Masters.cz :: RC modely aut :: RC auta, RC technika, Novinky, Tuning :: Fotogalerie, Vlastní poznatky
www.euautodily.cz

Vzpomínky - 1990 - pokračování 6

Hlavní foto

1990 – červen, červenec

Předseda sekce elekter – Josef Janovec - rozeslal 1.6. na kluby svůj druhý dopis. Cituji: „Vážený příteli! Už podruhé se ozývám ve věci našeho společného koníčka. Odezva na první dopis byla minimální, jest-li je to nezájmem o věci společné či nechutí cokoliv napsat…“ Dále v dopise navrhuje organizaci mistrovství elekter. Tři oblastní závody – Čechy, Morava, Slovensko, počítání dle PEJ. Začátkem června – 5.6. – jsem obdržel dopis od p.Stumpfa z rakouského Badenu. Velmi podrobně mě informoval o závodě modelů 1:4

Stali jsme se členy STSČ

Ve čtvrtek 7.6. jsem jel poprve do Prahy na zasedání Prezidia STSČ. Byli jsme na něm oficielně přijati do tohoto sdružení. Mimo přijetí našeho svazu, bylo nejdůležitějším bodem jednání odsouhlasení nového Jednacího řádu prezidia STSČ ČSFR. Po příjezdu večer z Prahy,mě doma navštívil Miloš Drašar. Odpoledne dostal telegram od Van der Lindena. Omlouvá se, do Blanska z rodinných důvodů bohužel nemůže přijet.

PEJ - závody v Blansku řídila Hanka Sedláčková

Třetím závodem v Blansku 9.a 10.6. pokračoval PEJ. Opět ho úspěšně dirigovala Hanka Sedláčková. Na vytýčenou trať na parkovišti pod dopravním hřištěm se sjelo 48 závodníků. Zvítězil Jiří Tuček z Veselé, před svým stájovým kolegou Mirkem Drtinou a domácím Jiřím Sedláčkem. V neděli ve V2 závodilo 35 soutěžících. Tuček potvrdil svoji dobrou formu a skončil na třetím místě. Zvítězil Pavel Hanzel z N.Mesta, před Fredy Hessem z Vídně. Po oba dva dny závody sledovalo několik desítek určitě spokojených diváků.

PEJ „B“ - do Bratislavy se sjela celá republika

Druhý závod seriálu PEJ v „B“ uspořádala RC AC Bratislava. Přijelo 22 závodníků. I na tomto závodě byli zastoupeni účastníci z celé republiky. Z Čech přijeli hoši z Vimperka, ze Strakonic a z Ústí nad Orlicí, z Moravy z Prostějova, Slavičína a Brna a ze Slovenska z Bratislavy, Zubrohlavy, Trenčína, Dunaj.Stredy, Rohožníka, Topoĺčan, N.Mesta a Bánovců n./B.

Rakušan Franz Kotbauer startoval v barvách Slavičína

Velkou smůlu měl Franz Kotbauer z Vídně, jezdící za Slavičín. Do finále postoupil z prvního místa z rozjížděk, ale pro technickou závadu na motoru obsadil nakonec až páté místo. Tento druhý závod vyhrál Pepa Horák z Vimperka, velmi těsně před Peterem Kicem z Bratislavy. Na třetím místě bodoval ing.Alexander Očkaják ze Zubrohlavy.

Na Mistrovství světa do Německa vyrazili hoši v obytné Avii

Mistrovství světa družstev v Turheimu u Mnichova ( 30.6. až 8.7.) jsme se přece jenom zúčastnili. Nebyla to sice oficielní výprava z Československa, ale hoši si sehnali sponzory, vyřídili víza a do Německa odjeli. Lojza a Marek Koneční, Jarda Fojtů a Jirka Sedláček se tam dopravili po vlastní ose v obytné Avii Mirka Baštáře. Nebyli vysláni jako reprezentanti, byla to jejich soukromá akce. Přesto byli velmi přátelsky přivítáni a team Konečný, Fojtů, Sedláček byl zařazen do startovacího pole. Už po první prohlídce depa soupeřů jim ale bylo jasné, že přihláška na tento závod byla minimálně troufalost, ale také velká zkušenost. To, co měli možnost pozorovat v italském, německém, nebo francouzském depu, stálo opravdu za to. Nahoře na tribuně piloti a dole v depech mechanici neustále měří průjezdy jednotlivých modelů, seřizují motory, vyměňují případně obměňují kola, motory, prasklé nebo zničené komponenty na modelech. To si naši hoši nemohli dovolit. Motory, serva a další „drobnůstky“ na případnou výměnu měli v minimálním množství a ty prostě musely vydržet. Vysoké nitrování motorů nepřicházelo do úvahy. Na rozdíl od již zmíněných továrních týmů, u kterých se přenitrované motory měnily téměř po každé rozjížďce.

Potrápili jsme Švédy!

I přes tyto velké rozdíly v technickém zabezpečení, předvedli naši hoši velmi solidní výkony. Na tovární týmy samozřejmě neměli, ale například se Švédy sváděli velmi vyrovnané souboje. V celkovém hodnocení sice obsadili poslední, desáté místo, ale za předvedený výkon si vysloužili nejen uznání od mnohem lépe technicky vybavených soupeřů, ale i potlesk od přihlížejících diváků. Ti od místních hlasatelů věděli, že jsou prvními závodníky z bývalé socialistické zóny.

Domluva? Rukama, nohama

Na základě pozvání z německé strany i od prezidenta EFRA Lindena, jsem se rozhodl na toto mistrovství přijet. Předem jsem se domluvil s hochy z Domažlic, kteří se na tento závod chtěli také podívat. Do Německa jeli přes hraniční přechod Strážný. Já byl s rodinou v té době na dovolené na rodinné chatě na Šumavě, několik kilometrů od hranic. V pátek ráno jsem k nim přisedl do auta a odpoledne jsme zdárně dorazili na autodráhu v Turkheimu. Tam jsem se přivítal s Jardou a ostatními a šel obhlídnout dráhu. I když jsem neznal osobně nikoho z EFRA, tak mě okamžitě napadlo, že ten starší, prošedivělý pán na dráze bude prezident EFRA pan Linden. Bohužel neznám německy ani anglicky a musel jsem požádat o tlumočení Jardu Fojtů, který dokázal za pomoci rukou solidně komunikovat. Byl jsem velmi vřele panem Lindenem přivítán. Už tady, v Německu, jsme byli neoficielně přijati do EFRA. Já dostal pozvánku na listopadové zasedání prezidia EFRA do Bruselu, kde mělo dojít k slavnostnímu přijetí Československa do EFRA.

Stopnutý žigulík vzplál jako pochodeň

Využil jsem možnosti přespání v Avii a zůstal na závodě až do konce. Po slavnostním ukončení jsme naskládali věci do auta a okolo šestnácté hodiny vyrazili směr Mnichov, Vídeň, Bratislava, Brno. Z Brna na Šumavu jsem chtěl dojet stopem. Mirek zapomněl natankovat a tak jme zastavili na prvním parkovišti na dálnici. Kromě nás tam parkovala skupinka čtyř mladých lidí s žigulíkem, s klatovskou poznávací značkou. Což takhle se s nimi svézt do Klatov. Na chatu bych to měl odtamtud kousek. Líná huba holé neštěstí a tak jsem se odvážil zeptat na tuto možnost. Nebyli v zásadě proti a já se tak mohl těšit, že večer budu na chatě. Zamával jsem odjíždějícím hochům v Avii a přesedl do žigulíka – směr Mnichov. Po několika kilometrech se ozvala v motoru rána a vyvalil se mrak kouře. Řidiči se podařilo zastavit na odstavném pruhu a šel dopředu otevřít kapotu. Okamžitě začal hořet motor. Vyskákali jsme z auta. Popadl jsem deku ze zadního sedadla a hodil ji na hořící motor. Podařilo se mi ho uhasit.

Mnichov: fotbaloví fanoušci slavili až do rána

Ale co dál. Naštěstí jedna z dívek měla v Mnichově velmi dobré známé, kteří v Mnichově bydleli od šedesátého osmého, kdy tam emigrovali. Navíc měla i číslo jejich telefonu. Asi za půl hodiny u nás její známý skutečně zastavil a na laně odtáhl do Mnichova. Bydlel s rodinou na okraji Mnichova. Úžasní lidé. Všem nám dali večeři a i když měli malý byt, tak nás všechny ubytovali, i když jeden z mladíků a já jsme museli vzít zavděk přespání v autech. Stejně z toho spaní moc nebylo. Ten večer se totiž na blízkém olympijském stadionu pořádal závěrečný zápas v mistrovství světa ve fotbale a Němci vyhráli. Bylo to jako o Silvestra. Nadšení fanoušci slavili až do rána. Snídaně byla vynikající a při ní se zároveň domlouvalo, co dál. Po telefonické domluvě měl pro dívku a její tři přátele přijet její otec z Klatov. Já už nechtěl dál obtěžovat a tak mě odvezli na výpadovku za Mnichov – na stop směr Strážný.

Zastavil dýmající vlasatec v korábu i cestující Rumun

Asi po hodině zastavil starší americký koráb s vlasatým mladíkem. Já neuměl německy, on česky. Ale porozuměl že chci jet směrem na „čeko“. Bohužel to vzal severnějším směrem na Regensburg. Po chvíli zastavil na parkovišti, posadil se na přední, rozlehlou kapotu svého „oře“ a zapálil si dlouhou dýmku. Relaxoval. Po hodině jízdy jsme dorazili do Regensburgu, kde jsem mu posunky naznačil, že chci zastavit. „Dankešén“ a na další stop na Deggendorf a Pasov. Starší manželé mě dovezli až do Pasova. Výpadovka na hranice stoupá v serpentinách nad Pasovem. Zase jsem měl štěstí. Zastavil mi Rumun ve starším autě. Byl velmi hovorný a v „rumunsko-slovenské-češtině“ mi sdělil, že jede domů, do Rumunska, ale nemůže jet přes Rakousko, musí to vzít přes nás a Maďarsko. Přejezd přes hranice v pohodě a za dvacet minut přijíždíme k chatě. Po chvíli rumunský dobrodinec odjíždí a já s rodinou můžu pokračovat v přerušené dovolené.

Tak dopadla má první cesta z pěti, které jsem ve funkci prezidenta RC-MCC absolvoval na západ od našich hranic.

Obrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galeriiObrázek v galerii
DJI drony a nejen to
Kontakt

E-mail a další potřebné informace jsou uvedeny v rubrice Editorial

Reklama
smartwear.sk
Víťa Černík fotograf
YT kanál Igor Vlahovič
Krátké zprávy

01.11.2019 - Dovoluji si Vás pozvat na historicky první závod o putovní pohár Trialu Brno.Neděle 3 listopadu 9 00 Závod proběhne dle stávajících pravidel. Klasicky občerstvení jen vlastní, možnost uvařit kávu, čaj, grog. Nenechte si ujít jedinečnou možnost vyhrát Brněnský putovní pohár Trialu Brno. Bude potřeba píchat branky, tak přijďte trošku dříve.( kdo dřív přijde, ten dřív mele, čili dřív píchá.)
- Jiří Groch -


04.10.2019 - POZOR !!! Závod MJS Cup se s ohledem na počasí posunuje na neděli 6.10.2019 !!! Díky za pochopení.
- Marek Sova -


06.09.2019 - Pozor. Závod MJS Cup se přesouvá že soboty na neděli s ohledem na vývoj počasí.
- Igor Vlahovič -


18.05.2019 - 25.5.2019 proběhne po delší době prezentace RC modelů pro děti v obci Hvězdlice. Bližší info o přípravě modelů později. Snad bude přát počasí. A pak v neděli 26.5.2019 závod MR Cup v Brně a online report.
- Igor Vlahovič -


02.05.2019 - Do kalendáře závodů přidány termíny seriálu MJS Cup, který se jede v Brně Bosonohách
- Igor Vlahovič -


zobrazit starší > >




©   M A S T E R S . C Z   |   developed by: leonix s.r.o.

Reichard modelsport