FšeStock v Holešově 15.12. 2012 reportáž

17. 12. 2012

webbaker

Protože tentokrát termín závodu nekolidoval s žádným jiným závodem, tak se to okamžitě projevilo i na účasti. Celkový počet účastníků, ve všech kategoriích dohromady, byl 104 jezdců a v samotné kategorii FšeStock se závodu zúčastnilo 14 jezdců, což byla naprosto skvělá účast, vzhledem k tomu, jak je tato kategorie „nová“ a vlastně i „vyjímečná“. A to ještě nepřijelo několik jezdců, kteří sice byli do závodu přihlášeni, ale nakonec jim to nevyšlo přijet. Zato možnosti, přijet si zazávodit, využili kolegové z Brna a „na vlastní kůži“ si přijeli vyzkoušet tuto kategorii.

Protože se poprvé v historii kategorie FšeStock stalo, že se zúčastnilo tolik jezdců, aby se mohlo jet na 2 skupiny, tak ještě jednou popíšu systém, kterým se tato kategorie výrazně odlišuje od všech ostatních běžných kategorií.

V klasické kategorii se větší část jezdců snaží, pořídit si co nejlepší techniku, v rámci pravidel kategorie a pak si ji naladit tak, aby zvládli zajet co nejrychlejší kolo a tím i co největší počet kol, no a ti ostatní jezdci pak tvoří konec startovního pole a předem ví, že bez pořízení nové techniky, se už těžko posunou někam dopředu. V těchto kategoriích je většinou v AMB nastaven minimální čas na kolo s větší rezervou a pak je naprosto běžné, že i když si jezdec někde, ať už chtěně nebo nechtěně (při nějaké kolizi) zkrátí dráhu, tak nemá nejmenší důvod se vrátit, nebo aspoň na chvíli zastavit, protože ví, že mu AMB kolo normálně započítá !!!

V kategorii FšeStock je tomu úplně jinak. Zkrácení kola naprosto nepřichází v úvahu, protože by to okamžitě znamenalo prošvihlé – tedy nezapočítané kolo a taky neni nutné, pořizovat si tu nejmodernější techniku, aby jezdec vůbec mohl pomýšlet na nějaké přední umístění. Naopak jde o to, aby většina jezdců, kteří jedou ve stejné skupině a přitom každý jede s úplně jinou technikou, co nejvíc rovnocenně bojovali o přední umístění, v rámci své skupiny. Toto je hlavní cíl této kategorie a toto se právě líbí těm jezdcům, kteří tuto kategorii jezdí.

Neni totiž nic horšího, než když se v některé kategorii sejde pouze 8 – 10 jezdců a pak nastane situace, že několik TOP jezdců pak musí jet společně ve stejné skupině s několika slabšími jezdci! To je pak skoro tragedie pro všechny zúčastněné.

Klasický systém závodu je, že se jedou 3 rozjížďky na doraz a udělá se sort pro finálovky. Toto funguje skvěle, pokud je v kategorii aspoň 21 jezdců, aby se jezdci rozdělili do tří finálových skupin po sedmi jezdcích. Pak jsou ve skupinách setříděni jezdci, kteří jsou na tom výkonově dosti podobně a vše je OK. Pokud je však jezdců jen 19 – 20, tak už se jede jen na dvě skupiny a výkonový rozdíl, mezi jezdci ve skupině, se dosti zvětšuje, no a nejhorší varianta je, když se sejde v kategorii 8 – 10 jezdců – viz výše !!!

V kategorii FšeStock je tomu JINAK !!! Po první rozjížďce se jezdci sejdou a podle toho, jaké zajeli nejrychlejší kolo a nájezd, se SAMI rozhodnou !!!, jestli chcou jet ve skupině A, nebo B a na jaké minimální kolo se která skupina pojede. Potom má každý jezdec k dispozici další dvě rozjížďky, aby si jednak stihl donastavit svůj vůz na stanovený časový limit a taky aby zajel co nejlepší nájezd. Podle lepší rozjížďky ze zbylých dvou, se pak jezdci setřídí na rošt finálových jízd. Pořadatel již na zbylé dvě rozjížďky může, pro každou skupinu, nastavit její minimální čas na kolo a potom má v PC rovnou hotové výsledky, nebo na zbylé rozjížďky ještě nechá nastavené minimální kolo krátké a jezdci pak, na výpisu jízdy vidí, o kolik které kolo prošvihli. Kola se pak musí vyškrtat ručně a pak ručně udělat sort na rošt, ale i tato varianta neni až tak velký problém.

Tady patří velké poděkování Pavlu Magdovi, který naprosto skvěle řídil celý závod a i když přehazování minimálního času na kolo, byla drobná starost navíc, tak s tím, během celého závodu, neměl nejmenší problém a vše probíhalo perfektně.

Po první rozjížďce se jezdci dohodli, že A skupina pojede na minimální kolo 15s a B skupina na 17s. Průběh finálovek ukázal, že to byla skvělá volba. V pomalejší B skupině, ve které jeli i začínající a mírně pokročilí jezdci a dívenka Vanda jela dokonce svůj první závod v životě a tomu i odpovídala její rychlost, tak díky zvolenému pomalejšímu minimálnímu času na jedno kolo, téměř vůbec nedocházelo ke kolizím a rychlejší jezdci neměli problém, při předjíždění pomalejších jezdců. Pokud bude Vandu dál závodění bavit, tak se dá předpokládat, že se svým nejbližším soupeřům, začne velmi rychle přibližovat. Bude však nutné, aby její „mechanik“ trošku líp zapracoval na jejím voze, protože se, v některých jízdách, potýkala s technickými problémy.

Drobnou vyjímkou, co se týkalo předjíždění, byl Fanán Stodola, který jel svůj první závod se svým zbrusu novým podvozkem Yokomo GT 1:12. Byl tak nadšený z jízdních vlastností svého vozu, že v něm „bouchly saze“ a jel doslova jak „o život“. Podvozek mu tak skvěle sedl, že se mu podařilo prošvihnout i nějaké to kolo.

No a v A finále se děly přímo divy, jaké skvělé vyrovnanosti jezdci dosáhli. Všech 7 jezdců zajelo své nejrychlejší kolo v intervalu 15,005 – 15,229. A tuto neuvěřitelnou vyrovnanost dosáhli jezdci s touto technikou: 1x X-Ray 4WD, 1x X-Ray PanCar, 1x ASSO Pro10, 2x F103GT, 2x Yokomo GT 1:12. Asi těžko by se mohly, tyto rozdílné podvozky, sejít v nějaké jiné kategorii a přitom jet spolu naprosto rovnocenný závod. Skvěle sedl zvolený minimální čas na kolo jezdcům s podvozky Yokomo GT, kteří, jako jediní s vozy 2WD jeli na bezdušákoch a naprosto rovnocenně bojovali proti ostatním dvoukolkám, které jely na mechoch.

První finálovku vyhrál Šumi, s minimálním náskokem před Oldou a Tom, který jel s podvozkem 4WD trošku zariskoval a znamenalo to dvě prošvihlé kola. Ve druhé finálovce se karty otočily. Tom zajel skvěle a o 0,7s vyhrál před Karlem. Šumi měl technický problém a dojel až šestý, což znamenalo, že za určitých podmínek mohlo pět jezdců pomýšlet na celkové vítězství v závodu. Nejlíp našlápnuto však měli Tom a Šumi, kteří měli po jednom vítězství. Průběh třetí finálovky ukázal, že každý zvolil trošku jinou strategii. Tom zvolil agresivní a postupně se posunul až na první místo. Pak však udělal drobnou chybu a ve snaze vše dohnat, prošvihl 2 kola. Šumi naopak vsadil na jízdu „na jistotu“ a taky se postupně propracoval až na první místo. Pomalu se však na něj dotahovali další soupeři, kteří zvolili trošku ogresivnjší strategii a ve čtrnáctém kole jej předjeli. A protože jim zvolená strategie skvěle vyšla a neprošvihli žádné kolo, tak se nakonec smál ten třetí v zadu a tím byl Peťa Macháček. No a na druhou pozici celkově, se skvělou jízdou ve třetí finálovce, vyhoupl Olda Groch – Gratulujeme.

Tady je možno se podívat na výsledkovku, dle součtu umístění http://www.myrcm.ch/cz/blansko/20121215_594374/FseStock/index.html

A takto vypadá výsledkovka, dle součtu kol a dojezdových časů:

pořadí	jméno	finále 1	finále 2	finále 3	součet
1	Groch Oldřich	20 / 5:14	19 / 04	19 / 04	39 / 10:18,02
2	Šumi	20 / 12	16 / 11	19 / 06	39 / 10:18,09
3	Macháček Petr	19 / 01	19 / 02	19 / 03	38 / 10:03
4	Groch Jiří	18 / 02	19 / 05	19 / 05	38 / 10:10
5	Mikuš Karel sen.	18 / 00	19 / 01	17 / 00	37 / 10:01
6	Marek Tom	17 / 16	19 / 00	17 / 07	36 / 10:07
7	Meloun Miroslav sen.	18 / 20	17 / 12	17 / 12	35 / 10:32
8	Cendelín Milan	18 / 18	16 / 11	16 / 09	34 / 10:27
9	Stodola Fanán	17 / 08	15 / 17	15 / 05	32 / 10:13
10	Sattler Jaromír	14 / 17	15 / 06	17 / 15	32 / 10:21
11	Bětík Olin	13 / 10	15 / 17	15 / 10	30 / 10:27
12	Simon	11 / 00	12 / 05	13 / 06	25 / 10:11
13	Novosad Ivo	O	04 / 00	16 / 17	20 / 10:17
14	Bětíková Vanda	09 / 20	09 / 11	06 / 00	18 / 10:31