Vzpomínky – 1988 – PEJ – V. ročník

1. 6. 2009

Antonín Hráček

1988 – část třetí – Pohár Elišky Junkové – V. – 1 


Ve „Vzpomínkách“ nemám některé události podchyceny písemně a jsem nucen spoléhat se na paměť
nebo si vypomáhám dotazy na své přátele. Začátkem roku 1988 <!– separe –>mě sdělil Jarda Červenka, že vyhraje
PEJ. Popřál jsem mu tenkrát hodně štěstí. Nebyl jsem si ale jist, jakou formou mi to v té době
oznámil a tak jsem mu začátkem ledna (2009) poslal email s mým dotazem. Odpověděl, že mi to
tenkrát napsal v dopise. Mimo to si velmi mile zavzpomínal na tehdejší závody a atmosféru
okolo nich.


V.ročník PEJ byl zahájen v sobotu 23.dubna na autodromu v Trenčíně. Počasí nám tentokrát
příliš nepřálo. Teplota se pohybovala okolo 7 stupňů, odpoledne dokonce poletovalo několik
vloček sněhu.


Z původně přihlášených 65 závodníků se na start dostavilo 58, na které byli pořadatelé velmi
ohleduplní při rozdělování do skupin podle krystalů, což se však nakonec projevilo jako
nepříliš šťastné řešení. Jedenáct skupin po 5-ti a 6-ti závodnících potřebovalo hodně času
na trénink a rozjížďky, takže závod začal až po 17.hodině. Řada závodníků také nerespektovala
dohodu o přidělení startovních čísel na karoserie podle loňského umístění, o vzhledu některých
modelů ani nemluvě. Pravděpodobně kvůli velké zimě přišlo pouze několik desítek diváků, kteří
však určitě nebyli předvedenými výkony zklamáni. Chladno sice způsobilo, že modely tolik
neseděly na dráze, navíc závodníci nebyli po zimní přestávce rozježděni, ale semifinále a
zvlášť finále měla opět vysokou sportovní úroveň.


Hodně závodníků má modely nejmodernější koncepce s náhonem na všechna čtyři kola a špičkoví
jezdci je také mistrně ovládají. Bylo opravdu požitkem sledovat, jak zatáčkami projíždějí modely
Hudého, Červenky, Sedláčka, kteří v tomto pořadí projeli cílem tohoto zahajovacího závodu.
Překvapením ve finále byla účast hned tří jezdců, kteří nepatří do skupiny A. Na pátém místě
skončil Peter Kic z Bratislavy, šestý byl Oldřich Kunvalský z Ústí n.O. a osmý Jiří Horčička z
Gottwaldova. Ten byl navíc jediným juniorem ve finále a zároveň jako jediný nejezdil se
čtyřkolkou, ale jen s modelem s odpruženými nápravami, zato však s vlastnoručně zhotovenou
dvoustupňovou automatickou převodovkou. Z technických novinek nejvíce zaujaly brzdy na předních
kolech ústeckých modelářů. Obdiv sklidilo perfektně zpracované quatro Romana Čuhára z Púchova,
který ho však téměř odepsal po čelní srážce s modelem L.Chudáčika. Scházeli závodníci z
Mnichova Hradiště, Domažlic a Prahy.


PEJ 1988 – závěrečné zhodnocení 


V tomto roce jsme měli smůlu na počasí. Pouze závody v Ústí a v Košicích se konaly za ideálního
teplého počasí. V Trenčíně byla velká zima, v Blansku, v Ostravě ale především ve Slavičíně
pršelo. Také na posledním závodě v Poříčí nepřálo počasí. Citelné chladno a silný vítr
způsoboval dost nepříjemností nejen závodníkům, ale také organizátorům závodu. V průběhu
celého roku podávali vynikající výkony především Jarda Červenka a Juraj Hudý. Mezi nimi se
také nakonec rozhodovalo o celkovém vítězi tohoto ročníku na posledním závodě v Poříčí.


Na tento závod přijel rekordní počet závodníků – 72 – nejen z celé ČSSR, ale i z NDR, NSR a z
Rakouska. Byla tu taky nevyslovená otázka, zda se našim nejlepším podaří konečně porazit
vynikající zahraniční konkurenci. Ve finálové skupině bylo obsazení závodníků rovnoměrné.
Čtyři naši a čtyři zahraniční. Po velkém boji se nakonec podařilo zvítězit domácímu Jardovi
Červenkovi, před dvojicí západoněmeckých závodníků Manfrédem Dornem a Manfrédem Kempenichem.
Juraj Hudý obsadil čtvrté místo.


Vyhodnocení výsledků seriálu se konalo v restauraci Myslivna na Konopišti. Zúčastnili se ho
také čestní hosté z OV KSČ a z OV Svazarmu v Benešově, šéfredaktoři časopisů Automobil a Modelář
soudruzi ing.Milan Jozíf a Vláďa Hadač, ústřední trenér RC auto m.s.Jan Kuneš st. a další hosté.
Letošního ročníku se zúčastnilo celkem 110 závodníků z 37 klubů ČSSR. Zvítězil v něm Jarda
Červenka z Poříčí n.S. před Jurajem Hudým z Trenčína a Jiřím Sedláčkem ze Slušovic.
Nejúspěšnějším klubem – tradičně – byl AMC Matra Trenčín, před N.Mestem n.V. a Poříčím n.S.


V průběhu roku byla v seriálu opět prosazena řada novinek. Jednou z nejvýznamnějších bylo
rozdělení modelů dle technické náročnosti do tří kategorií – F1, F2, a F3. Z celkového počtu 114
závodníků jich celá polovina – 55 – vlastní modely nejmodernější konstrukce typu „Quatro“.
Zařazeni jsou v kategorii F1. 44 soutěžících jezdí s modely F2 – odpružené modely, které mají
poháněnou pouze jednu nápravu – a 11 závodí s modely klasické – neodpružené, tuhé nápravy –
konstrukce typu VCS apod. Tyto modely byly zařazeny do kategorie F3. Hodnocení v jednotlivých
kategoriích jsem prováděl samostatně po každém závodě. Na tomto večeru jsou nejlepší závodníci
v těchto kategoriích také vyhodnoceni. V kategorii F2 zvítězil Tibor Landl z Bratislavy před
Štefanem Bohušem z Trenčína a m.s.Jiřím Šostákem z Vítkovic. V celkovém hodnocení obsadil
Landl vynikající 4.místo.


Kategorii F3 vyhrál Jan Hofer z Hlučína, před Františkem Stodolou a Mirkem Beníčkem – oba
jezdí za JZD Gottwaldov. Hofer celkově obsadil 69.místo a nechal za sebou řadu závodníků nejen
v kategorii F2 ale dokonce i v F1.


V příštím roce bude pravděpodobně nejzávažnější novinkou omezení počtu závodníků na
jednotlivých závodech PEJ na maximum 64 soutěžících. Vyšší počet už dělá ze závodu uspěchaný
celodenní kolotoč rozjížděk bez jakékoliv pauzy na oddech. Je to velmi náročné nejen pro
samotné závodníky a jejich doprovod, ale především pro organizátory vlastního závodu. A
nejdůležitější přece je, abychom divákům i sobě připravili sportovní zážitek, na který
budeme vždy rádi vzpomínat. Klid a pohoda to budou pouze umocňovat.