi 150 metrů dolů na malou cestičku pod námi, která vedla k místní zřícenině. Zde byla nehoda jednoho vozu, po několika kotoulech vypadl i akumulátor. Ale je to prostě jeden z dobrých podvozků a nic se nestalo.
Prošli a projeli jsme mezi skalnatým útvarem a byly u cedulky a památníku na zřícenině. Zde byli nalezeny 3 ohniště a krásné vyhlídky s pohledem na řeku. Od zříceniny jsme došli k rozcestníku který byl asi 250 metrů od nás.
Odtud se cestička ještě zmenšila a za nedlouho bylo vidět takové kamenné moře, kde se sesypala spousta kamení. Zde se dalo jít dvěma cestičkami, My si vybrali stále po červené a tudíš šli dolů. Zde se objevil výhled na protější břeh kde byl k vidění Zámek vlčí kopec, dále gloriet a vyhlídka u gloiretu.
Zde se terén začal opravdu zhoršovat a zde si musel opravdu každý model pořádně hlídat.
V jednom úseku kde se vozy hodně nahýbali směrem z kopce se mi model převrhl a začal se kotoulet dolů. Věděl sem že běžet za ním nemá cenu. Po několika přemetech a saltech sem viděl , jak začli odpadávat věci z modelu. Naštěstí asi 20 nebo 25 metrů pod námi zastavil o spadlý strom. V tu chvíli sem si oddechl ,ale s pocitem že model bude v poničeném stavu a já bohužel už jen ponesu. Ale s velkým překvapením se nic nestalo. Jen vypadl z aku pípák a já začal sbírat popadané věci. Krom 3 malých maličkostí mi kamarádi pomohli najít vše a to co chybí se vyrobí doma z nova.
Pokračovalo se dále a jakmile já došel dva kolegy opravovali najednou oni, prasklá těhlice a druhý prasklý kardan. Bohužel zde skončila pro jednoho expedice kvůli kardanu, v takovém terénu nešlo jed. Druhý vůz opravil a pokračoval. Ke konci asi 150 nebo 200 metrů se modeli nesli, zde byl terén tak špatný, že jsme byli rádi že jdeme vůbec my. Po vyjití z téhle bylo po pravé straně od nás krásný kamenitý výběžek a výhledem na celé údolí. Pod námi na protější straně bylo objeveno ohniště na kterém byla plánovaná další zastávka. Další rozcestník byl kousek od nás a zde vedla krásná cestička dolů, která se klikatila. Zde jsme se dočetli že stezka , po které jsme se vydali stálo, jen pro zdatné turisty,za vyššího stavu vody , za sněhu , námrazy neprůchodné.A musím usoudit , že mají pravdu.
My z tohohle rozcestníku se vydali po modrém značení , směr zámek . Zde se cesta několikrát zaklikatila a my byli u řeky. Zde nebyl most , kde byl plán přejít a pouze velký brod. Kvůli počasí a i časovému skluzu, bylo dohodnuto udělat špekáčky zde na ohništi. Každý se v batůžku nesl tuhle pochoutku a jeden nesl i suché dřevo v batožině.
Každý se ujal něčeho, spolupráce to byla perfektní. Jeden chystal dříví, druhý rozdělával oheň, další chystali pochutiny a za nedlouho jsme byli v kruhu kolem ohně a opékali buřtíky.
Byla to perfektní změna na takové akci, s kamarády pokecáte úplně jinak, je jiná legrace než při řízení modelu. No bašta to byla perfektní a doufám že i ostatním tak chutilo. Oheň byl nechán dohořen a při odchodu byl polit vodou. Ještě úklid po nás, aby zde nic nezůstalo a hurá dál na cestu. Vrátili jsme se k místu odkud jsme vyšli z té stezky kde se modely ke konci museli nést a pokračovali jsme do kopce. Po pravé straně byla cesta s modrým značením , ale my dali přednost malé cestičce. Asi po 500 metrech jsem se na modrou napojili a odtud šli už jen rovně k místu kde expedice začala. Byl to perfektně strávený další sobotní den s kamarády a za to velké díky. Ještě není za námi víkend a už je v plánu další taková expedice.
Link na všechny fotky: http://speryj.rajce.idnes.cz/Breznik_zricenina_Lamberk_2014/
