RC expedice Rudice 9.3.2013

Josef Sperát


Jak zase bejvá víkend tady a my byli domluveni na expedici do Rudického lomu. Je po zimě a o bláto nebylo opravdu nouze. Na parkovišti v 9 hod bylo nakonec 7 členů a netrvalo dlouho a my se vydali po malé cestičce lesem k Rudickému hřbitovu. Vede tu krásná malá pěšinka s kořeny.

Sem tam  byla objevena nějaká kaluž nebo tůňka v lese, kterou se samozřejmě muselo projet. Zde bylo vyprošťování jednoho vozu z vody, a to se snadno podařilo. Jeli jsme klikatě a vybírali ten nejhezčí terén, který tu je. Dostali jsme se po jednom km na cestu, po které jsme se dali směrem k Brnu a lom jsme objížděli. Zde byly tak hluboké kaluže, že projíždějící vozy zmizely pod hladinu. Blátivý terén střídaly zbytky sněhu a po jehličnatém povrchu se jelo opravdu hezky. Míjeli jsme malý kamenný útvar a toho hned využil jeden horolezec. Zde se někteří obřerstvili a mohlo se pokračovat už směr lom. Jakmile jsme vjeli do lomu, hned bylo jasné, že se blátu nevyhneme. Těsně před vstupem jsme nasbírali dřevo na předem plánovaný oheň na opečení špekáčků.

Se vstupem do lomu jsme začali mít zablácené boty a modely začaly měnit barvu. Někteří členové expedice se vyhýbali blátu, jak to šlo ,ale místama zbytečně. Dostali jsme se na velikou betonovou cestu, která vede dolů k vodě. Všimli jsme si, že hladina vody je opravdu vysoko, a tak se změnila trasa. Našli jsme si tábořiště na druhé straně rybníku. Tady jsme našli hezké místo, zaparkovali vozy a vybalili špekáčky. Já se ujal s kolegem rozdělání ohně. Nebyl to žádný problém i přitom, že dřevo bylo dost vlhké. Ale povedlo se i bez papíru. Oheň se pomalu rozhoříval a mi chystali pruty na opékání. Musím říci, že to bylo opravdu zpestření této expedice. No co budu psát, prostě to byla opravdu bašta a my tak dodrželi v přesné poledne oběd.

Po najezení a dohoření ohně jsme vše vrátili do původního stavu, ohniště zahrábli pískem, a mohlo se jet dál. Drželi jsme se kolem břehu vody a zde někteří přejeli asi 7 m dlouhý brod, a to do s hladinou do vršku kol. Někteří to objeli dokola a my se společně vydali na kamenitou část lomu. Voda stékající z koryt a vršků tvořila potůčky a my v nich nádherně řádili. Dva odvážlivci se vydali na led a uvízli, tudíž se provádělo vyprošťování vozů. Zde si zachránce jednoho z vozů namočil botu do vody, ale podařilo se vozy zachránit.

Došli jsme k místu, kde to na přejetí bylo obtížnější, ale všichni to zvládli na jedničku. Tolik bláta jsme ještě nezažili, ale mělo to něco do sebe. Fotky se stále pořizovaly a o dobrou náladu nebylo nouze. I když jsem se bál, jestli mě někdo nezastřelí za to bláto. Rybník byl objetý a my se vydali na písečnou pláž, která je v jedné části lomu. Tady byly vytvořeny dvě větší jezírka a s kopečky písku to tvořilo krásný terén. Tady jsme se chvilinku zdrželi a pomalu se vydali zpět, protože už bylo dost hodin. Nakonec jsme se vydali skoro stejnou cestou jakou jsme přijeli, abychom očistili boty od toho bláta ve zbytku sněhu. Na parkoviště jsme dorazili kolem 3 hodiny, tudíž expedice trvala 6 hodin a já osobně to ujel na 2x nimh o kapacitě 3600 mAh. Myslím si, že expedice byla opravdu povedená, a to jak po stránce terénu, tak i o dobré náladě, která po celou dobu expedice vládla.