Vzpomínky – 1984 – PEJ – I. ročník, 3. část

Antonín Hráček


<p>
<b>1984 – část třetí I. ročník poháru </b>
</p>
<p>
byl zahájen v sobotu 14.dubna na autodromu v Trenčíně. A je možno konstatovat, že úspěšně. Velký počet startujících, dobrá
organizace, přátelská atmosféra v průběhu celého závodu a v neposlední řadě i krásné slunečné počasí &#8211; to byly hlavní klady
této soutěže.
</p>
Už v tréninku bylo zřejmé, že domácí závodníci z obou pořádajících klubů &#8211; Trenčína a Nového Města n.V. &#8211; jsou velmi dobře
připraveni. To také dokázali v průběhu rozjížděk. Rehák, Bohuš a Kučera najeli 18 okruhů, Hudý a Zámečník 17. Držet krok s
nimi se podařilo pouze Vopatovi z Kadaně a Drtinovi z Mnichova Hradiště. Desítku nejlepších doplňovali Hanzel z Nového Města,
Beran z Třebíče a Hlavica ze Slavičíma. Smůlu měl Ondráček z Brna, který obsadil 11.místo, když mu k postupu do semifinále
scházela necelá sekunda. V semifinále si nejlépe vedl Hudý z Trenčína a Zámečník z Nového Města. Oba doplnili počet finalistů
na šest, když už v rozjížďkách si postup vybojovali Rehák, Bohuš a Kučera z Trenčína a Vopat z Kadaně. Finále pak bylo záležitostí
závodníků z Trenčína, kteří v pořadí Rehák, Hudý, Bohuš a Kučera obsadili první čtyři místa. Pátý byl Zámečník a šestý Vopat.
Závodu se zúčastnilo celkem 33 závodníků z celé ČSSR, přihlížely asi čtyři desítky diváků. Na poradě zástupců pořádajících klubů
došlo k důležitému rozhodnutí: do seriálu byl dodatečně zařazen sedmý závod, který se pojede 15.9. v Třebíči.
</p>
<p>
Druhým závodem seriálu byl Pohár osvobození , který uspořádaly pražské kluby ve svazarmovském areálu v Letňanech v sobotu
5.května. Proti závodu v Trenčíně byl počet startujících ještě vyšší: sešlo se jich 41 z patnácti klubů z celé republiky. Po
ranním deštíku zůstaly na trati místy kaluže, které se ale včas podařilo pořadatelům a sluníčku vysušit. Horší byly závady na
elektronickém zařízení pro počítání projetých okruhů, které značně narušily časový program. Nic z toho ovšem neubralo závodu
na dramatičnosti &#8211; v rozjížďkách byl mezi prvním a devatenáctým závodníkem rozdíl pouhých dvou okruhů! Vysoký standart z Trenčína
udržel vítěz Václav Vopat z Kadaně i Štefan Bohuš a Juraj Hudý z Trenčína, kteří obsadili druhé a třetí místo. Na čtvrtém skončil
nejúspěšnější domácí jezdec Jarda Stočes z Prahy 9. Smůlu měli ve finále Jiří Tuček z Mnichova Hradiště a Martin Plch z Prahy 9,
kteří je nedokončili pro poruchy na modelech. Vítěz závodu v Trenčíně Laco Rehák se tentokrát musel spokojit s osmým místem.
Překvapivě dobře &#8211; na desátém místě &#8211; se umístil Láďa Chudáčik z Ústí n.O. Naopak se nedařilo známým závodníkům ing.M.Vostárkovi
(26.) a Karlu Kyselkovi (30.) z Prahy, stejně jako úspěšným jezdcům z prvního závodu seriálu V.Zámečníkovi (23.) z Nového Města n.V.
a P.Kučerovi (24.) z Trenčína.
</p>
<p>
Po dvou závodech figuruje v tabulce PEJ už 54 závodníků z osmnácti klubů, přičemž již nyní se rýsuje čtyřčlenná vedoucí skupina:
1.-2. Hudý,Bohuš, oba 22b.(72 za umístění), 3. Vopat 20 (70), 4. Rehák 18 (68).
</p>
<p>
PEJ pokračoval 19.května třetím závodem v Ústí n.O. Také tentokrát svítilo slunce na vzorně připravenou plochu, díky dobré
propagaci se na závod přišly podívat víc než dvě stovky diváků. Počet závodníků opět převýšil třicítku. V rozjížďkách si nejlépe
vedl Hudý,, který jako jediný najel 19 okruhů. Šest jezdců mělo 18 okruhů, dalších pět po 17. Tentokrát se favoritům dařilo &#8211;
téměř všichni zajeli svůj standart. Příjemným překvapením byl výkon Standy Veleby ze Slušovic &#8211; jezdil s motorem MVVS 3,5 ccm na
vlastním podvozku. Obsadil 11.místo, když měl stejný výkon jako desátý z rozjížděk Bohuš z Trenčína, ale horší druhou jízdu.
</p>
<p>
Finále bylo určitě hezkou podívanou. Na trati se stále něco dělo, nebyla nouze o předjíždění, jízdy v závěsu i kolise. Nutné
tankování je u špičkových jezdců otázkou několika vteřin. K tomu, aby někdo v současné době na podobné soutěži zvítězil, musí mít
nejen perfektní model s kyvnými nápravami, výkonný vyladěný motor, kvalitní obutí, ale především musí být jezdecky vyzrálý. K tomu
všemu je ještě třeba mít i trochu štěstí. Skloubit všechno dohromady se v Ústí podařilo Jiřímu Sedláčkovi ze Slušovic. Do finále
se sice probojoval až ze semifinálové jízdy, ale ve finále podal výkon, na který ostatní nestačili. I když je nutno uvést, že
první polovina finálové jízdy se jela pod taktovkou Vaška Vopata z Tušimic. Ten hned po startu všem ujel a neustále zvyšoval svůj
náskok. Odlepená přední pneumatika a následná výměna kola ho však připravila o lepší umístění. Pro druhé místo si nenápadnou ale
perfektní jízdou dojel Pavel Hanzel. Třetí skončil Vopat. Pro závodníky z Trenčína zbyla další místa. Dojeli v pořadí: čtvrtý
Kučera, Pátý Rehák a šestý Hudý. Ten měl závadu na modelu a ve finálové jízdě odstartoval se značným časovým odstupem za ostatními.
</p>
<p>
Čtvrtý závod se jel týden poté v Blansku 26.května. Na startu bylo tentokrát 38 závodníků ze 16 klubů. Trať byla sice na poměrně
malé ploše ale vzorně ohraničena dřevěnými mantinely a zaručovala tak maximální bezpečnost jak závodníků a mechaniků, tak i diváků.
Těch se přišlo podívat přes tři sta! Svědčí to nejen o dobré propagaci, ale i o atraktivnosti naší odbornosti. Opět se bylo na co
dívat. Soutěžní den byl zahájen netradičně &#8211; soutěží elekter na slalomové trati. Zvítězil v ní Vašek Vopat z Tušimic (163,28) a
dokázal, že patří mezi nejlepší i v této kategorii. Rozjížďky hlavního závodu byly tentokrát narušeny prudkým deštěm, který
naštěstí neměl dlouhého trvání. Program se sice protáhl téměř o dvě hodiny, ale zato plocha byla po dešti mnohem čistší a také
výkony závodníků měly převážně stoupající úroveň. Pořadatelé se rozhodli k zajímavému experimentu. V semifinále i ve finále jelo
vždy po osmi závodnících. Modely byly na startu umístěny ve dvou řadách za sebou. Je možné konstatovat, že experiment vyšel. I
když byla trať poměrně úzká, a se značným počtem zatáček, nebyl velký počet účastníků pro závodníky v semifinále a ve finále žádným
problémem. Jezdecké umění a kvalita modelů je na tak vysoké úrovni, že k vážným kolizím dochází pouze ojediněle.
</p>
<p>
Závod vyhrál Hudý těsně před Hanzelem. Třetí byl Sedláček a čtvrtý Bohuš. Na pátém místě dojel do té doby vedoucí jezdec seriálu
Vopat z Tušimic. V celkovém hodnocení se po čtyřech závodech dostal do čela Juraj Hudý z Trenčína (42/136), před Vaškem Vopatem
z Tušimic (36/133) a Štefanem Bohušem z Trenčína (34/132). Neúčast pražských závodníků se projevila jejich propadáním v tabulce &#8211;
nejúspěšnější z nich, Jarda Stočes z Prahy 9, je nyní na 10.místě. V tabulce je po čtyřech závodech hodnoceno 66 soutěžících z 21
klubů.
</p>
<p>
Seriál pokračoval pátým závodem v sobotu 23.června v Košicích. Již předem se počítalo s menší účastí, protože část reprezentantů
startovala ve stejném termínu na mezinárodních závodech v Bulharsku a navíc jsou Košice pro většinu modelářů dost vzdálené. Přesto
se na startu sešlo 25 závodníků ze sedmi klubů ze Slovenska a Moravy. Již téměř tradičně závodu přálo počasí. Ještě víc je třeba
ale pochválit pořadatele, kteří zajistili ubytování a stravování přímo u závodní dráhy, která byla navíc bezvadně čistá. I průběh
celého závodu byl bezchybný, takže škoda, že přišlo jen málo diváků.
</p>
<p>
Už při pohledu na výsledky rozjížděk byla znatelná neúčast reprezentantů. Pouze Hanzel a Zámečník z Nového Města n.V. dokázali
najet 16 okruhů. Přiblížili se jim jen Fojtů ze Slavičíma s 15 a domácí Kuzman se 14 okruhy. Tuto čtveřici ve finále doplnili Hlavica
ze Slavičíma a Pecka z Nového Města n.V. V semifinále doplatil na hrubou chybu svého mechanika Marenčák z Vítkovic: při doplňování
paliva uprostřed cílové rovinky (!) došlo ke kolizi s dalším modelem, po níž nebyl ani jeden model schopen pokračovat v jízdě.
</p>
<p>
Ve finále splnil dokonale úlohu favorita Hanzel, který zvítězil před Kuzmanem. Ten měl z druhého místa velkou radost &#8211; v seriálu
vynechal zatím jen závod v Praze a po každém dalším se posunuje v žebříčku výš. Třetí místo obsadil Zámečník, čtvrté a páté Hlavica
a Fojtů. Především Fojtů svým výkonem dokázal, že jeho současné umístění v druhé polovině celkového hodnocení bylo zaviněno závadami
na modelu.
</p>
<p>
Celkové pořadí seriálu se opět změnilo. Na první místo postoupil Hanzel (46/154), 2.Hudý (42/136), 3.Vopat (36/133). Veliký skok
dopředu udělal Kozman. Na bodovací místa postoupilo dalších sedm jezdců, do seriálu se zapojili další účastníci. V žebříčku je nyní
74 jmen z 22 klubů.
</p>
<p>
Na konci prázdnin jsem dopisem pozval čs.televizi na závěrečný závod do Ostravy, ale omluvili se mi pro krátký termín na přípravu.
</p>
<p>
Vítězem předposledního závodu, který se jel v Třebíči &#8211; Okříškách, se stal Juraj Hudý z Trenčína. Vynikající organizace, perfektně
připravená trať &#8211; bez toho už si závody seriálu snad ani nedovedeme představit. Pouze místa, vyhrazená pro depa závodníků, příliš
nevyhovovala. Naopak je nutno ocenit zásluhy konferenciéra, který dokázal vytvořit správnou atmosféru a navíc informovat asi čtyři
stovky diváků o dění na trati.
</p>
<p>
Na startu bylo 29 závodníků ze všech koutů republiky, z favoritů soutěže nescházel ani jediný. Do finále se probojovali jezdci,
kteří do té doby figurovali na prvních šesti místech celkového pořadí. Velký souboj pak svedli především Hudý s Vopatem &#8211; v cíli je
dělilo pouhých šest sekund. Třetí dojel Bohuš se ztrátou pěti okruhů, čtvrtý Hanzel před Rehákem, na šestém místě dojel Sedláček.
</p>
<p>
Koncem září jsem odjel do Vimperku, abych v místních sklárnách koupil skleněnou vázu pro PEJ. Stála 250,- Kč, vyrytí nápisu
&#8222;Pohár Elišky Junkové&#8220; 25,- Kč.
</p>
<p>
Automodelářský klub při SOU Vítkovice byl pořadatelem posledního &#8211; sedmého &#8211; závodu PEJ v tomto roce, který se jel 7.října na
ploše parkoviště u dolu Jeremenko ve Vítkovicích. Také tento závod byl výborně připraven &#8211; čistá plocha, ohraničená dřevěnými trámky,
vyvýšené stanoviště pilotů, stánek s občerstvením. Přihlížela asi stovka diváků. Závodní pole tvořilo 33 jezdců z celé republiky.
Už v rozjížďkách potvrdili favorité, že jsou na závod dobře připraveni. Přímou účast ve finále si vybojovali Hudý, Vopat, Rehák a
Bohuš &#8211; všichni najeli 20 okruhů. Jezdci do šestnáctého místa byli rozděleni do dvou semifinálových skupin a první dva z každé
skupiny pak doplnili finálovou na osm závodníků. Z první to byli Hanzel a Sedláček, z druhé Miro Rehák a Zámečník. Finále mělo
opět velmi vysokou úroveň. Naprosto vyrovnaný souboj mezi sebou sváděli především Hudý, Vopat, Bohuš a Rehák. Vítězem ostravského
závodu se stal Bohuš před Hudým a Hanzelem. Do seriálu se zapojilo dalších osm závodníků a rozšířilo tak startovní pole na celkový
počet 82 jezdců ze 24 klubů.
</p>
<p>
Automodelářský klub při SOU Vítkovice byl pořadatelem posledního &#8211; sedmého &#8211; závodu PEJ v tomto roce, který se jel 7.října na
ploše parkoviště u dolu Jeremenko ve Vítkovicích. Také tento závod byl výborně připraven &#8211; čistá plocha, ohraničená dřevěnými trámky,
vyvýšené stanoviště pilotů, stánek s občerstvením. Přihlížela asi stovka diváků. Závodní pole tvořilo 33 jezdců z celé republiky.
Už v rozjížďkách potvrdili favorité, že jsou na závod dobře připraveni. Přímou účast ve finále si vybojovali Hudý, Vopat, Rehák a
Bohuš &#8211; všichni najeli 20 okruhů. Jezdci do šestnáctého místa byli rozděleni do dvou semifinálových skupin a první dva z každé
skupiny pak doplnili finálovou na osm závodníků. Z první to byli Hanzel a Sedláček, z druhé Miro Rehák a Zámečník. Finále mělo
opět velmi vysokou úroveň. Naprosto vyrovnaný souboj mezi sebou sváděli především Hudý, Vopat, Bohuš a Rehák. Vítězem ostravského
závodu se stal Bohuš před Hudým a Hanzelem. Do seriálu se zapojilo dalších osm závodníků a rozšířilo tak startovní pole na celkový
počet 82 jezdců ze 24 klubů.
</p>
<p>
<b>Závěrečné hodnocení 1.ročníku PEJ</b>
</p>
<p>
Jaký tedy vlastně první ročník seriálu byl? Byla to sázka do loterie, poněvadž nebyly žádné zkušenosti. Názory se před jeho zahájením
různily. Většina automodelářů se shodovala na tom, že by bylo dobré něco podobného uskutečnit, ale nedávaly se velké naděje na
konečný úspěch celé akce. Našli se i tací, kteří od začátku seriál odsuzovali. Argumentovali tím, že bude startovat pouze malý
okruh závodníků, že bude narušen systém veřejných závodů atp. Naštěstí na jejich slova nedošlo. Každého závodu se zúčastnilo v
průměru přes třicet soutěžících. Naopak bych chtěl vyzvednout, co seriál naší odbornosti přinesl: Na první místo dávám utužení
přátelských a kamarádských vztahů mezi jednotlivými modeláři a kluby. Bylo zcela samozřejmé, že ti, kteří se nedostali do finále
nebo semifinále, nezištně dělali mechaniky svým šťastnějším kolegům &#8211; i když byli z jiného klubu. Na žádném ze závodů nedocházelo
ke schválnostem při jízdě či jiným nešvarům. Naopak, napjaté situace byly vždy řešeny korektně.
</p>
<p>
Na druhé místo řadím značné zvýšení výkonnosti nejen naší jezdecké špičky, ale i ostatních, kteří se seriálu zúčastnili, což se
projevilo na všech dalších velkých automodelářských akcích. Bylo to např. vítězství čs.družstva na srovnávací soutěži v NDR,
vynikající úroveň VC Prahy 6.10. Této soutěže se zúčastnil i Axel Faust z NSR &#8211; vítěz poslední VC Laugaricie. Také on skončil v
poli poražených.
</p>
<p>
K těmto dvěma největším kladným jevům však můžeme řadit ještě další, např. výbornou připravenost všech závodů po stránce organizační
&#8211; samozřejmě v rámci možností. Za nedostatek je možno označit složitý systém počítání výsledků, kterým byli zvýhodňováni ti, kteří
zajeli např. pouze jeden závod a umístili se v něm na bodovaném místě. Ve II.ročníku PEJ se výsledky jednotlivých závodů budou
počítat podle nové bodovací tabulky, která bude objektivněji posuzovat výkony soutěžících. Také systém závodů se jeví zvláště pro
diváky málo atraktivní, proto bude na první soutěži II.ročníku v Trenčíně vyzkoušen nový systém. V případě že se osvědčí, pojedou
se tak i ostatní závody seriálu. Hodnocena byla i aktivita a připravenost pořadatelů: pořádající klub mohl získat maximálně 12
bodů, které udělovali závodníci ze všech zúčastněných klubů &#8211; mimo domácích. Posuzována byla čistota tratě, její tvar a povrch,
depo a organizace závodu ( viz tabulka ). V příštím roce bude navíc hodnocena i práce časoměřičů.
</p>
<p>
Hodnocení takto: Celkem bodů, Tvar plochy, Čistota, Depo, Organizace, Jezdci, Diváci
</p>
<p>
1.Košice 10,35 / 2,60 / 3,00 / 2,00 / 2,75 / 25/7 / 35
</p>
<p>
2.Ústí n.O. 8,60 / 2,80 / 2,30 / 2,30 / 1,20 / 31/14 / 220
</p>
<p>
3.Třebíč 8,20 / 2,70 / 2,00 / 0,70 / 2,80 / 29/14 / 350
</p>
<p>
4.Blansko 8,20 / 2,00 / 2,20 / 1,13 / 2,87 / 38/16 / 340
</p>
<p>
5.Praha 7,00 / 2,40 / 1,00 / 2,40 / 1,20 / 41/15 / 70
</p>
<p>
6.Trenčín 6,50 / 2,08 / 2,17 / 0,75 / 1,50 / 34/14 / 50
</p>
<p>
7.Vítkovice 6,00 / 1,70 / 2,30 / 1,60 / 0,40 / 33/13 / 100
</p>
<p>
Nejvíce se tedy líbil závod v Košicích. Z tabulky je však také možno vyčíst, že i čistotu tratě měli nejlepší v Košicích, polohu
a tvar v Ústí n.O., depo v Praze a organizace soutěže byla nejlepší v Blansku. V celkovém součtu bodů se klub, který bude ve
II.ročníku seriálu hodnocen na sedmém místě, ztratí právo pořádání soutěže seriálu v následujícím roce a bude nahrazen novým
uchazečem.
</p>
<p>
Byl sledován také zájem diváků. Celkem jich všem závodům přihlíželo asi 1200. Z toho nejvíce v Třebíči &#8211; 350 -, nejméně v Košicích
&#8211; 35. Závody navštěvuje především mládež. A té ukazujeme jednu z forem využití volného času. Tímto způsobem získáváme další členy.
Dalším z pozitivních rysů seriálu byla poměrně vysoká účast závodníků. Na každé soutěži jich bylo průměrně přes třicet a dohromady
bylo hodnoceno 82 soutěžících z 24 klubů ČSSR.
</p>
<p>
Současnou absolutní špičku představují závodníci z Trenčína. Není to zjištění překvapující, neboť jako první v republice měli k
dispozici speciální dráhu, na které se mohli připravovat. Je proto naprosto zasloužené, že jim v seriálu patří první, třetí, páté
a osmé místo.Druhým nejúspěšnějším klubem j e Nové Mesto n.V. Tady se opírají především o výkony Hanzela a Zámečníka, kteří jsou
stejně dobrými jezdci jako konstruktéry.
</p>
<p>
Při hodnocení nejúspěšnějších jednotlivců je třeba se na prvním místě zmínit o Juraji Hudém z Trenčína. V současné době je naší
&#8222;jedničkou&#8220;. Prakticky v celé letošní sezóně neměl jediný výpadek ve výkonu a na všech soutěžích platil za největšího favorita.
Jako jediný dokázal zvítězit ve dvou závodech seriálu ( Blansko, Třebíč ), byl naším nejúspěšnějším závodníkem na srovnávací
soutěži v NDR, zvítězil ve dvou kategoriích na mistrovství ČSSR. Vítězstvím v seriálu tak pouze udělal tečku za svojí prozatím
nejúspěšnější sezónou.
</p>
<p>
Při hodnocení nejúspěšnějších jednotlivců je třeba se na prvním místě zmínit o Juraji Hudém z Trenčína. V současné době je naší
&#8222;jedničkou&#8220;. Prakticky v celé letošní sezóně neměl jediný výpadek ve výkonu a na všech soutěžích platil za největšího favorita.
Jako jediný dokázal zvítězit ve dvou závodech seriálu ( Blansko, Třebíč ), byl naším nejúspěšnějším závodníkem na srovnávací
soutěži v NDR, zvítězil ve dvou kategoriích na mistrovství ČSSR. Vítězstvím v seriálu tak pouze udělal tečku za svojí prozatím
nejúspěšnější sezónou.
</p>
<p>
Na druhém místě skončil Pavel Hanzel z Nového Mesta n.V. Celou soutěží prošel s nejvyrovnanějšími výkony a druhé místo mu patří
zcela po zásluze. Svými výkony nijak neoslňoval, ovšem jeho čistá, nenápadná ale perfektní jízda mu přinesla vždy úspěch.
Zúčastnil se všech sedmi závodů, v Košicích zvítězil.
</p>
<p>
Třetí příčka patří Štefanu Bohušovi z Trenčína. Také on podával velmi vyrovnané výkony v průběhu celé sezóny, navíc se mu podařilo
zvítězit v posledním závodě v Ostravě &#8211; Vítkovicích a tím bodově předstihnout do té doby třetího Vopata.
</p>
<p>
Václav Vopat z Tušimic je nejúspěšnějším českým závodníkem &#8211; obsadil čtvrté místo. Byl to nejčastěji on, kdo sváděl s Hudým naprosto
vyrovnané souboje o vítězství. Druhý závod v Praze suverénně vyhrál. Doplatil však na menší důslednost při přípravě modelu, což se
projevilo právě při posledním závodě ve Vítkovicích, kdy měl ještě šanci v seriálu zvítězit. Odlepená pneumatika a utržená přední
náprava nakonec způsobili, že neuhájil ani celkové třetí místo a musel ho přenechat výborně jedoucímu Bohušovi. Nutno však připomenout,
že jako jediný z absolutní špičky jezdí s klasickým podvozkem.
</p>
<p>
Celkově pátý skončil náš nejúspěšnější závodník předcházejících let Laco Rehák z Trenčína. Výborně začal &#8211; zvítězil na první
soutěži &#8211; ale potom mu model nejezdil tak, jak si představoval. Nepříznivě se v jeho hodnocení projevila i neúčast na závodech v
Blansku a v Košicích.
</p>
<p>
Jiří Sedláček, jezdící za Slušovice, měl slabší začátek v Trenčíně a v Praze, kdy se pravděpodobně seznamoval s jízdními vlastnostmi
nového modelu. Pak však přímo zazářil v Ústí n.O. kde zvítězil, a rázem se tak zařadil mezi favority celé soutěže. Další průběh
tomu dal za pravdu. Jeho celkově šesté místo ho řadí do naší automodelářský špičky.
</p>
<p>
Sedmé místo obsadil Vlado Zámečník z N.Mesta n.V. Stejně jako Pavel Hanzel i on absolvoval všech sedm soutěží. V pěti z nich
dokázal zajet na bodovaných místech.
</p>
<p>
Peter Kučera z Trenčína se zúčastnil sice pouze čtyř závodů, ale protože ve dvou z nich obsadil čtvrté místo, stačilo mu to nakonec
na celkově osmou příčku.
</p>
<p>
Mirek Drtina z Mnichova Hradiště měl nejvyrovnanější sérii umístění ze všech zúčastněných závodníků. Dvakrát sedmý, třikrát devátý
&#8211; celkově deváté místo. Charakteristické pro závodníky z Mnichova Hradiště je perfektní příprava, čistota a vzhled modelů.
</p>
<p>
Jula Kozman z Košic je představitelem mladé generace. Na domácí půdě v Košicích výborně zajel, získal body a protože ani v dalších
závodech nejezdil špatně, vyneslo mu to celkově desáté místo.
</p>
<p>
Jedenáctý je Jiří Tuček z Mnichova Hradiště. V Praze a v Třebíči zajel na bodovaných místech. Ostravu vynechal, protože už se
nemohl výrazně zlepšit ale taky ne zhoršit. Dvanácté místo Jiřího Kunze ml. z Vítkovic patří mezi nejpříjemnější překvapení sezóny.
Navíc tohoto výkonu bylo dosaženo s modelem klasické konstrukce.
</p>
<p>
Třináctý skončil Jarda Hlavica ze Slavičíma. Rád riskuje a jezdí rychle. Tímto způsobem jízdy se dokáže na některých závodech
výborně umístit, ale také totálně zničit model. Je však výborným mechanikem a není pro něho problémem být na dalších závodech opět
připraven. Jarda Stočes z Prahy je velmi známým závodníkem a několikanásobným mistrem ČSSR. Je nejúspěšnější z pražských závodníků
a čtrnácté místo si vyjezdil jediným závodem v Praze, kdy skončil na čtvrtém místě. Určitě by na tom byl mnohem líp, kdyby absolvoval
další závody seriálu.
</p>
<p>
Na patnáctém místě se umístil Jarda Fojtů ze Slavičíma. Velmi slabý začátek sezóny ho připravil o lepší umístění. Pokud neměl
problémy s modelem, tak vždy dokázal, že je výborným pilotem
</p>
<p>
Šestnácté místo si vybojoval Miro Rehák z Trenčína. Další jezdec, který se zúčastnil všech sedmi závodů. Výborně zajel především v
Ústí a ve Vítkovicích.
</p>
<p>
Standa Veleba ze Slušovic je třetím jezdcem v první dvacítce, jezdící s klasickým podvozkem. Je vynikajícím konstruktérem. Jím
zkonstruované modely jsou pečlivě zpracovány a mají dobré jízdní vlastnosti. Je však i výborným závodníkem a pravděpodobně by se
umístil lépe, kdyby se zúčastnil více závodů.
</p>
<p>
Osmnácté místo patří Svatovi Peckovi z Nového Města n.V. Také on se zúčastnil pouze čtyř závodů. V Košicích se však umístil na velmi
pěkném šestém místě a tímto se zařadil do první dvacítky jezdců.
</p>
<p>
O Martinu Plchovi z Prahy platí stejné jako o Stočesovi. Zúčastnil se pouze závodu v Praze, obsadil šesté místo a tím se celkově
umístil na devatenáctém místě.
</p>
<p>
První dvacítku jezdců uzavírá Jarda Beran z Třebíče. Podával výborné výkony na začátku sezóny ale závěr mu absolutně nevyšel.
Celkově dvacáté místo.
</p>
<p>
Při pohledu na výsledkovou listinu je možné konstatovat, že čtyř a více závodů se zúčastnilo 27 jezdců, dalších 7 absolvovalo tři
soutěže, 12 závodníků 2 a 36 závodníků pouze jeden závod. Jsou to převážně pražští závodníci, kteří se vlastně v průběhu roku
nezúčastnili jiných závodů než-li těch, které sami pořádali.
</p>
<p>
Závěr celého seriálu měl mít původně důstojný rámec ve formě společenského večeru. Ten se však nakonec z různých příčin nemohl
uskutečnit a tak se dekorování vítězů konalo přímo na ploše po ukončení vítkovického závodu. V příštím roce by některému ze závodů
seriálu chtěla přihlížet i paní Eliška Junková &#8211; Khásová, které to v tomto roce zdravotní potíže nedovolily
</p>