V pátek večer po telefonu s kamarády jsme se domluvili na expedici na sobotní den a čas byl posunut z obvyklých 10 hodin na 9:30. Po mém příjezdu už někteří byli na parkovišti u Hádku za obcí Hostěnice. Netrvalo dlouho a sešlo se nás 6 nadšenců na expedici v zimě. Sněhu bylo poměrně hodně a hned na parkovišti bylo zdržení kvůli vyprošťování vozů. To probíhalo následovně: jeden zapadl a druhý jel napomoc a zapadl také. No chvíli nás to zdrželo.
Po vyproštění jsme se vydali po cestě směrem k rybníku. Sem tam na nás vykouklo sluníčko mezi stromy a my si užívali tu parádní atmosféru. Dorazili jsme k hospodě, která se tu nachází, a odtud po malé cestičce k mostkům. Tam byl postaven sněhulák v měřítku 1:10 a hromadné focení. Následoval malý výjezd a my se dostali na značenou cestu směrem k Ochozké jeskyni. Objeli jsme rybník a směřovali k lesu kolem propadání. Cesta se klikatila a sem tam se dalo jet mimo ní , ale se stoupající teplotou byl sníh měkčí a začínal se lepit na kola. To nám předvedl zelený axial, jak se to správně dělá, a jako památka byla pořízena fotografie. Cestou jsme minuli cedulí značené propadání asi 15 m od cesty, které jsme též zkoukli a pokračovali dál k místu, kde se dalo zajet k potoku. Tady si všichni přišli na své a ježdění ve vodě je prostě něco parádního.
Tady jsme se docela zdrželi, ale čas plynul a my museli pokračovat. Já vyrazil o malinkatou chvilinku napřed prozkoumat dál terén a narazil jsem na místo, kde už byl potok vyschlý a zůstaly na něm jen ledové kry. Všichni mě následovali, jeli jsme hezky za sebou. Modely se prodíraly sněhem a sem tam zapadly do díry v ledu. Hlavně sem tam model jel a jakmile vjel na místo, kde se nacházel tenký led tak bylo slyšet praskání a model se najednou propadl.
Jeli jsme stále korytem až pod jeskyň, ke které jsme se vydali. Tady jsme si dlábli svačiny, popili teplý čaj a hurá dál. Sjeli jsme kopeček dolů, přejeli vyschlé koryto potoka a byli jsme u Ochozské jeskyně. Odtud už to bylo kousek pod jeskyni Pekárna a my dojeli k rozcestníku. Odtud následovala malá cestička směrem ke Kápralovému mlýnu. My jeli stále po ní a sem tam se převrátilo nějaké vozidlo a k vyproštění pomáhaly navijáky a lana.
Tady byl krásný úsek lesa, takové malé kopečky, modely se po nich vlnily, jako bychom jezdili po vlnách. Několik takových kopečků a přejížděli jsme mostek. Odtud už byl vývěr, co by kamenem dohodi,l a někteří se opravdu těšili na vodu. Pár malých zatáček a už jsme byli na místě. Je tu uděláné dřevěné posezení a přístup k potoku pro autíčka také. Někteří se vody opravdu nebáli a voda jim protékala z vrchní části volantu ve voze. No bylo se na co koukat a též co fotit. Několik průjezdů přes potok a my se vydali ještě ke studánce , která se nachází kousek od Kaprálového mlýna.
Sníh už byl hodně měkký a auta se bořila víc a víc. Co se týče lepení sněhu, některým se lepil na kola opravdu hodně. Jediná záchrana byla, že se dalo jet po vyšlapaných cestičkách a pod. Ke studánce dorazili všichni a voda v potoce je jak magnet. Jeden model se ale překlopil a voda natekla do nezatěsněné elektroniky. Regulátor byl vodotěsný prej tak na půl, jak nám bylo řečeno. Zatím co některé modely stále jezdily ve vodě, utopené scx bylo koly nahoře a sem tam motor jel dopředu nebo do zadu a na pokyny vysílačky nereagoval.
Hodiny stále tikaly a už bylo na čase opravdu jít zpět. Trasa vedla stejnou cestou. Dá se to objet vrchem po hřebeni, ale bohužel sníh nám to kazil. Modely uháněly zpět, přes mostek, kde se zase řádilo v malém potůčku. Sem tam byla veliká kaluž, jinak tekla malá říčka, dalo by se říct, že opravdu měřítkově k modelům.
Když jsme se ocitli na úrovni pod Jeskyní Pekárna, rozhodli jsme se do ní kouknout. Modely jsme musely vynést, a to jsme měli co dělat abychom to vyšli my. Já osobně docela funěl, ale zvládli to všichni. Po dojití do vstupu jeskyně byly vidět zbytky rampouchů na zemi a někteří se šli podívat až na konec jeskyně.Poslední občerstvení a sjížděl se kopec dolů od jeskyně. Došlo se k rozcestníku, který je kousek od Ochozké jeskyně. Cesta pokračovala dále kolem ní až zpět k rybníku. Přejeli se dva mostky a my byli na louce před hospodou, která se tu nachází. Někteří dali ještě dlabanec v hodpůdce a k parkovišti už to bylo jen asi 300 metrů. Expedice skončila v 17:30 a čas byl 8 hodin ježdění. Někteří to jeli na 2 LiPO. Já osobně jel 3 aku nimh o kapacitě 3600 mAh. Myslím si, že i na úkor počasí a takovým podmínkám jaké byly se expedice vydařila krásně. V počtu 6 aut byla legrace a pohoda, jak má být.
