Dostali jsme pozvání na prezentaci modelů v obci Unín. Rozhodování nebylo dlouhé, byla to lákavá nabídka a poznání něčeho nového. Prezentace byla pro děti na táboře a jejich doprovod. Obec Unín se nachází kousek od Lipůvky za Brnem a kousek od něj je i několik zajímavostí. Akce byla domluvena na sobotu v 9 hodin. Bohužel já osobně s kolegy v autě nestíhal, ale měl jsem k tomu důvod. Mimo prezentaci bylo domluveno přespání s několika kamarády. Pobalili jsme vše potřebné, hlavně naše modely, a dobrou náladičku.
Jakmile jsme dojeli na místo, byl nám poskytnut krásný asfaltový plácek. Díky Pepikovi byly postaveny dva veliké stoly a já rozdělal židličky. Modely se vystavily na svá místa. Děti se během chvilinky seběhli a prezentace začala. Já osobně vystavoval podvozky axial, traxas a předělaný traktor z hračky Bruder. Kolegové měli podvozky axial, tamyia traxas, carson.
Některé modely byly poskytnuty dětem, hlavně ty méně rychlé a s některými jezdili pouze sami majitelé z bezpečnostních důvodů. Akce probíhala klidně, děti byli k modelům zodpovědné. Nejvíce děti oslovil traktor, auto na rally a sem tam nějaká expedice. Kolem 11:30 se vyrazilo na expedici do místních lesů, ukázat jak taková expedice probíhá, co je dějem a pod. V lese byly sem tam pěšinky, sem tam větší cesta plná kaluží, a sem tam nějaký kopeček. Někteří neodolali a museli vyzkoušet hloubku v blátě. Já s sebou vezl za vozem expediční vozík, tudíž jsem si nemohl dovolit to co ostatní, ale byla to zase atrakce pro děti. Byla to cca kilometrová trasa, avšak účel to splnilo.
Po návaratu do místa táboru nám byla poskytnuta elektřina a bylo možno dobít baterie. Dali jsme si na osvěžení pivko a na oběd jsme dostali gulášek. Oběd byl opravdu vynikající a velice hezky se k nám všichni chovali. Sem tam jsme se projeli s něčím rychlejším. Děti stále jezdili na plácku před námi a čas pomalu utíkal. Kolem 17 hodiny byla vyhlášena expedice na zříceninu 2 km od našeho stanoviště. Bylo nám přiděleno 5 asi 9 letých hošanů a s těmi jsme si naše vozy střídali. Trasa vedla po velké cestě lesem, prostě taková hezká pohodička. Po dojetí na takové malé rozcestí, které křižovala malá pěšinka s modrým značením nás dovedla po 200 metrech k ukazateli, na kterém bylo dalších 150 metrů zříceniny hradu. Po dojetí na místo na nás vykoukl zbytek zdi z bývalého hradu. Tady jsme si naše vozy vzali do našich rukou, protože tu byly docela velké kopečky a aspoň jsme si za celý den zajezdili i my.
Tady jsme se zdrželi asi hodinku a šupajda s dětmi zpět do tábora. Cestu jsme zvolili ke konci trošičku jinou a místo po asfaltce se jelo stále lesem a přes travnaté pole. Po dojetí zpět se naše stanoviště přesunulo o kousek blíže na travnatý plácek, kde byl roztopen gril, postaveny stoly a zaparkovány, jak velké tak i malé vozy. Pomalu se začalo šeřit, nálada se zlepšovala, a my proháněli traxasy. Dospělí přihlížející si to zkusili také, a co jsem se doslechl, už si prý odkládají penízky do prasátka.
Ve večerních hodinách byla akce ukončena a my šli spát. V neděli ráno jsme pobalili věci a vydali se směr domov. Musím říci, že to byla pořádná změna z našich ježděných expedic. Kamarádovi, který akci domlouval, bych rád poděkoval za poskytnutí této možnosti. Děkuji i dospělým za poskytnutí prostoru a dětem za slušné chování a všem . Už teď víme, že to nebyla první ani poslední akce a těšíme se na další, které nás ještě čekají v budoucnu.
