Vzpomínky – 1975, 1976, 1977

21. 1. 2008

Antonín Hráček

RC auta – mistrovsky – 2.část 
1975 
RC automobily ve světě získávaly stále větší popularitu. Úroveň, zájem a možnosti byly v různých zemích dosti odlišné. Popularizaci nejvíce přispívala různá exhibiční vystoupení při sportovních akcích. Takových ukázkových závodů mělo možnost shlédnout i několik desítek tisíc diváků, kteří by většinou ani nevěděli, že tato činnost existuje. Závody se pořádaly na asfaltových plochách s dráhou nakreslenou na zemi a vytyčenou bójkami. Stavěly se ale i stálé tratě. Převážně <!– separe –> v západní Evropě. V některých zemích se pokusně konaly první několikahodinové závody. Modely byly většinou jednoduché konstrukce. Diferenciál či nezávisle odpružená kola byly výjimkou. Naši modeláři měli vedoucí postavení mezi tehdejšími socialistickými státy. Svědčil o tom počet klubů, desítky již postavených modelů a stále se zvětšující počet zájemců o toto nové modelářské odvětví. Důkazem byla i skutečnost, že na 1.mistrovství ČSSR před třemi lety jezdily tři modely se spalovacím motorem, na loňském již dvě desítky.

17.května uspořádala AMK Praha 8 ověřovací soutěž RC buggy. První automobily, odpovídající pravidlům R1S, zhotovili K.Kyselka a B.Hudlík. Druhé mistrovství ČSR 
uspořádal klub automobilových modelářů Praha 2 na parkovišti u koupaliště Džbán v Šárce 31.května až 1.června. Mimo tradičních kategorií (slalom a rychlostní okolo bójek) se jel i společný závod v „čudácích“. Vyhrál ho K.Macek z Prahy. V červenci se sedmičlenné družstvo našich reprezentantů zúčastnilo II.mistrovství NDR (Německá demokratická republika) v automobilovém modelářství v kategoriích RC i SRC. Konalo se ve městě Saalfeld. Na startu bylo dále 120 domácích soutěžících. Ti ale soutěžili převážně v kategoriích SRC. Naše výprava získala šest zlatých, čtyři stříbrné a čtyři bronzové medaile. Největší úspěch u diváků jsme měli při sobotní ukázce skupinového závodu šesti „elekter“.
Čtvrté mistrovství ČSSR 
pro RC automobily se opět konalo v Košicích 29. až 31.srpna. Již tradičně bylo postiženo nepřízní počasí. Mimo našich reprezentantů se zúčastnila i družstva závodníků z NDR a PLR (Polská lidová republika). Vyvrcholením mistrovství byl společný závod modelů se spalovacími motory. 23 účastníků bylo rozděleno do šesti skupin. Z rozjížděk po 5 minutách postoupili tři nejlepší přímo do finále, dalších šest závodníků jelo semifinále na 8 minut, z něhož tři nejlepší postoupili do finále. To se jelo na 10 minut. Zajímavostí bylo nejednotné měřítko modelů.
Na poradě zástupců automobilových modelářů z PLR, NDR a ČSSR bylo schváleno sjednocení pravidel pro RC automobily. Modely se spalovací motorem se budou od příštího roku řídit pravidly EFRA. Zásadní změnou je jednotné měřítko 1:8. Dále se v této kategorii bude jezdit ve dvou třídách: vozy s odkrytými koly – formule – budou označeny jako RC-V1, automobily s koly zakrytými – GT – budou mít označení RC-V2.
17. a 18.května se ve Švýcarsku jela poprvé Velká cena Ženevy. O postup do finále bojovalo 47 soutěžících z Francie, Itálie, NSR a Švýcarska. Finále se jelo na 40 minut, průměrná rychlost byla asi 36km/hod.
Ve Švýcarsku v Magadinu se také konalo 
2. Mistrovství Evropy 
RC automobilů ve dnech 16. a 17.srpna. Připomínalo „opravdové“ automobilové závody, nechybělo nic: boxy pro mechaniky, elektronické měření času, tribuny plné diváků. Obeslalo ho devět států: Itálie, Holandsko, Velká Británie, Švýcarsko, NSR, Švédsko, Francie a Rakousko. Jely se kategorie „Sport“ a „Formule“. Nejpočetněji – 54 závodníků – byla obeslána kategorie „Sport“. Ve finále se utkalo šest nejlepších na 30 minut. Obě vyhrál Franco Sabattini z Itálie. Použil podvozek firmy SG Racing Car. Perlička na závěr – na závodech U-modelů v Gallataře ( ? ) byl vytvořen absolutní světový rekord modelu s 10 ccm. Na dráze naměřili 274,809 km/hod.
1976 
19. až 20.června probíhala v Bratislavě na letišti ve Vajnorech V. Majstrovstvá Slovenska RC automodelárov. Zúčastnilo se ho 21 soutěžících. V kategorii EA ( makety ) potvrdili výsadní postavení košičtí modeláři. Zvítězil A.Furman. EB slalom pro sebe rozhodl Laco Rehák z Trenčína výkonem 160,4b. Juniorským mistrem v této kategorii se stal D.Novisedlák z Košic výkonem 135,1b. RC-R1E (rychlostní elektry) v juniorech vyhrál T.Landl z Bratislavy, v seniorech S.Kulev z Košic. Skupinový závod elekter vyhrál opět Laco Rehák. Ten svoji vynikající formu potvrdil i v dalších kategoriích. Zvítězil v rychlostních čudácích i ve skupinovém závodě formulí V1. Poslední kategorii – V2 – pro sebe rozhodl K.Horák z Bratislavy.
III.mezinárodní soutěž RC automobilů 
se konala 22. – 25.července v městečku Zwonitz v NDR. Zúčastnila se družstva Polska, Československa a z pořádající NDR. V pátek se jely kategorie EA (makety) a EB (slalom). V sobotu pak rozjížd´ky modelů se spalovacím motorem V1 a V2. Nedělnímu finále přihlíželo několik stovek nadšených diváků. Ti mimo RC auta viděli i upoutané modely letadel, několik startů modelů raket a seskoky parašutistů. Ve výsledkové listině RC aut naši závodníci figurovali převážně na prvních místech. Mimo kategorii EA (makety), jsme ostatní vyhráli. J.Kuneš st. zvítězil v EB a ve V1, ve V2 byl první K.Kyselka. Přesvědčivě jsme zvítězili i v soutěži družstev.
Mezinárodní M – ČSSR 
se jelo 24. – 26.9.1976 v Olomouci. 
Účast 37 elekter a 40 čudáků napovídala již před zahájením, že boje o titul budou hodnotné. Mistrovství se kromě našich nejlepších zúčastnili i modeláři ze Sovětského svazu, Polska a NDR. Makety se u nás neujaly a tak tuto kategorii vyhrál V.Olejnik ze SSSR. Výborně zpracovaná maketa BMW měla množství dálkově ovládaných mechanismů – stěrače, světlomety, osvětlení přístr.desky apod. V elektrách se rozšiřuje špička soutěžících ale přibývají problémy. K potížím se sháněním akumulátorů se druží nedostupnost vhodných elektromotorů. Zatím se však elektrám daří a „domácí“ dílny opouštějí celé série nových vozů. Pomalu ustupuje napájení elektromotorů plochými bateriemi a stále víc se používají čs. akumulátory NiCd 900. Po technické stránce se vylepšují i modely se spalovacími motory. Největších úspěchů na tomto mistrovství dosáhli členové klubu z Prahy Suchdola. J. Kuneš ml. získal pět titulů a V.Muller dva. Favority tak odsunuli do role statistů. Vynikajícího úspěchu dosáhl také nestárnoucí B.Hudlík z Prahy, který v elektrách získal dva tituly.
Na mistrovství světa pro upoutané modely letadel v Utrechtu v Holandsku měli naši zástupci možnost shlédnout předváděčku místních automodelářů. Členové klubu RaCo Utrecht jezdili s vozy na kruhu pro upoutané modely. Předváděné modely byly převážně klasické konstrukce tedy s motorem uloženým rovnoběžně se zadní hnanou nápravou a převodem čelními ozubenými koly. Modely byly ovládány soupravami různých typů ( Varioprop, Robbe, Futaba, Microprop aj.)

1977 
16. až 18. září uspořádal Automodelářský klub v Bratislavě na letišti ve Vajnorech již 
6. Mistrovství ČSSR. 
Bylo největší v dosavadní historii a navíc s mezinárodní účastí. V kategorii maket zvítězil polský model obrněného transportéru. EB – slalom vyhrál M.Vostárek z Prahy a navíc vytvořil nový československý rekord. Společné závody kategoriích V1 a V2 se staly jednoznačnou záležitostí pražských závodníků. Formule vyhrál J.Stočes a v plackách byl nejlepší B.Hudlík. Mezi největší závody v tomto roce patřila Velká cena Prahy. Byla uspořádána 8. října na parkovišti Džbán, za krásného slunečného počasí. Mimo pražských závodníků se zúčastnili i modeláři z Trenčína a Bratislavy. Ve V2 zvítězil nenápadně jezdící M.Vostárek z Prahy 9, který si nakonec odvezl i putovní pohár Velké ceny – najel 52 okruhů.V kategorii V1 zvítězil V.Muller ze Suchdola.
V červenci se uskutečnilo první mistrovství světa RC automobilů 1:8 poháněných spalovacím motorem. Pořadatelem byly USA, mistrovství se jelo v Kalifornii. Zúčastnilo se 108 modelářů y 10-ti zemí. Jela se kategorie se zakrytými koly, tedy naše RC V2. Rozjíždky se jely na 30 okruhů – asi deset minut. Třicet nejlepších postoupilo do finále. Deset nejúspěšnějších bylo zařazeno do skupiny A, dalších deset do B, zbývající do C. Není bez zajímavosti, že v první desítce byly pouze závodníci USA. Mezi první dvacítku se probojovali jenom čtyři závodníci z Evropy. Phill Booth byl jedenáctý, Debie Prestonová třináctá – oba z Vel.Británie. Několikanásobný mistr Evropy Franco Sabattini z Itálie obsadil až osmnácté místo. Mistrem světa pro rok 1977 se stal Butch Kroells z USA. Prvních třicet soutěžících použilo americké motory K:B – dokonce i Italové. Příčiny úspěchu Američanů bylo možno přičíst jednak domácímu prostředí a dále velmi rychlé trati. Většina zahraničních týmů bojovala se stabilitou modelů na trati. Takže nejen u nás ale i na tomto mistrovství se projevil problém pneumatik. Jeden z nejúspěšnějších modelů mistrovství – výrobek firmy Associated – se vyznačoval jednoduchou konstrukcí. Diferenciál zadní nápravy se na MS vůbec neobjevil. Důvodem asi byla komplikace při použití kotoučové brzdy, která se běžně používala. Chrániče serva jsou již samozřejmostí. Velkosériově jsou vyráběny velmi lehké karoserie z lexanu. Na mistrovství byly dohodnuty určité změny v pravidlech – např. hlučnost nebo průměry kol. Dále se organisátoři a zástupci národních svazů dohodli, že MS se bude pořádat jednou za dva roky.
Na podzim tohoto roku se v Nové Pace konalo školení vedoucích SRC automodelářských kroužků. Zároveň se uskutečnilo i školení rozhodčích pro RC . V jeho průběhu předvedl J.Jabůrek ukázkovou jízdu RC auta. Byla to hračka Mercedes asi 1:10, ovládaná neproporciální RC soupravou. Jízdu s ním jsem si samozřejmě taky vyzkoušel. Moc slavné to nebylo, ale stačilo to k tomu, abych se o tuto, pro mě novou kategorii, začal blíže zajímat.
V modelářských prodejnách se v té době prodávaly stavebnice PORSCHE, do kterých bylo možné zabudovat RC soupravu . Stála 510,- Kč. Jednu jsem si pořídil. Vysílač a přijímač sestrojil ing.Kunst z Prahy, serva a baterie se daly koupit, mechanické části včetně krabice na vysílač jsem zhotovil sám. Stavebnice modelu odpovídala asi rozměru 1:10. Začal jsem s ní jezdit po závodech, převážně v kategorii EB slalom.

V této kategorii soutěžili prakticky všichni soutěžící, kteří se závodů zúčastňovali. Ideální rozměr modelu byl 1:12. Špičkové modely byly vyrobeny amatérsky. Slalomová dráha měla předepsaný tvar tvořený brankami, které byly vytýčené bójkami. Každá branka měla bodové ohodnocení a závodník se ji snažil projet v co nejkratším čase ve stanoveném pořadí. Za neprojetí nebo dotknutí se branky se odpočítávala její bodová hodnota. Soutěžící jednotlivě absolvovali postupně tři jízdy na čas. Nejhorší se škrtala a ze dvou lepších se vypočítal průměr. Časy se měřily stopkami na desetiny vteřin. K jednotlivým časům byla vytvořena bodovací tabulka. Čím kratší čas, tím vyšší body. Špičkový závodníci dokázali slalomovou trať projet, bez dotknutí se branky, okolo 30 vteřin. Tomu odpovídalo bodové ohodnocení 164,00 b.

Počet zobrazení: 107